Indochine
Indočína
Indochine
Režie:
Régis WargnierKamera:
François CatonnéHudba:
Patrick DoyleHrají:
Catherine Deneuve, Vincent Perez, Linh Dan Pham, Jean Yanne, Dominique Blanc, Carlo Brandt, Gérard Lartigau, Hubert Saint-Macary, Andrzej Seweryn (více)Obsahy(1)
Příběh velké osudové lásky, která se stala legendou ještě za života obou milenců, se odehrává v Indočíně třicátých let, v době, kdy byl Vietnam francouzskou kolonií. Hlavním artiklem okupované země se stal kaučuk a Francouzi vlastnili velké plantáže, na kterých zaměstnávali domorodce. Eliane se narodila v Indočíně a vedení plantáží svého otce převzala postupně plně do svých rukou. Sebevědomá, energická žena však žije sama, pouze se svou adoptivní dcerou, domorodou princeznou, jejíž rodiče zahynuli. Vášeň a láska, kterou Eliane náhle pocítí k mladému francouzskému důstojníkovi, ji začíná pohlcovat. V životě takovýchto žen však láska jen zřídka dochází naplnění. Jean-Baptiste, pro kterého je Eliane ochotna všeho se vzdát, se zamiluje právě do její šestnáctileté dcery a tento "nerovný" pár se snaží uprchnout před nepřízní osudu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (91)
V prípade tohto filmu padajú porovnania s filmom Milenec. Áno, ľúbostná romanca sa vinie aj týmto príbehom, ale kontext je úplne iný hoci tiež tragický. Nejde o vzťah Číňana s mladou francúzskou ale Francúza s mladou Vietnamkou. Francúzsky predstavitelia tu nie sú chudáci, ale vládnucou elitou zdierajúcou koloniálne obyvateľstvo. Na pozadí tohto príbehu je vykreslená iná odvrátená strana koloniálnej Indočíny a vzťahov medzi ľuďmi v nej. Zároveň film zachytáva obdobie vzniku komunistického odporu a vďaka tomu má oveľa širší kontext a bohatšie pozadie. Čiže v prípade Indočíny ide o historickú drámu, kým Milenec je "len" dráma osobná. ()
Nádherně zpracovaný film popisující dění ve francouzské kolonii Indočíně/Vietnamu a o jeho osamostatnění. Výprava je skvělá a autentické prostředí také, hlavně scenérie s Vietnamskou zátokou Ha Long jsou parádní. 85% ()
Celkem ucházející snímek, u kterého bych uvítal zkrácení (opravdu poslední půl hodiny už jsem se těšil, až to skončí) a více podorbností z politického pohledu - přece jenom o této době a této kolonii vlatně nic nevím a z filmu jsem se ani nic nedozvěděl. Pravda - účelem snímku nebylo podat politický obrázek, ale to je možná chyba, protože to, co film podal, bylo dost slabé. Milostné části byly takové povrchní, vlastně celý film se tak nějak šinul a nikde nic. Zklamání, 70% a 3*, 31.8.13. ()
Opravdu krásný a dojemný příběh, ale podle mě je film špatně sestříhaný. Nebo jinak to řeknu, to, co se snažil režisér vměstnat do 150 min., by si zasloužilo min. dvojnásobek. Je to příliš zrychlené, chtělo to ještě pomalejší tempo a neskákat tak v ději. Jinak herecké výkony excelentní, hlavně Catherine a Vincent.. ()
Evropské velkofilmy jsou prostě jiné než americké a navíc jich není moc. To je jeden z důvodů, proč se na ně vždy rád podívám. Film jsem kvůli stopáži shlédl nadvakrát a vůbec to nevadilo, ba právě naopak, mohl jsem si soustředěněji vychutnat krásné exotické scenérie v druhé půlce. V mém případě měl film i osvětový význam, neboť o Indočíně jsem toho moc nevěděl a tudíž mi to rozšířilo obzory. Vlastní film vkusně balancuje na hraně kýče, kupodivu mě nevadilo ani pomalejší tempo. Jak mě trochu rozčiloval přeslazený Perez, tak mě bavil policejní inspektor (Jean Yanne). Obě hlavní ženské role byly zahrány s přehledem. Výprava a kamera vynikající. Film se mi líbil, ale na pět hvězd to u mě není, chybělo mi syrovější pojetí celého filmu. ()
Oscilujem medzi 4 a 5timi... Ale nedostatky sú neodškriepiteľné - scenár, prílišná snaha postihnúť veľmi široké súvislosti, ale aj relatívne staticky stvárnené charaktery - z mladého donchuana je zrazu askét, ktorý s pokojom nie nepodobným Jozefovmu sprevádza vietnamskú verziu Panny Márie (alebo Johanky z Arcu ako odznelo vo filme), ktorá ešte donedávna bola poslušnou dcérkou, a z ktorej sa v závere náhle stáva presvedčená bojovníčka za práva svojho ľudu. Kedy k tomu došlo? Ako? A statická a sošná je aj napriek behu "filmového času" nestarnúca Deneuve, hoci tu podáva svoj pre mňa doteraz najzainteresovanejší výkon, možno je to dojem, ale vidí sa mi, že tu prekročila limity svojej zvyčajnej polohy chladnej krásy a chvíľami aj "hrá" - v porovnaní s jej zvyčajnou úspornosťou. Pekná je ale metafora za vzťahom dvoch žien - Deneuve (tiež predstavovala model pre francúzsku Marianne) je tu vo svojom "európanstve" z opodiaľ sa prizerajúcim Francúzskom, ktoré stráca svoju adoptovanú Indočínu - navonok poslušnú, ale ktorá sa fatálne mení až nakoniec matka dcéru nespoznáva a táto jej povie: ,, Indočína, ktorú si poznala, tej už viac niet." ()
Delikátní francouzský příběh plný vášně a dobrodružství, který se odvíjí na pozadí indočínských válek hodnotím, jako poctivý filmařský skvost, který si svým detailním zpracováním a podmanivou hudbou právem zaslouží plné hodnocení. ***** ()
Krásné a pomalé povídání, které opravdu stojí za to vidět. Silné city a silný příběh. Takové mají být filmy. ()
Kdyby náhodou někdo četl moje komentáře, tak pozná, že komentuji pár filmů, které jsem viděl v Londýně v roce 1993 "on-line", když šly do kin. Ano, připadám si jako Brouk Pytlík, který všechno viděl v kíně. Tenhle film byl skvělej tím, že ho dávali ve francouzštině s titulky. Ideální pro středně pokročilého studenta jazykové školy. A dnes ho považuju za klasiku. Jak píše "Matty" moc pěkný film o smutných věcech. ()
Pokud milujete jihovýchodní Asii, tamní přírodu (zátoku Ha Long prý vysekal drak údery ocasu, hmm...), kulturu a bouřlivou historii 20. století a zároveň nečekáte nějakou konverzační romantiku, pak vás film uspokojí. Já od něj dostal přesně to, co jsem očekával. ()