Pád do tmy

Neil Marshall nám znovu dokazuje své režisérské kvality. Zatímco v Dog Soldiers se nepáral s budováním atmosféry a šel rovnou do akce, u Descent se rozhodl pro razantní změny. Ta první a nejmarkantnější je prohození hláškujících mužů za ženy, které zde mají nejspíše evokovat ohrožené a bezbranné bytosti, čímž ovšem rozhodně nejsou; druhá změna se odehrává na postu prostředí. Zatímco u Psích vojáků jsme měli dokonalý přehled o okolí, zde nemáme naprosto žádné tušení o tom jak bude vypadat další úsek. Jenže tentokrát se režisér potýká s velikým problémem, jedná se o scénář. Chování a hlavně vývoj charakterů jednotlivých postav je těžko uvěřitelný a v mnoha momentech nesnesitelný. Na druhou stranu si ovšem Marshall skvěle poradil s momentem, kdy se dramatický příběh přehoupne do druhé části a přijdou monstra. Právě z živočichů obývajících neznámý jeskyní komplex jsem měl největší strach, ale nakonec mě režisér skvěle překvapil. Nejen že příšerky nevypadají komicky, ale docela se povedly, ba díky své obyčejnosti působí dostatečně přirozeně a jde z nich celkem strach. Co bych nejvíce pochválil je úchvatná práce s kamerou a ještě lepší hudební doprovod, který v několika momentech dával připomenout slavnou Věc. Nebýt těch otřesných dialogů a velice špatného rozjezdu hodnotil bych větším počtem, ale takhle si Pád do tmy nezasluhuje více, než silnější průměr. 70% (25.06.2006)

Čvachtavé zvuky, krvavé uplakané tváre a zvuky príšer, obývajúce priepasťový podzemný systém mi pripadali ako kombinácia srkania ústric pod nátlakom s prechádzkou bitúnku, kde došlo k výpadku elektriny. Reálne utrpenie ošípaných pred porážkou by ale zo mňa vytlačilo oveľa viac desivých pocitov. Keď sa totiž pri horore začínam zaujímať o sociálnu štruktúru a vonkajšie pohlavné znaky bubákov čoraz viac a strach sa nedostavuje, čosi nefunguje tak, ako by malo. A záver? No, áno fajný - a hviezdičku si určite zaslúži. (17.11.2008)

Mimoriadne "hladový survival" v druhej polovici, budovaný síce overenými, ale presvedčivými a do extrému privedenými formálnymi postupmi žiaľ nedokáže zakryť pre mňa osobne slabú prvú polovicu, kde aj popri výraznej snahe o autenticitu sa v mojom prípade nedarí navodiť klaustrofobickú atmosféru stiesnenosti a strachu. 7/10 (23.08.2005)

I v druhém filmu se Marshall přidržel svého oblíbeného survival žánru, ale zbavil se levného looku předchozích PSÍCH VOJÁKů, zvolil výrazně zajímavější lokaci (klobouk dolů před perfektní výpravou, ve snu by mě nenapadlo, že tu jeskyni komplet postavili v ateliéru) a ozvláštnil ryze ženským castem a vlastními glumovitými potvorami. Ale první půlka filmu mrazí nakrásně i bez příšer. (29.05.2012)

Od Neila jsem zatím viděl jen film Centurion a už tenkrát jsem věděl, že to je řezník. Což se u tohoto snímku potvrdilo dvojnásob. The Descent je opravdu působivý atmosférický horor, který těží především z prostředí temné jeskyně a strachu z neznáma. Docela živě si umím představit, jak by dnes (v roce 2012) tohle někdo natočil - použil by nálepku "podle skutečné události" a film by byl natočen třesoucí se kamerou, kde by bylo hovno vidět a navíc by tam byla neustále tma. :-) Samozřejmě příšerky bychom viděli jen rozmazaně, nejlépe zachycené na jednom snímku, že? No představte si, nebylo by to parádní? Odpovím si sám, jasně že ne. A proto musím trochu přisadit a za tu skvělou atmosféru, za těch pár krásných gore efektů a hlavně za TEN KONEC, musím dát 90 %. (22.08.2012)