Anastázie

Vzhledem ke způsobu zabití rodiny Romanovců si neumím představit, jak by se to Anastázii mohlo podařit přežít. Teorie to ale byla hezká a chápu, že se k ní mnoho uprchnuvších Rusů upínalo jako k poslední naději, když viděli, co se v jejich rodné zemi děje. Příběh dokonce vychází ze skutečné, v té době ještě i žijící, předlohy. Herecké obsazení je skvělé, kostýmy kvalitní, ale dramatičnost prakticky nulová. Buninovi jde o peníze, domnělé Anastázii o to zjistit kdo doopravdy je a uprchlé babičce o naději, třebaže falešnou. A tak postavy neustále spekulují, co by kdyby. Nevím, co by se stalo, kdyby Anastázie byla bez vší pochybnosti tím, kým být měla. Režim by se emigrantům stejně nepodařilo změnit. (06.08.2023)

Krystalický kýč hollywoodského střihu. Zářivé hvězdy, atraktivní prostředí, kostýmní nádhera, tajemno, částečně "based on a true story"... Celé podáno způsobem, který vybízí k předpokladům, že masy té doby se mohly umlátit, aby se na film dostaly (a že masy dnešní doby o něj ani nezavadí - a pokud ano, zpracováním jim přijde jako z pravěku). Příběh domělé princezny Anastasie je vyprávěn srozumitelně, přímočaře a bez oklik, divák je až do závěrečného The End udržován v mírných (ale ne frustrujících) pochybách. Až na pár výjimek se děj odehrává v naleštěných interiérech, které září barvami technicoloru, ale tak nějak paradoxně působí šedě. Nebudu tak příkrý jako jeden velmi známý filmový kritik té doby, který napsal, že Anastasia je nejhorší role Ingrid Bergman, a který doporučil divákům, aby nechodili na tento film a vrátili Litvakovi jeho pohrdání. I.B. je v tomto filmu to nejlepší, na co se dá koukat, a film sám o sobě aspoň není nudný, když už teda postrádá invenci a přetéká umělou krásou. (25.06.2011)

Člověk by neřekl jak složité může být najít poměrně známý film, ale zadařilo se a můžu si odškrtnout další klasiku. Anastasia vypráví příběh co by kdyby. Co kdyby princezna Anastázie přežila řádění bolševiků a po 10 letech útrap, amnézií a psychických problémů začala nacházet sama sebe? Výprava, hudba a především herecké výkony jsou fantastické. Plešatý Yul Brynner vtrhl v roce 56 na plátna s obrovskou razancí hned ve třech klasických filmech a je skvělý, ale do kapsy ho strká Ingrid Bergmanová. Obrovská hvězda 40. let, která na roky zmizela, aby se triumfálně vrátila. Další desetiletí k ní milosrdná nebyla, většinou v každé dekádě na ni čekala jedna, max dvě velké role, ale tady je úžasná. Zlomená, pochybující, ale i hrdá, plná citů a vášně. Oscar přišel zaslouženě. Bohužel samotný film tak skvělý není. Začátek připomíná My Fair Lady, později se to místo dramatu mění na romantickou pohádku o hledání rodiny a lásky. Jenže ta romance ( nevyřčená) je naprosto vycucaná z prstu a navíc na konci nedořešená. Stejně jako totožnost hrdinky. Ten utnutý konec rozhodl mezi 3 a 4 a já dávám slušné 3*. (07.09.2020)

Bohužel, pro mě jedno velké zklamání. Ani půvabná Ingrid Bergman mě nedokázala přimět, aby si mě film získal. Sama chuděrka skoro něměla co hrát. Přesto jí role přinesla Oscara. Ale beru to tak, že jim v Hollywoodu moc chyběla a tímhle si jí chtěli po jejím italském intermezzu naklonit zpátky ;-) Spekulace o přeživší velkokněžně Anastázii, buď v literární nebo filmové podobě mě vždycky zajímaly, ale toto zpracování (od kterého jsem čekal asi moc) mě hodně zklamalo. Jedna výrazná emotivní scéna na celý film je na mě opravdu málo, víc jich tam vážně nebylo. Jinak je to smotanec tlachání, hádání, přemlouvání, přesvědčování a handrkování. A konec to totálně pohřbil - proběhl ve stylu "všichni se rozejděte, show skončila". Nevím, nemělo to žádný náboj ani nápad. 3 * z úcty k Ingrid Bergman a Helen Hayes. (30.09.2022)

Divné, že mi tento širokouhlý farebný spektákel z pozornosti dosiaľ unikal. Pretože sa môže s hrdosťou oprieť o typické znaky tohoto typu i žánru a ponúka pekné "divadlo" s klasickou konšpiračnou teóriou o stratenej dcére ruského cára Mikuláša. Kostýmy, výborné herecké výkony ústrednej dvojice a pekný príbeh, sic romantický, ale dobre fungujúci. Smerom k záveru je to síce hlavne o romantike, ale dá sa to aj pre chlapa prekusnúť, keďže všetko ostatné funguje ako má. Charizmatický Brynner s balalajkou v jednej scéne ako keby sa vrátil k svojej pôvodnej profesii. (14.09.2023)