poster

Ve službách papeže

  • anglický

    The Agony and the Ecstasy

  • italský

    Il tormento e l'estasi

  • slovenský

    V službách pápeža

Drama / Historický

USA / Itálie, 1965, 138 min

Režie:

Carol Reed

Scénář:

Philip Dunne

Kamera:

Leon Shamroy

Hudba:

Alex North

Scénografie:

John DeCuir
(další profese)
  • misterz
    ****

    Tento historický film ma neočaril iba pútavo podaným súbojom vôle dvoch individualít na pozadí historických udalostí talianskej renesancie začiatku 16. st., ale aj svojou bohatou obsažnosťou čo sa týka Michelangelovho života. Z tohto pohľadu sa mi páčil hlavne dokumentárny úvod, ktorý ma pekne previedol hlavnými dielami a udalosťami umelcovho života a zároveň aj navnadil na samotný filmový príbeh, ktorý v tomto trende ďalej pokračoval. Samozrejme nemôžem zabudnúť ani na výbornú výpravu a charizmatického Ch. Hestona, aj keď na druhú stranu poznám filmy kde sa mi pozdával o trošku viac. Všetko však dorovnáva Rex Harrison, ktorý sa tu ako bojový pápež Július II. predviedol v plnej paráde. 85/100(26.3.2016)

  • Subjektiv
    ***

    Započít film jako sérii záběrů na sochařská díla vzešlá z rukou Michelangelových, doprovodit je zasvěceným, dokumentárním komentářem... Proč ne... Ale k čemu to slouží? Sám mám pocit (a nemohu ho dokázat :( ), že k implantaci toho správného diváckého očekávaní. Zdůrazněním fakt, že M byl především sochař a malovat nechtěl, nás film tlačí k touze odhalit, co jej nakonec přimělo. K touze spatřit, jak jej práce nakonec "chytne". Předtravuje pro diváka prostředí, které snad by mu mohlo udělat těžko v konzumním žaludku. Věnuje mu záchytné body, pocit, že on tématu rozumí, ač je mu rozumněno za něj. Ale vem to nešť, sochy jsou krásné, jejich záběry střídmé, komentář pravdivý. Reedovi zřejmě o pravdivost šlo. Film příjemně zaujme spoustou detailů ve výzbroji vojáků, průběhu bitev, malířského náčiní, vzhledu postav (obsazení herců), architektury, interiérů, malířských technik... Věrohodnost zřetelného připadá mi značná, mé oko však není tak zkušené a má znalost dobových reálií dostatečná. A přece nemám pocit, že mi před očima ožívá Michelangelův svět. Mohou za to postavy a dialogy, které spolu vedou. Dialog se snad vždy skládá s ohledem na dvě věci: aby postavy mluvily v souladu s tím, co nám chce říci autor (či co s námi chce udělat) a aby mluvily v souladu s tím, jak by mluvily samy za sebe, podle svých tužeb a možností. V tomto Reedově filmu cítím převládnutí autora nad svým stvořením. Vzdělávání nám věnuje hodnotící glosy, snaha bavit slovní přestřelky a stěry hodné detektývů staré školy a uhlazených grázlů, obojí pak dětinské špehování Michelangelovy práce papežem s typicky infantilní otázkou: "A kdy už to bude"? neomylně následovanou odseknutím naštvaného dospěláka: "Až to bude!" Jen závěrečný rozhovor papeže s M o celém díle a stvoření vnímám značně pozitivně, ač i na něj bych mohl uplatnit svůj zlý metr. Existuje i druhý důvod, proč mi Řím oné doby nepřipadá věrný - sociální téma. Sociální téma o střetu moci s pracujícím. Ti druzí věrně drží spolu proti prvním. Jsou hrdí a vznešení. I prostitutka se vysmívá vojákům, neb je víc než oni. Ti první zase nechápou problémy druhých. Neuznávají je. Neříkám, že doba s sebou tento problém nenesla, divil bych se však, kdyby jej tak palčivě vnímala a narozdíl od toho se tak málo zabývala bohem, jak se film zabývá. Minimálně zasahuje láska mezi mužem a ženou. Je to vlastně až legrační. Zdá se, že jakási příručka HW říká, že mezi mužem a ženou se ve filmu něco musí dít. Žena se tu jakoby objevuje jen proto, aby vysvětlila, proč nebude mít ve filmu žena významnější úlohu. Tedy... Není tu milostné vzplanutí, není tu mnoho nábožesnství, i to sociální téma je spíše okrajové... Film vypráví především o tvorbě výzdoby Sixtinské kaple. Jak a proč začala, jak a proč probíhala, jak skončila. Kterak ji zformoval nejen Michelangelův tvořivý génius, ale i papežova neústupnost, tvrdohlavost, lišáctví a nakonec i vkus. Konečně, elektřina vzniká v ebonitové tyči (M), jen je-li třena liščím ohonem (p). I přes dílčí, byť dlouze rozepsané výhrady si v tomto ohledu film vedl dobře. Snad jen si mol odpustit největší klišé "malířských" filmů, umělce ztvárňujícího to, co zahlédl v přírodě, viděl v hospodě, potkal na ulici a co ho osvítilo ve snu. Byť k tvorbě ten málem mystický okamžik náhlého osvícení, kterému říkáme inspirace, dozajista patří, jde v mnoha případech určitě i o intelektuální proces, nejen manický záchvat kreativity. Kéž by mi toto nějaký film dokázal zprostředkovat. Ve službách papeže se tomu jen trochu přibližuje v již zmíněném závěrečném dialogu obou hlavních protagonistů. Jen přibližuje. Silné ***.(31.5.2010)

