Všichni královi muži

Je podmienkou povšimnutia si hercov akademikmi úspech filmu? Pretože nech bolo úspech tohoto akýkoľvek, Law a hlavne Penn trhali herectvo tigrími pazúrmi a na scéne pôsobili ako ozajstné šelmy, snažiace sa o záchranu filmu pred divákmi. K veleúspechu to možno nepomohlo, ale človek si aspoň vychutná toto skvostné divadlo podporené len slabším scenárom o politike. Ktorý nie, že by nebol strhujúci, ale tu už bol a ničím neprekvapil. Po celej plejáde hercov však ešte pomohla hudba a ultimátna kamera. Šéfko kameraman sa so svojim nástrojom naozaj vyhral. A ešte stále nemám jasno ako je to so stopážou, keď na HBO dávali 121minútovú verziu, na IMDb je uvádzané 128minút a tu dokonca 141? A pritom nie je uvádzaný žiadny director's cut. 75%. (21.06.2008)

Seanovi Pennovi v roli prepnutého politika Wiilieho Starka by som neveril ani jedno jediné slovo, tak dobre ho herec stvárnil. Jeho hitlerovsko-castrovské prejavy ale mali dopad na miestnych a tak si postupne začal narábať s financiami po svojom a hľadať obetných baránkov svojich komplikovaných podvodov. Skvele vykreslená atmosféra doby, extra kvalitné obsadenie a silné finále. Na druhú stranu až príliš konvenčne prerozprávané a zrežírované. No a že pri pohľade na Starka a počúvaní jeho prejavov mu niekto veril, ostane asi navždy záhadou. Možno to filmári trochu v rámci filmového rozdelenia na dobro a zlo trochu prehnali a tomu najhoršiemu to museli vpísať aj do tváre. No, Penn je proste Penn, veľký sympoš to nie je, že...takže super voľba :) 70% (25.06.2017)

Zadržitelný vzestup Willieho Starka aneb jsou věci, na které můžete vsadit obě ruce. Že pokud někdo začíná větu slovy: "Mě to nezajímá, ale...," tak ho to zajímá víc než cokoli jiného. Že pokud se v dramatu, thrilleru nebo hororu objeví domácí mazlíčci, tak nepěkně skončí. Že v detektivce dostane hrdina dříve či později rozkaz odevzdat zbraň a odznak. Že čistota a upřímnost vám při brodění se sračkami eufemisticky zvanými politika vydrží asi stejně dlouho jako nátělníku Johna McClanea neposkvrněná bělost. Poloha cynického hejska Judovi tradičně sluší, dokonce natolik, že kouzlo jeho beznadějí prodchnutých monologů v jižanských podvečerech přemáhá i Pennovu machrovinu, natož nespravedlivě upozaděné Kate Winslet a Marka Ruffala, a nutí se ptát, kde se nachází ten krok do nenávratna mezi zapálením a populismem... a zda nám tahle vědomost vůbec k něčemu bude. Dokud bude svět světem, nezestárne příběh o člověku, který ten svět získal, ale cestou jaksi vytratil duši a přidal k tomu pár mrtvol - jenže mrtvoly hozené do jakékoli hloubky mívají trapný zvyk vyplavat, i když to jsou mrtvoly politické. Žel mrtvole je to už jaksi fuk a pozůstalí mohou tak akorát truchlit... a pokud známý citát říká, abychom se neptali, komu zvoní hrana, tak v tomto případě se neptejme, kdo jsou ti pozůstalí, protože skrz smuteční závoj bychom mohli zahlédnout vlastní tvář. (31.05.2013)

Nudné téma, které zpracovat do koukatelné podoby vyžadovalo o třídu lepšího scénáristu a režiséra. Politické machinace nejsou moc zajímavé a když jsou k tomu zpracovány do filmové podoby, která je ve výsledku všechno jen ne odsýpavá a zábavná, není asi něco v pořádku. Jsou zde strhujícím způsobem natočené některé pasáže (projevy Penna, romantické pasáže), které mají brilantně zvládnutý zvuk a akustiku, ovšem příběh jako takový je jen změť dlouhých dialogů bez hlubší vazby a provázanosti. Navíc při stopáži přes dvě hodiny člověk velmi snadno ztratí koncentraci a pak už nezbývá než se modlit kdy tenhle přehnaně intelektuální a celkově velmi kostrbatý a nepřehledný výtvor dorazí do cíle. (30.10.2008)

Z pocitu trojhviezdičkovej krivdy som si to po rokoch zopakoval a názor nemením. Celá dejová línia (resp všetky línie) s Hopkinsom, Winsletkou a Ruffalom, ešte dorazené toľkokrát videným záverom, spravili zo Zaillianovho - aj keď pekne natočeného - filmu, čistú tuctovku. A na konci vám nie je ľúto nikoho. (17.05.2018)