La Cité des enfants perdus
Die Stadt der verlorenen Kinder
La ciudad de los niños perdidos
Mesto stratených detí
The City of Lost Children
Kamera:
Darius KhondjiHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Ron Perlman, Daniel Emilfork, Judith Vittet, Dominique Pinon, Jean-Claude Dreyfus, Geneviève Brunet, Odile Mallet, Mireille Mossé, Serge Merlin, Rufus (více)Obsahy(2)
Odvážná dívka Miette a silák One (Ron Perlman) spojí své síly, aby zachránili sny malého chlapce i jeho samotného před plány zlotřilého Kranka, muže, který nedokáže snít. Fantastická pohádková podívaná plná bizarních postaviček nabízí výpravu do jedinečného světa režisérského dua Jeunet & Caro, který vás okouzlí! (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Recenze (197)
bizardní a podivná sci-fi pohádka v Gilliamovském stylu - vizuálně zajímavé a nápadité, dějově mě to bohužel vůbec nepohltilo. Ovšem uznávám originalitu a dobře odvedenou řemeslnou práci.. ()
Skvělá myšlenka a i celkem dobrý příběh, jen to zpracování mi to mírně kazilo, moc dětské a pohádkové, a přitom by šla udělat krásná hororová atmosféra...ale co já vím pro jakou cílovou skupinu se film točil. Hodně mi to připomínlao skvělou hru Bioshock, kdoví jestli tvůrci hry neopisovali. ()
1187. hodnocený film: ()
Stylizace vizuální stránky tohoto díla je velkolepá. Přivést na svět takové pochmurné prostředí se všemi detaily, je obdivuhodný počin, který předpokládá velkou dávku fantazie a odvahy. A těch bizarních postaviček, které se sešli v jednom filmu. Pouťový lamželezo a bývalý lovec velryb s jemným a láskyplným srdcem One (zajímavý Ron Perlman). Bláznivý vědátor Krank (pozoruhodný Daniel Emilfork), neúnavně hledající sny. Vůdkyně dětského uskupení ulice Drobek - Miette (Judith Vittet, u které je škoda, že se ve filmu již neobjevuje), ve které se probudí svědomí a touha pomáhat. Vědec s amnézií a jeho několik klonů (dobrý Dominique Pinon), který ve své touze po objevech zapříčinil současné události. Bývalý vedoucí cirkusového obludária Marcello (dobrý Jean-Claude Dreyfus) s jedinečně vycvičenou blechou v tanci šílenství. Krutá a hamižná siamská dvojčata Chobotnice - Pieuvre (zajímavé Geneviève Brunet a Odile Mallet), zneužívající dětskou nevinnost a zranitelnost. Krankova všehoschopná pomocnice Bismuth (Mireille Mossé) s trvalým citem lásky. V akváriu naložený strýček Irvin (hlas Jean-Louis Trintignant), cynický komentátor Krankova počínání. Dále je tu šéf sadistických Kyklopů Gabriel Marie (Serge Merlin), poskok Chobotnice Peeler (Rufus), Baštík - Denree (Joseph Lucien) s neukojitelným apetitem a spousta dalších a dalších dětí a dětiček. Je dobře, že se najdou stále lidé, kteří dokáží převádět své jedinečné fantazie do filmových výtvorů, které se následně mohou chlubit svou originální podobou i působností. ()
Galimatyáš byl ještě docela fajn, ale tohle už Jeunet přehnal, protože to je akorát příběhový a vizuální bordel bez smyslu a jakékoli logiky. Nalákala mě hlavička, slibující velké věci, nicméně realita je šíleně zmatený film, který jsem sledoval na půl oka, protože mě to moc nebavilo. 50% ()
Hodně zvláštní steam-punk wierd fiction film, o kterém jsem do nedávna neměl tušení. Pokud je pro vás Tim Burton slabé kafe, a potřebujete něco divnějšího, vystilizovanějšího a temnějšího, vřele doporučuji. Z atmosféry až mrazí. ()
Nikdy by mě nenapadlo že chlápek, který mě kdysi okouzlil poetickou, rozvernou a vtipnou Amélií z Montmartru, mi zkazí den jedním z nejhnusnějších fantasy příběhů, jaký jsem viděl. Stylisticky je to parádní, vizuál neživých předmětů je dokonalý. Děti, představitelka Drobka speciálně, jsou kouzelné a bizarní postavy skvěle obsazené i zahrané. Spousta vynikajících a velmi neotřelých nápadů a s tím souvisejících scén, vytváří hravou směsici smrdutého fantasy artu...který nesnáším. Podobně jako někdo zvrací ústřice a jiný je miluje, tak já mám problém s příběhy o pokřivenostech, které se odehrávají ve světě, kde slunce svítí jen aby vám vypálilo oči, hudba hraje jen aby z vás udělala zabijáka a láska vede nevyhnutelně k tomu, že vás zabijí. A neospravedlní to ani ty dvě hřejivé scény v závěru, ani happyend, který už tu slizce úchylnou atmosféru nemohl překrýt. Tento film strkám do šuplíku k "pohádkám" J. Herze, kterého považuji za krále hnusného artu. Totálně mimo můj vkus a preference. A to jsem si myslel, že největším úletem Jeuneta byl Vetřelec: Vzkříšení. Zlatej Alien. ()
