Odpočítávání

Koketuji s myšlenkou dát plnej kotel, ale na to mě tam popíchlo moc věcí, takže krásný 4*. Neobyčejný thriller s gradující atmosférou a výbornými hereckými výkony. Jak daleko jsme ochotni zajít, abychom ochránili sebe a svou zemi?" Kdyby to nebylo americký, v Americe se odehrávající, tak věřím, že to dopadne líp. 80% (28.09.2012)

Z filmové reflexe syndromu 11. září už je skoro samostatný žánr, který důsledně nahradil syndrom studené války. Thrillery postavené na bázi kolektivního ohrožení patrně výborně fungují, neboť se točí jak na běžícím pásu. Unthinkable naštěstí patří k těm povedenějším. Původem australský režisér Gregor Jordan postavil svůj nízkorozpočtový snímek především na základech konverzačního dramatu, což odráží také herecké obsazení, přičemž dialogy hercům lze bezezbytku věřit, horší už je to s autenticitou násilných scén a mučení, hlavně britský herec Michael Sheen a jeho tak známý apriori bezelstný kukuč mi vůbec neseděl se zamýšlenou syrovostí scén, filmový tvar byl zjevně zamýšlen jako naturalistický a drsný, ale výsledek hraničil s mainstremem. Ne, nevolám po drastičtějších scénách, jen mi ta všechna krev a mučení nepřišlo právě věrohodné. Každopádně stěžejní je ústřední myšlenka a poselství snímku, který se táže po hranici, kam až může exekutiva zajít ve svých metodách a nejen preventivních opatřeních. Je mučení teroristů přípustné? Američané se dobrovolně vzdali části své svobody výměnou za právě dotazované, není to náhodou cesta k nihilismu? Gregor Jordan nenatočil vůbec hloupý film... (15.06.2010)

Tak tento kousek mi teda moc nesedl, prostě mě to příliš nezaujalo a to ani přesto, že se ten film snaží vyvolat v divákovi emoce, co to jen jde. Dokážu ocenit nápad, který je docela fajn, ale zpracování se mi nelíbilo, místy jsem se nudil a vůbec nic to ve mně nezanechalo. Možná špatné rozpoložení během sledování, možná prostě film, co neosloví každého. 50% (05.01.2014)

"Musí věřit, že nemám limity." Nepříjemný thriller o nepříjemných věcech. Solidní scénář, kvalitní herci, silný závěr. Jak daleko lze zajít ve jménu dobré věci, kdo je ten zlý a kdo hodný a co je jen paranoia a co skutečné nebezpečí? Pro mě osobně je odpověď na otázku, zda je správné mučit jednoho, aby byly zachráněny jím ohrožované miliony, velmi jednoduchá. (19.11.2010)

Pokud umístíte Američanům na domácí půdu trochu toho štěpného materiálu a odmítáte sdělit kam, stanete se ihned jedničkou draftu na waterboarding. Jste-li ale drsoň ze speciálních jednotek a takovéto vodní hrátky používáte s manželkou jako romantickou předehru, musí nastoupit tvrdší kalibr! Třípismenné agentury se rozhodně neserou a hned od startu na vás nasadí to nejstrašnější, co mají - tu morálně dokonalou paní z Pošty pro tebe, která vám s výrazem chcípajícího štěňátka zarecituje do xichtu, jak jste totálně v prdeli i s celou rodinou. To prostě nemůže nikdo vydržet a vy si jen přejete, ať už ta baba proboha zavře hubu a vy si můžete užít vynikajícího strýčka Jacksona a jeho "speciálního zacházení". (31.05.2010)