Duhová panna

Tahle pohádka se bohužel moc nepovedla. Samotný námět není až tak špatný, ale dopouští se stejných chyb jako řada dalších moderních pohádek. Namísto jednolitosti je děj rozkouskovaný na řadu menších subquestů a tím pádem je i neúměrně natahován a ve výsledku působí jako nastavovaná kaše. Za zmínku stojí rovněž herecké výkony, ovšem v tom negativním slova smyslu. Herci jsou toporní a působí spíše jako skupina ochotníků než jako profesionálové, kterými by bezpochyby rádi byli. Takže abych to shrnul -z Duhové panny se vyklubala pohádka s průměrným příběhem, který sráží dolů zejména dějová roztříštěnost a mizerné herecké ztvárnění. (04.04.2010)

Začalo to zajímavě. Ač se tady evidentně nepracovalo s nejmodernějšími trikovými a produkčními vymoženostmi, úvod vypadal velmi solidně a zcela se vyvaroval typicky české pohádkové topornosti, křečovitosti a pitvoření. Inu Slováci to asi umí trochu lépe. Romanticky tajemná milostná romance moudrého krále a éterické duhové panny, poté potíže s nedostatkem vody (zcela věrohodné a působivé). Pán pramenů bezdůvodně trestající slušné obyvatele spokojeného království a následná oběť duhové panny, která obětuje svůj osud, aby lidé znovu měli vodu. To vše se svou originalitou vymyká z běžného pohádkového světa a bylo nakročeno k pohodlným čtyřem hvězdičkám. Ale pak se scénárista zbláznil. O mocně zbrojícím sousedním království už nikdo do konce filmu neslyšel, král se svou manžekou byli odloučeni na dobu, za kterou jejich dcera stihla skoro dospět. A tak se objevuje na scéně nová dvojice a zápletka spočívá v tom, aby donesli sklenici vody k nejbližší skále, čemuž bych se vysmál i v klasické odpolední papundeklové studiové pohádkové inscenaci. (23.12.2012)

Mělo to svoje mouchy, ale doporučuji všem hanilům shlédnout před Duhovou pannou film O sirotkovi z Radhoště a hned půjdete v hodnocení o dvě hvězdy výš, přitom Sirotek má o procento víc než Duhová panna, to je absurdní. Přiznávám, mám slabost pro Pavlu Ptáčkovou (Vitázkovou), ale ani ostatní herci nebyli tak špatní, třeba Igor Ondříček, a pro mne bylo hlavní, že příběh i přes všechny ty logické díry BYL pohádkový. (29.09.2020)

Jejda, to bylo hloupé. Tak nejdřív nás příběh navnadí na jakousi zvláštní říši, kde nesmějí mít děti, a my sledujeme dramatický příběh, jak dívka zanechá dítě v lese se slibem, že se pro něj vrátí - abychom pak několik desítek minut netušili, co se s dítětem stalo a na konci, když mladík zjistí, že je člověk, ani nepátrá po rodičích a mamince, a dokonce vůbec netušíme, co a proč se dělo v tom nějakém vedlejším království a proč teda nesměli mít ty děti. Tahle linie je prostě upozaděna před půlhodinovou milostnou romancí vyjeveného krále s bývalou pornohvězdou (aspoň tak tedy vypadá)... kde nastupují další nelogičnosti. Třeba kluk ve skalách si myslí, že není člověk, ale nikdy mu nedošlo, že on stárne a Duha nikoliv? A proč pořád Duze vyká, když si myslí, že je to jeho ségra? A když zjistí, čí je princezna dcera, ani ho nenapadne nic o incestu a tak? Protože fakt, že je člověk a není Duhy brácha, se dozví až na konci příběhu. Princezna jinak potřebovala ohnout přes koleno, král neměl co hrát, byl nijaký a neakční, a tak jedině zaujme pár dovedných triků, jeden pohled do výstřihu (nic moc) a lokace. (09.11.2017)

Krásná archetypální iniciační pohádka, jak se na správnou pohádku sluší. Krásná výprava, skvělí herci. Hektičtější duši možná chybí poněku razantnější vyjádření střetů dvou světů a hlavně toho vyvrcholení (ledabyle odplivnuté "jste volní" působilo poněkud odbytě a rozpačitě, ale mě to celkem vyhovovalo, příběh plynul skoro medittivně jako když plyne voda v potoce a to má taky hodně do sebe. Nechápu moc to nízké hodnocení, asi se lidem nechtělo nořit se do významových hlubin archetypálních situací, které přivádějí hrdiny (a také diváka samotného) k rozličným prozřením a pochopením, vhledům a nevšedním pohledům do vlastní duše. Ale proto správné pohádky existují, aby tohle dělaly, ne aby jenom povrchně bavily nudící se diváctvo. Je pravda, že ony stěžejní okamžiky těch prozření tato pohádka nepředvedla příliš polopaticky a zřetelně, ale někdy je možná lepší jenom náznak... (10.01.2018)