Zlověstným způsobem, který ho korunoval na mistra filmové hrůzy, ztělesnil Vincent Price slavného sochaře voskových figurín, který se po útoku žháře, jenž zničil jeho životní dílo, propadá do hlubin šílenství. Není už schopen používat své popálené ruce a vytvoří proto nový - a vražedný - způsob, jak znovu naplnit svůj dům voskových figurín.
(Magic Box)
Zlověstným způsobem, který ho korunoval na mistra filmové hrůzy, ztělesnil Vincent Price slavného sochaře voskových figurín, který se po útoku žháře, jenž zničil jeho životní dílo, propadá do hlubin šílenství. Není už schopen používat své popálené ruce a vytvoří proto nový - a vražedný - způsob, jak znovu naplnit svůj dům voskových figurín.
(Magic Box)
(více)
Příběh šíleného sochaře Henryho Jarroda, který pro svoji kolekci voskových podobizen neváhá vraždit, byl na filmovém plátně pod jménem Dům voskových figurín představen v roce 1952 - jako remake hororu Tajemství panoptika (1933, Mystery of the Wax Museum; r. Michael Curtiz) , jenž vznikl podle divadelní hry Charlese Beldena. Novější verze byla natočena v době, kdy svoji krátkou popularitu prožíval plastický film (pod obchodním názvem Natural Vision, tedy přirozené vidění"), k jehož plnému vychutnání potřebovali diváci v kině zvláštní brýle. V hlavní roli zazářil americký herec Vincent Price, který získanou popularitu využil v řadě dalších obdobných rolí (mj. v u nás známé verzi Jámy a kyvadla z roku 1960) . Epizodní postavu hluchoněmého Igora vytvořil Charles Bronson, v titulcích uvedený ještě pod svým původním jménem Charles Buchinsky. Všemu velel tvůrce maďarského původu Andre de Toth, který měl jen jedno oko, a proto nemohl nikdy své dílo vidět v původní plastické podobě. Nutno ovšem dodat, že Dům voskových figurín patří i ve své dvojrozměrné verzi k nadprůměrným ukázkám hororového žánru a ani po letech neztratil nic ze svých kvalit.
(Allan)