Vizuálně pastva pro oči podpořená minimem dialogů. Jen ta hlavní myšlenka se už pomalu stává otřepanou frází. Nedostatek lásky v dětství, buržoazní výchova atd. Ale závěrečný vstup do snu je úchvatný a ukazuje, že se i na obnošené vestě dá najít vždy něco nového a originálního. ()
Film s plno zajímavých nápadů a s velice osobitým a neokoukaným zpracováním. Lepších 70% ()
____ ODKAZY ____ Vznikla i hra, http://www.mobygames.com/game/city-of-lost-children , adventůra, klon stařičkého Alone In The Dark http://www.youtube.com/watch?v=JKpAyc_GvPg - předchůdce Residen Evil. Tady ji někdo hraje na YewTube http://www.youtube.com/watch?v=7WCYM5gTPx0 . ()
Ulítlé fantazijní světy, kde je možné cokoli, ty já zbožňuju, pokud samy v sobě dávají smysl (zde naplněno vrchovatě) a pokud se v jejich kulisách povede taky odvyprávět něco nejen bizarního, ale i zajímavého (zde tak akorát). Větší pecka než Delikatesy, jak jsem čekal na základě zpráv o Jeunetově a Carově srdečním projektu, to tedy není, ale menší taky ne. Od těchhle pánů bych chtěl vidět adaptaci nějaké komiksové klasiky, to by muselo být žrádlo! ()
Ameliu som nevidel, ale toto bolo vizuálne porno inšpirované nemeckými expresionistami, Burtonom a všetkým možným i nemožným. Svet, ktorý Caro a Jeunet vybudovali je úchvatný a bizarný, ale!..... Ale príbeh, ktorý doň zasadili je monotónny, nezáživný a kvôli kvantu postáv pomerne chaotický. Než som si to všetko pospájal (a to paradoxne nejde o nič zložité), bol koniec filmu a necítil som nič. Keby všetci poumierali, bolo by mi to asi viac-menej jedno. ()
Mnoho symbolů, mnoho nápadů, mnoho samaúčelností bez ladu a skladu v jinak průměrném, řemeslně skvěle zvládnutém, o kuriózních přátelstvích natočeném originálně neoriginálním filmu. Ať Jeunet točí, co točí, klíny do hlavy vráží pořád stejné. ()
Děvčátko Miette alias Judith Vivet si snad v tomto kusu "umění" (prachsprosté slovo film je pro takový skvost urážející název) musí zamilovat každý. Přidáme-li k tomu okouzlující atmosféru, neméně skvělou kameru a škálu vinikajících herců, neni o čem více diskutovat. Mé osobní hodnocení je 6 hvězdiček :) Tohle se musí vidět! ()
Film na efekt. Vizuálně je to opravdu skvělá podívaná, kostyméři a designéři si dali záležet a vytvořili podivný fantaskní industriální svět á la Jules Verne. stejně tak dvojce Jeunet a Caro neodvedla špatnou práci, režie hravá. Ale co naplat, když je příběh tak zoufale o ničem. To mnohdy dovedu odpustit, ale tenhle francouzský bizár mě vážně nebavil a nechal mě úplně chladným. ()
To, že Jeunet a Caro su uletení fantazmagori, to som vedel už po zhliadnutí Delikatés, či 4. pokračovania Votrelca. Medzičasom ma však prekvapili úplne odlišnou a milou Améliou a tak som tak nejak potajme dúfal, že Mesto stratených detí by mohlo byť niečo medzi... Ale mýlil som sa, lebo tento film by som asi ťažko zaradil niekde medzi Delikatesy a Améliu. Je to proste uletená a prekombinovaná fantasy rozprávka, ktorá má skvelé herecké obsadenie, technickú realizáciu, či ponurú atmosféru, ale k dokonalosti tomu chýba jedna maličkosť - jednoduchosť. ()
Lepšie ako Vadí-nevadí :D... Divné, pochmúrne, depresívne, temné... ale má to čosi do seba... ()
la masquerade infernále aneb i žabožrout dokáže potešit/postrašit ()
Bizarní, potřeštěné a chvílemi vizuálně krásné. Je to však jen skořápka pro pár sice důležitých, ale zcela všedních pravd o životě. Každý totiž není Fellini nebo Lynch. Pěkné, leč cítím se poněkud přesycena, zároveň snad rozumím, proč je film hodnocen pozitivně: Spočívá-li nedostatek dobra ve fragmentaci ústící v sobecké a křečovité sebezahlcení, pak je celá tahle freak show nefalšovaným obrazem pekla. Jean – Louis Trintignant jako "hláškující" mozek vnáší do filmu skutečný humor (na tenké hranici krutého sarkasmu a bezmezné naivity) a stává se tak jedinou opravdovou hvězdou tohoto ohňostroje marnosti. Chápu, ale nesdílím, a tudíž nejásám. Přitom stačilo jen méně "tlačit na pilu". Jedná se pouze o můj soukromý dojem, fantazie u každého funguje odlišně (a i Krank se nakonec dočkal svého snu). ()