Pobuda

Taková hrubiánská komedie s neandrtálcem Gérardem který se zde chová jak ten největší vidlák z nejzapadlejší francouzské díry. Podává příliš okatý herecký přednes, který je zde na jeho řekněme standardní úrovni. Ale ostatní herci ho dobře doplňují a já jsem se chvíli dobře bavil a chvíli skřípal zubama nudou! Pobuda určitě není propadák ale také nic na co by se vzpomínalo s kdejakou slávou a potěšením. Francouzi i Gérard umí komedie rozhodně mnohem lépe. 3* za 58% (22.05.2015)

Bohužel, nemohu srovnávat tento film s jeho dědečkem od Jeana Renoira. Tvůrcům se výstižně podařilo převést příběh do současnosti. Se současnými aspekty života, zvýšenou agresivitou, cynismem i rozdováděnou škodolibostí. Neschovává se, občas vulgárně zakleje, ale především elegantně popichuje a rozdmýchává skryté tužby. Je to jízlivé, ale i laskavé, rebelující i uklidňující. Léčba šokem je někdy tím nejlepším receptem ve všednosti manželského života. Jen mezní až absurdní situace cynismu nám mohou navrátit pestré barvy, rozverná dobrodružství i tolik potřebnou naději do života. Hlavní postavou příběhu je majitel malé galerie Christian (dobrý Gérard Jugnot), nešťastný v manželství a bláhově doufající v mladou lásku. To, co se z počátku zdá jako slibná příležitost, se přemění v noční můru beznaděje. Život je cynický a občas i zvrácený, ale ukazuje i svou laskavější tvář příležitosti a hmatatelnějších hodnot. Hvězdou filmu je bezdomovec Boudu (velmi dobrý Gérard Depardieu), hrubián s přirozeným osobním kouzlem pábení. Nenasytně, vulgárně a aristokraticky přijímá a bere, rozsévá vichr a bouři, vynáší do nebes a dodává neopakovatelné pocity velikosti. On je zmatek a zkáza, ale i víra, naděje a život. Hlavní ženskou postavou je Christianova neurotická manželka Yseult (velmi zajímavá Catherine Frot) ve svém náhlém obživnutí v hořké náruči osudu. Pulsující míza tryská v probuzené touze po ochutnávání všech krás a rozkoší. Čtvrtou důležitou postavou je Christianova asistentka Coralie (zajímavá Constance Dollé) s elegantním odrážením všech útoků nadrženého šéfa. Zde život odhalil svou nejcyničtější podobu s výsměšným plivancem. Z dalších rolí: na mzdu netrpělivě čekající malíř pokojů Perez (Bonnafet Tarbouriech), zaskočený Christianův kamarád a Yseultin psychiatr Bob (sympatický Hubert Saint-Macary), vzpouzející se extravagantní dvorní malíř Hubert (zajímavý Jean-Paul Rouve), či zahořklý bezdomovec a zapřisáhlý Bouduův nepřítel Géronimo (Serge Riaboukine). Je to dílo, které nastavuje satirické zrcadlo společenskému i partnerskému životu, který se bez snahy vzdává i sobecky zneužívá. Je to kousavé, trefné, svěží, laskavé a radostné. Vtipné a lehké. (28.10.2016)

Osobně mám dlouhodobý problém s Gérardem Depardieu…no prostě ho nemusím…každopádně v tomto případě musím minimálně ocenit zápletku. Pointa, která skýtá nekonečné možnosti humorných situací. Ne, že by v tomto případě vtip podával dveře s vtipem, ale pobaví. Francouzská poetika, kterou pamatuje moje dospívání (Sedmá rota, Richard, Les Charlots, Četníci aj.) sice nuceně ustupuje jistému druhu humpoláctví, ale pro mne osobně nejpřijatelnější Depardieu za posledních X let. (06.05.2019)

Naprosto netuším jak bych měl tento film hodnotit. Zanechal ve mě tak rozporuplné pocity, že volím průměr. Chování téměř všech postav se naprosto rozchází s mým myšlením (kupodivu kromě G. Depardieu). Ke konci, když vše vyjde najevo, mi přijde chování všech herců naprosto nelogické a nepřirozené. Úplný konec je pak naprosto nepochopitelný, ale chápu ho (vím, odporuju si, ale nevím jak jinak to vyjádřit)... Prostě to pro mě byl nelogický a umělý film, ale mám pochopení pro zamýšlenou pointu :D 50%. (19.06.2013)

Komedie vznikla podle divadelní hry Reného Fauchoise a je to už její čtvrté filmové zpracování (nejznámější je asi Mazurskyho Somrák z Beverly Hills s Nickem Noltem). Scénář Pobudy těží především z komického potenciálu Gérarda Depardieua. Ten je jako bezdomovec téměř dokonalý (že by kvůli natáčení absolvoval nějaký zaučovací pobyt mezi houmlesáky?), jeho věkem narůstající špeky ovšem svědčí spíše o tom, že to je atypicky dobře krmený bezdomovec. Uťápnutý Jugnot v roli galeristy či jeho šedivě nevýrazná manželka (Catherine Frot) pouze zvýrazňují Depardieuovu show, bez níž by snímek byl podprůměrnou komedií. Kromě toho totiž Pobuda nabízí už jenom laciné vulgární fórky, kterým se zpočátku divák směje, ale po chvíli ho to už omrzí. Opakovaný vtip přestává být vtipem. Jakmile tato chvíle nastane, budete nejspíš často pokukovat po hodinkách, kdy už tahle „taškařice“ skončí. (20.03.2006)