Režie:
David OndříčekKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Marek Taclík, Klára Issová, Ladislav Mrkvička, Jaromír Dulava, Jaroslav Plesl, Dita Zábranská, Jaroslav Rudiš, Kamil Halbich, Igor Chmela, Tatiana Dyková (více)Obsahy(1)
Grandhotel je místo mezi nebem a zemí. Místo, kudy plují mraky a lidské touhy. Metaforický příběh je zasazený do slavného hotelu tyčícího se nad Libercem. V něm, jako strážný a vězeň zároveň, pracuje Fleischman, údržbář a amatérský meteorolog, který chtěl mít k nebi tak blízko, jak jen mu to život dovolí. A výš to už nejde. Výš můžou jen ptáci a blázni a Fleischmanovi chybí ještě jeden rok, aby se jím stal. Liberec je pro Fleischmana klec, místo, které ho svazuje dávným slibem a nechce ho pustit za své hranice. Každý den Fleischman myslí na jediné, vznést se k nebi a uletět z hotelu, z Liberce, ze života, který se mu vůbec nedaří. Blázen by sestrojil křídla, Fleischman si šije balon, ve kterém uletí. On není blázen. Mohlo to být už brzy, kdyby mu do života nevstoupila Ilja. Tichá pokojská, která jeho myšlenky táhne znovu k zemi, protože tam patří člověk srdcem. Jenže Ilja není sama, už dlouho se trápí ve vztahu s Patkou, arogantním číšníkem, který je přesně tím důvodem, proč se schovat do mraků. Patka nechce Ilju pustit, všechno, co v životě dělá, dělá přeci pro ně. Pro ni. Pro štěstí na zemi. Jenže Ilju to táhne vzhůru za Fleischmanem. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (391)
CHYBA VE FILMU - Na začátku filmu Marek Taclík smrká do kapesníku a vítr mu ho odfoukne směrem doprava. Z dalšího záběru je vidět, že kapesník letí doleva. CITÁT - Lidi jsou jako mraky, nikdy neví, kdy se srazí a zase roztrhnou, taky je něco žene........ Scénář : Jaroslav Rudiš a Pavel Jech. Kamera : Richard Řeřicha. Hudba : Jan P. Muchow. Ve filomu hraje Marek Taclík jako Fleischman. ()
Z českých novinek je tato asi nejpovedenější, bohužel i zde se nuda v Česku projevuje výrazněji, než by měla. Přehrávané scény, liškovské frázování hlavní postavy, podivné, nikam nevedoucí zápletky...vlastně jen díky přímé konfrontaci s ještě blbějším Medvídkem a umístění děje na oblíbené místo zvedá hodnocení o jednu hvězdu. Btw. že by se konečně Issová naučila nějakou jinou figuru? Největším pozitivem je určitě výborná hudba J.P.Muchowa ()
Mám rád Rudišovy knižní post-punkery i Ondříčkovy vizuály jdoucí na volnou úroveň schengenského prostoru. Ale tahle fúze libereckých divnolidí drhne jak tramvaj na nebroušené koleji. Prvoplánové hlášky i chladně vysoustružená romance prostě nezakryjí, že pod povrch to jde jenom s německým oficírem a zbytek tím pluje jak ručně šitý balón. Ladně, ale pěstí na oko. ()
Troška poetiky, troška humoru, troška lásky, ale celkově nemastné-neslané. Všechno to má prostě jen "náběh." Příběh Fleischmana a Ilji na pořádnou lovestory, depresivní stavy Franze na pořádné psycho a tak dále. Snad jen Ještěd, kopce a mraky byly snímány bez chybičky. Klára Issová je sladká, o tom žádná, ale na nadprůmer to fakt nemá. Ale neurazí vás to. ()
Dulava na ránu ale docela jsem mu roli věřil, Tacík hrající jak Liška celkem překvapil, Issová odvedla svůj standard a prsa má fakt pěkný, Mrkvička nevýrazný. Další z řady zahořklých a trpkých komedií na kterou chvíli po její shlédnutí zapomenete a téměř nic si z ní neodnesete. Dialogy jsou místy opravdu těžko stravitelné a prkenné, stejně tak nic neříkající prdloušské charaktery, ze samotného námětu šlo možná vytěžit víc, ale on byl tak špatný že se na něm mnoho stavět fakt nedalo. Nuda, tohle se Ondříčkovi moc nepovedlo. Hudba a Issová za dva puntíky a chtěl jsem dát jednoho fleka i za kameru ale zas takový zázrak to nebyl.. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (16)
- Filmovalo se také na mostě přes Jizeru u Mladé Boleslavi. (M.B)
- Hudbu Jana P. Muchowa nahrála skupina Kuličky štěstí. (sator)
- Pro mnohé diváky byl překvapením tehdy málo známý a profesně podceňovaný Jaroslav Plesl v roli Patky. Režisér David Ondříček si jej ovšem musel prosadit, k čemuž v čase premiéry řekl: "Jardu sleduju na divadle už dlouho. Zaujal mě už od první chvíle - vejde na jeviště a ať už dělá cokoliv, strhne na sebe pozornost nějakou svojí zvláštností, protože on je zvláštní. A hrozně se mi na něm líbí, že má svoje herectví pod kontrolou, pracuje s absolutně přirozenými emocemi. Řeknete mu, co se má ve scéně dít, a on to tam přes emoce, svoji hereckou techniku, opravdu dostane. Ale abych se dostal k tomu, proč jsem na jeho objevení hrdej. Když jse přinesl kazetu z castingu mezi své nejbližší spolupracovníky, což dělám vždycky, vedle se největší debata o tom, zda obsadit Marka Taclíka nebo Martina Myšičku, o Pleslovi nediskutoval nikdo. A když celá debata skončila, tak řekli: 'Ještě přeobsaď toho Plesla a bude to v pořádku.' Nad ním debatu nikdo nepřipouštěl. Říkali: 'Toho do filmu dát nemůžeš, to je ti, Davide, doufám absolutně jasný." (smích) "Přepadlo mě zoufalství, tak jsem slíbil, že udělám ještě jedny herecké zkoušky, a Jardovi zavolal s tím, že tu roli má, že jsem ho právě obsadil, ale že když bude na těch hereckých zkouškách špatný, že ho přeobsadím. Jarda se vyděsil, ale zval to, šel do toho, věděl, že na castingu byl špatnej, ale na hereckých zkouškách už byl velmi dobrej a na natáčení ještě lepší. To je pro režiséra velká satisfakce, když něco navzdory ostatním a při své vlastní částečné nejistotě prosadí, a ono to nakonec vyjde." (NIRO)
Reklama