Režie:
Eva Marie BergerováKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Luboš FišerHrají:
Martin Růžek, Marie Brožová, Jaroslav Kepka, Vladimír Krška, Dalimil Klapka, Zdeněk Jelínek, Mirko Musil, Bohuš Pastorek, Vladimír Bičík, Vlastimil Fišar, Lída Roubíková, František Řehák, Josef KozaObsahy(1)
Martin Růžek jako advokát Havlena, který se rozhodne sám na sobě vyzkoušet paragraf o urážce na cti. Dramatizace povídky Karla Čapka... Mladý redaktor (J. Kepka) má za úkol připravit senzační článek. Protože je bez nápadu, seznámí se ve vinárně s bývalým advokátem panem Havlenou (M. Růžek), který za viržínko a koňáček už mnohým vypomohl svou fantazií. Ten mu vypráví soudničku o neslušném papouškovi, pro kterého za urážku na cti musel do vězení jeho majitel. Článek vyjde. Šéfredaktor však není spokojen, a nejen on, ozve se i odborná veřejnost, protože prý kvůli neslušným výrokům papouška na adresu sousedky nelze potrestat jeho majitele. Pan Havlena se ale nevzdá. Jako důkaz zakoupí papouška, naučí ho několika neslušným výrazům a donutí i svou sousedku (M. Brožová), aby ho žalovala. Chce dokázat, že pravdu má on… (Česká televize)
(více)Recenze (17)
No, tentokrate se nic přeborného na tv obrazovce nedělo. Rozhodně budu muset zhlédnout i verzi z roku osmdesát kvůliva porovnání. Zaujal mne ovšem mistr Růžek. Tolika obličejových grimas, které předváděl tentokráte, jsem se od něho nedočkal pomalu v celé jeho kariéře. To bylo opravdu velmi zábavné. Pointa mne ovšem nezaujala a celé dílko tak přišlo poněkud vniveč. Ostatní zfilmované "čapkoviny" jsou na tom přeci jen o poznání lépe. ()
Obžalovaný papoušek. Zadostiučinění, kterého se (marně) pokouší pan Havlena, tento opilec a novodobý baron Prášil, ve svém delikátním případu dosáhnout, je autorem – tedy Karlem Čapkem – dovedeno ad absurdum. Škoda, že televizní tvůrci tuto jinak brilantní povídku neponechali v její ironické zkratce: příběh je zbytečně rozvleklý a ani Martin Růžek, jakkoli vynikající ve svém Havlenovi, nezmůže nic proti přebývajícím minutám. Pozdější (1980) verze je ale prachbídná a marná sláva, černobílý vizuál Čapkovi sluší mnohem víc. ()
Československá televizní dramatizace povídky K. Čapka, v níž bývalý advokát Havlena s oblibou vypravuje v hospodě redaktorům z různých novin za pár panáků vymyšlené zábavné právnické a soudní historky, a ti je poté otiskují ve svých článcích. Pan Havlena si zakládá na tom, že všechny jeho povídky mají přesný právnický výklad a korektní soudní postup, a proto se ho nesmírně dotkne, když je jedna z nich, konkrétně urážka na cti papouškem, považována odborníky za absurdní a nepravdivou, neboť soud není na rozdíl od něho přesvědčen, že za vulgárního papouška nese vinu a odpovědnost jeho majitel. Umanutý a ješitný Havlena chce všem dokázat, že pravdu má on a rozhodne se realizovat onu kauzu s urážejícím papouškem. Vrcholem absurdnosti je scéna, kdy zoufale přemlouvá opeřencovou pomluvou postiženou dámu, aby ho žalovala a když konečně stojí před soudem, ve své netradiční obhajobě pro sebe požaduje ten nejpřísnější trest. Fenomenální výkon pana M. Růžka v hlavní roli je pravou příčinou vysokého hodnocení, podobně jako v o rok mladším Královském omylu se jedná o jednu z jeho nejlepších rolí. Zaujala mě úvodní scéna, kdy ze sebe před nedočkavým publikem působivě chrlí historky plné paragrafů a samozřejmě scéna, kdy se opilý Havlena snaží naučit říkat svého ptáka ´Ty couro´, jasně dokazuje jak mimořádný herec pan Růžek byl. V malé roli hostinského, jenž nechce převzít od Havleny jako kompenzaci útraty klec s podivně mluvícím ptákem, se objevil F. Řehák. Film neznámé režisérky Evy Marie Bergerové však ke konci ztrácí na zajímavosti, děj je skutečně poněkud natahovaný, ale přesto díky Růžkově výkonu průměr převyšuje. ()
Jedná se o první filmové zpracování dramatizace Povídek z druhé kapsy Karla Čapka, kde hlavní roli advokáta Havleny ztvárnil Martin Růžek, jehož herecký výkon předčí všechna očekávání a která skutečně utkví v paměti. Lze soudit urážku na cti spáchané mluvícím papouškem a odsoudit tak jeho majitele? To je to oč tu běží. Zásady mravnosti, soudní veletoč a hlavně právní předpisy hovořící jasnou řečí. Karel Čapek touto příkladnou povídkou vskutku uhodil hřebíček na hlavičku, která je na diskuzi i v dnešní době. Je anebo není majitel zvířete, v tomto případě tedy papouška, zodpovědný za jeho činy? Otázka nezodpovězená stejně tak jako v této povídce, která je natočena naprosto profesionálně, dobově a bez zbytečného moralizování. Černobílí obraz a takové využití stínů se jen tak nevidí. Tohle by mělo být zařazeno do zlatého televizního fondu. ()
Roztomile ulítlá čapkovina s poněkud absurdním příběhem i chováním hlavního hrdiny. Nicméně taková otázka zodpovědnosti majitele za mluvícího papouška urážejícího veřejné osoby zůstává diskutabilná i do dnešní doby, i když vrámci filmu jí nevidím jako nějak zvlášť zásadní. Samotné zpracování (na šestistranovou povídku poněkud rozsáhlé) coby karikatura novinářského řemesela a tvrdohlavosti ujde, ale do nadprůměru jí skvěle pozvedá zejména MARTIN RŮŽEK. Jeho zdejší herecký výkon s dokonalým využitím mimiky i mírně psychologického podtónu patří k těm nezapomenutelným, nejen díky dlouhému "soudnímu" monologu před celou hospodou v úvodě filmu. Nezapomenutelné byla i pasáž s vyučováním papouška nebo půlnoční závěr ve vyprázděné hospodě. Famózní... ()
Reklama