Ro(c)k podvraťáků

Hrát rock, o nic jiného se nestarat. Neřešit peníze a práci. Mít jedinou starost: které fanynky pozvat po koncertě do šatny. Prostě jen mlátit do kytary. To je sen každé začínající kapely, ale málokomu se vyplní. A když ano, tak může selhat technika… Musím říct, že Snowboarďáky a Rafťáky zrovna nemusím, takže jsme od Ro(c)ku Podvraťáků nečekal vůbec nic a možná právě proto jsem toho dostal celkem dost a celkem slušně se bavil. Jasně že Karel Janák není Guy Ritchie a tohle se nevyrovná Podfu(c)ku, na který je již odkazováno v názvu ozávorkovaným céčkem. Přesto film nabízí pár slušných hlášek a komických situací (bodyguard s klobásou, házení psa oknem, vystrašený mafián, který jede prvně mhd atd.) Příběh je dost natahovaný, takže vám ke konci některé zvraty už možná polezou krkem, ale to jsem společně s několika nevýraznými herci, chaotickým střihem a otravným filtrem docela ochotně zkousl, protože tímto filmem se v rybníčku Česká kinematografie objevil nový druh kapra a třeba se jednoho dne dočkáme čistokrevného akčňáku z českých luhů a hájů. (02.11.2007)

Některé snímky jsou pevně spjaty s našimi životy bez ohledu na jejich věhlas, ocenění nebo uznání většiny. Měly zkrátka to štěstí, že přišly v tu správnou dobu a vzpomínky na jejich sledování jsou zahlceny výhradně pozitivními emocemi. V mém případě šlo o jistou partičku podvraťáků. Janák tentokrát zkusil zahrát i vážnější notu, přišel se stylovou kamerou, neskutečnou kadencí hlášek a přehlídkou ujetých charakterů. (07.05.2022)

Souhrou několika náhod a nehod viděno znovu po letech a nutno dodat, že je to pořád dechberoucí sračka. Spousta cool průpovídek, který vůbec nejsou cool. Spousta cool postav, který vůbec nejsou cool. Tenhle film se vlastně všeobecně snaží bejt strašně cool a ve výsledku je cool především díky tomu, jak monstrózně debilní je. Nafetovaný duo kameraman&střihač (nepříliš dobře schovaný za cool filtrama) veškerej zmar umocňuje. Ale jinak jsou podvraťáci docela roztomilí. Třeba tím, jak jsou všechny jejich eskapády hrůzostrašně předvídatelný (to, co se stane, víte skoro vždycky už několik minut předtím, než se to stane). Nebo tím, jak totálně selhávají ve všech polohách - když maj bejt cool, jsou trapní a když maj bejt vtipní, jsou taky trapní, jen o trochu míň. Třešinkou na dortíku budiž koncertní scény, kdy rokáci drhnou nástroje a paří jak o život, zatímco hrajou neuvěřitelně unylý poprockový hovadiny, za který by se styděla i Evropa 2 dopoledne. Jedna hvězda za odvahu, že se pod to někdo podepsal. Nedík. (26.04.2019)

Kdyby se název filmu upravil na Sezonu podvraťáků a děj se přemístil do naší ulice, mohl by z toho být zajímavý dokument o nevychovaných paničkách a rozmazlených psech. Mám ale pocit, že ani jedno se nestane, takže mi nezbývá než stroze a odevzdaně napsat, že takhle je to další z řady "cool teenagerovských komedií", které svou vyrovnaností připomínají nálady žen v menstruaci a nápady kluků v pubertě. (21.08.2013)

Trapný pokus Karla Janáka dokázat, že umí i jiné filmy než zimní a letní komedie pro teenagery. Scénář je děravý jak ementál a výsledek je jen velmi těžko k uvěření. Kotek je svojí image znásilněn a ani nepůsobí dojmem, že by se v ní cítil dobře. Ve filmu je cítit snaha kameramana Martina Šáchy ukázat Janákovi čeho že se naučil pod vedením Jiřího Svobody v Sametových vrazích. Kolorit a vedení kamery je nápadně podobné. Za to jedna* a druhá že mne tady Mádl přesvědčil o troše talentu, což jsem si myslel spíše o Kotkovi. (03.05.2008)