  • Martin741
    **

    Teda reziser Tretiho Muze Carol Reed natocil dost nudny film o talianskom Mychelangelovi v podani Charltona Hestona. Nudny dej, podpriemerne kulisy, miestami sa dialogy az nedaju pocuvat a nie je tu ani jeden okamih, ktory by stal za zapamatanie si. Rex Harrisonovi /Kleopatra/ sa cudujem, ze do toho vobec siel. Dalsi z nadhodnotenych filmov tu na databazi - 86 % - to si ako delate prdel, ne ? 40 %(10.9.2016)

  • classic
    *****

    RENESANCIA(znovuzrodenie),MICHELANGELO Buonarroti(1475-1564) bol taliansky WORKOHOLIK,Práca je pre neho číra povinnosť,ktorá spočíva v tom:práca do úmoru,do vyčerpania,pokiaľ nebude DIELO FINISHED... Socha Dávida mu trvala od roku 1501-04,ktorá je z mramoru,a tak tu využíva svoje nadanie,t.j SOCHÁRSTVO,čo onedlho ho čaká JOB života,zákazka,ktorá mu preverí ako je na tom s nervami,t.j preorientuje sa na MALIARA na príkaz PÁPEŽA JÚLIUSA II,„Bojovný pápež“ dostáva za úlohu,aby namaľoval strop známej Sixtínskej kaplnky... Toľko sa zoznámenie so stručnou históriou... MICHELANGELO a PÁPEŽ boli obidvaja extrémne tvrdohlaví muži,ktorí si tzv.liezli po krku,každý z nich vyžadoval dokonalosť,o ktorú sa snažil prvý menovaný.CHARLTON HESTON JE Michelangelom celým telom a dušou,som ohromený,čo tento človek dokáže urobiť pre rolu,ktorá potrebuje silnú osobnosť,BEN-HUR je jasne dokázateľný,že Charlton je velikán.NASADENIE,ktoré ma udivuje.REX HARRISON ako pápež je tiež excelentný,neustále si dokazujú,že nepoznajú medze.Také výborné herecké výkony,ktoré nie sú nominované na OSCAR. CARROL REED je režisér,od ktorého som videl OLIVERA,či TRETIEHO MUŽA,ale tento je taký zaujímavý,že tie dva na to nestačili... K tomuto snímku som sa dostal náhodou,keď som klikal na kameramana LEONA SHAMROYA,ktorý ma presvedčil,že žezlo mu zákonite patrí,skvelá pôsobivá cinematography,hudba ALEXA NORTHA je umeleckým zadosťučinením pre ucho,kostýmy,výprava a zvuk-CLASSIC. Som nadšený,budem si pamätať obidvoch hercov,ale aj MICHELANGELA a Júliusa 2.(12.8.2014)

  • Scevola
    *****

    Suboj vole dvoch velkych historickych osobnosti, stelesnene skvelym hereckym vykonom oboch hlavnych protagonistov. Je fasinujuce pozerat sa ako vznikalo jedno z vrcholnych diel renesancie. Paradoxne na tom je ze Michelangelo to vobec nechcel malovat a nakoniec to bolo jedno z jeho najlepsich diel. 9/10(2.6.2013)

  • - První volbou pro roli papeže byl Laurence Olivier. (Kulmon)

  • - Aj keď je autorom hudby Alex North, pre úvodný dokumentárny prológ zložil hudbu vtedy začínajúci Jerry Goldsmith. (curunir)

  • - Rex Harrison si odmítl nechat narůst plnovous, přestože ho skutečný papež Julius II. nosil. (liquido26)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace