Lord Jim

Po svém potupném propuštění z britského námořnictva hledá ex-důstojník Jim (Peter O'Toole) na orientálních pobřežích šanci k rehabilitaci. Nakonec obdrží od samozvaného generála úkol, přispět s moderními zbraněmi na pomoc tyranem utiskovaným obyvatelům ostrova Patusanu. Může začít Jimův boj proti utiskovatelům i proti sobě samému.... Podle románu Josepha Conrada - z jeho povídky Srdce v temnotách vychází i Coppolova Apokalypsa. Ano - a je to tady. Spojte si Martina Sheena z Apokalypsy, Lawrence z Leanova pouštního eposu a třeba ještě Marlona Branda z Ostrova v ohni a vyjde vám ústřední postava tohoto podivuhodného filmu. Tváří se to jako obyčejný dobrodružný snímek, ale stejně jako ve většině Conradových a koneckonců i Brooksových děl se tu skrývá něco víc. Neuvěřitelně životná a skvěle zahraná postava Petera O'Toola, který hraje ostatně jako skoro vždy za mlada na Oscara. Brooks se nebál těžkých literárních děl (Kočka na rozpálené plechové střeše, Bratři Karamazovi, Elmer Gantry) a i tady se mu podařilo vystihnout šířku, hloubku a duševní velkorysost ústřední postavy. (03.07.2005)

Mohl bych začít o tom, že tento film je o hledání sebe sama. Že před sebou člověk neuteče. Lord Jim je příběhem o zbabělosti a hledání celoživotní cesty k znovuzískání odvahy a respektu k sobě. Proč ne, námět dobrý, ale to zpracování! Filmaři evidentně chtěli natočit dobrodružný a akční film s množstvím bojových scén v exotických lokacích a zároveň hloboce filozofující dílo o člověku. Vznikl tak prapodivný pletenec, který mne zprvu právě tou exotičností přitáhl k obrazovce abych pak již jen ze zvědavosti a se sledováním zbývajícícho času zjistil, zda hrdina v závěru zase zbaběle uteče či nikoliv. O co vastně šlo? Mladý anglický námořník, toho času první důstojník na jednom stařičkém parníku, který se za bouře začne potábět zanechá loď plnou cestujících uprostřed bouřícího živlu a prchne s celou posádkou na jednom ze záchranných člunů. Po pár strastiplných dnech doplují do přístavu, kde zjistí, že tam kotví i jejich parník, který zachránil jeden francouzský kapitán. Všichni cestující byli zachránění a zbabělá posádka jde před námořní soud. Angličanovi je odebrána licence, je s ostudou propuštěn a on se už jen plouží přístavy v Asii jako námezdní dělník. Ze smrti strach nemá, považuje ji za menší zlo než zbabělost, kterou si vyčítá. Proto přijme nebezpečný úkol dopravit sudy střelného prachu po řece do jedné z nebezpečných oblastí, kde se bojuje. Tam pak najde svůj osud... Co se týče lokací, nemám výhrad. Filmaři evidentně nešetřeili na ničem a točeno to bylo snad kdesi v Barmě či Thajsku. Horší jsou postavy samotné. Já nevím proč, ale nějak nemusím O´Tooleho. Beru ho jako dobrého herce, ale nevím.. působí na mne divně. Ještě podivnější byla postava ,,generála'' jehož angažmá tam v džungli jsem vlastně vůbec nepochopil. (To jako bránil nějakou kolonii? Čí? V tom pirátském mundůru??!!) Byl to pravda záporák se vším všudy, ale fizofující záporák! A vlastně každý v tom filmu neustále o něčem filozofuje až je to k uzoufání. To asi dalo vzniknout i té vražedné stopáži. Bojové scény jsou jak z Vinetua a v podstatě se jedná o takové zfilmování dobrodružného románu. Mně to od poloviny dost nudilo. Dávám za 3 pohřební hranice. * * * PS. Mimochodem, - zlaté kolonie !!! (16.01.2018)

Prvá tretina pôsobí ako príťažlivé exotické dobrodružstvo ako od Disneyho, potom sa dostanú k slovu vážnejšie tóny a film prepne na vojnový žáner, len samotná lokálna bojová scéna je iba priemerne a trochu ťažkopádne nakrútená. Skutočné filmové umenie tak nasleduje až po nej a takáto gradácia je samozrejme akceptovateľnejšia, ako keby to bolo naopak. Jedno je však isté, v hlavnej úlohe si neviem predstaviť nikoho iného, ako Petera O´Toolea. (18.01.2018)

Do svých dvanácti let jsem filmy vnímal z pohledu dítěte a tady poprvé jsem pochopil, co to film je. Můj první opravdový filmový zážitek, díky kterému jsem se stal fanatikem kina. S odstupem času žádný zázrak, je to tak na tři a ta jedna hvězda navíc je pro Petera O´Toola. Jen škoda, že když jsem ho na začátku devadesátých potkal v Praze, nenašel jsem odvahu k němu přistoupit a poděkovat mu za to, že mě k filmu vlastně přivedl. (09.04.2013)

Kdyby polovinu stopáže netvořily vznosně přednesené prázdné kecy, tak by to nebylo úplně špatné. Opravdu nechápu důvod, proč byly celé dialogy ze stránek románu přeneseny do filmu formou rozhovoru dvou až tří statických postav v nekonečných záběrech. Nuda k uzoufání a opravdu dlouhé čekání na to, kdy už bude konec. (08.02.2018)