Rambo: Do pekla a zpět

John Rambo je největší řezník na světě, seru na to, že příběh neni žádnej extra geniální, takovýhle jakta se prostě objeví jednou za pár let. Tohle byla snad to nejbrutálnější co sem kdy viděl, všude lítaly nohy, hlavy, ruce a jiný cáry a kusy těl a to ještě Sly nedostal do ruky ten největší kanón ve filmu, kterým v poslední půlhodince rozmrdá 90% herců a půlku pralesu naprosto na hadry. S největší pravděpodobností je Rambo IV největší řežba desetiletí, krom toho Sly tady vypadá fakt krutě a nesmlouvavě oproti Rockymu a ty jeho proslovy o tom co je jeho úděl, sou sice blbost, ale zní krásně a fungujou dokonale. (26.02.2008)

Je vidět, že Rambovi zatím pumpa funguje, kardiologa nepotřebuje a stárne s grácií sobě vlastní, tj. v žádným případě se s tím nepáře a ohryzky z krku vytrhává, jako kdyby kupoval rohlíky v krámu. Problém ale je, že už od druhého dílu jede pořád podle stejného mustru (s malými nuancemi) - někde se něco podělá, Rambo je požádán o pomoc, chvílí se cuká, ale pak v záchvatu altruismu podlehne a nastupuje osvobozovací nekompromisní řežba až do závěrečných titulků. Zřejmě čekat od něho něco jiného by bylo asi naivní, ale mě už potřetí vylouhovaný ten samý čajíček prostě nešmakuje, jak by měl. Že je něco „totální masakr“ a „jatka“, to není pro mě žádné měřítko kvality filmu, i když uznávám, že ta syrovost, špinavost a do jisté míry realističnost zde předkládané akce asi nemá v současném filmovém mainstremu obdoby. De facto, pokud bych chtěl srovnávat, tak zde závěrečné Rambovo „kázání těžkým kulometem“ vypadá jako krátká sekvence ze ´Zachraňte vojína Ryana´ (moment, kdy se na Omaha Beach otevře vyloďovací tanker a v něm sedící vojáci dostanou kulometnou spršku ze samopalů), akorát s tím rozdílem, že zde je natažena na cca 10 minut času, se všemi těmi čistými průstřely a odpadávajícími částmi těla. Díky tomu nabývá až jakéhosi surrealistického rozměru, který nelze brát vážně. Pro milovníky brutálních akčních nátěrů tohle musí být učiněná nirvána.___PS: Jestli tenhle film v reálu nasral barmskou despotickou juntu, tak přihazuju 10 hvězdiček..... (01.03.2008)

"Kam se hrabe Kill Bill, to se nedá srovnat!" - aneb jak vyplýtvat ve filmu "catchup" v množství, odpovídajícím zhruba roční spotřebě celého Lucemburska. John Rambo je kabrňák, což mohli jeho fandové vidět už v předchozích třech epizodách této romantické telenovely, v jejímž aktuálně posledním dílu John svým unylým pohledem okouzlí nejednu, ehm, chci říci jednu krasavici. Ta je však pohříchu katolicky rozpoložená a tudíž se jí nelíbí styl Johnovy přípravy večeře (zaživa vytáhneme vnitřnosti, nahrubo mačetou posekáme maso i s kostmi, vše napíchneme na špíz, vystřelený z luku a poté naprudko oflambujeme plamenometem - pozor tento recept je chráněn autorskými právy a jeho zneužití přijde ztrestat sám velký John osobně!). John nicméně své stravovací zvyky měnit nehodlá a tak se jeho fandové dočkají pravých gurmánských (v tomto případě tedy spíše barmánských) orgií. Na mě toho masa bylo ale až trochu moc, chyběla nějaká příloha a aspoň trocha zeleniny (byť se to John snažil aspoň barevně dozdobit cáry vojenských uniforem). Takže čtyřka má u mě za tři. Ale s hvězdičkou. (20.05.2013)

Zatraceně krvavá záplata na bezmoc, přidušenou nenávist a frustraci, kterou člověk zakouší při sledování dalších a dalších strašidelných výjevů genocidy. Sly dobře zná tepnu akčního žánru a ví, že když člověk řízne do pravého místa, pak ta prolitá krev a čile poletující střeva mohou mít silně terapeutický účinek. O to víc, že se k jejich autorství hlásí muž, pro nějž byla válka jediný známým domovem. Cením si toho, jak málo Rambo sází na nostalgickou notu – takto pojatá akce by v 80. letech obstála leda ve snu šíleného řezníka – jak málo přebytečné psychologie ve filmu najdeme a také jak málo jakýchkoli morálních otázek. Je to krvavé jak Starý zákon, eticky samozřejmě naprosto uhozené, ale přitom očistné a doslova natlakované tím nejdebilnějším a nejsvůdnějším hrdinským romantismem. Rambo shlížející na bojiště (a svou mimoválečnou porážku), toť jeden z nejlepších obrazů celé série. Ta si prošla lecjakými korektnostmi, aby ke stáru dozrála do lahůdkové masité řeže, kterou nejlépe vystihuje Johnovo "fuck the world". Je to všechno o pocitu a ten můj byl během sledování Ramba silně euforický. V jádru naprostá kravina, ale o jádro tu skutečně nejde. (09.08.2010)

Sly je opravdu liška podšitá. Jeho Rambo zestárnul se ctí a stylem, ale jediné co zůstalo z legendární 80s postavy jsou flashbacky a zachmuřený pohled na svět. Ve chvíli, kdy jeho nová jednotka začne rozsévat zkázu mezi nepřáteli, dočkáte se takové brutality, že se vám zamlží oční duhovky. Už úvodní masakr ve vesnici vzbuzuje otazníky nad tím, jestli Stallone chtěl pouze lacině šokovat nebo vzbudit i ve fanoušcích akčních řežeb trochu sebereflexe... tohle není stylizovaná brutalita jako v klasikách žánru, tady se zkrátka odehrávají ty největší ohavnosti, takže brzy začnete zatínat pěsti směrem k tomu uniformnímu davu barmských zombií (nerozumíte jim, všichni vypadají stejně a jejich chování je omezeno na ty nejnižší pudy). Když se Rambo dostane do akce a začne spolu s posilami "čistit" džungli, odkope se slabá zápletka, rafinovaně zalátaná akčními scénami. Když kosí Arnie protivníky v Komandu, tak nějak se usmíváte, protože víte, že je to jen "jako". Čtvrtý Rambo už jen "jako" nevypadá. Je zatraceně věrohodný a jakkoliv nabízí i nostalgické okamžiky (je to pořád ještě Rambo... poslední záběr je uzavřením kruhu), zřejmě vám v hlavě pár věcí zpřehází. Zvlášť pokud ke štěstí potřebujete víc než jen pár ustřelených končetin, ohořelé mrtvoly a lidožravá prasata. Nečekejte učesaný akční film, ani sofistikovaně vztyčený indie prst... je to něco mezi. (70%) (03.02.2008)