Indochine
Indočína
Indochine
Režie:
Régis WargnierKamera:
François CatonnéHudba:
Patrick DoyleHrají:
Catherine Deneuve, Vincent Perez, Linh Dan Pham, Jean Yanne, Dominique Blanc, Carlo Brandt, Gérard Lartigau, Hubert Saint-Macary, Andrzej Seweryn (více)Obsahy(1)
Příběh velké osudové lásky, která se stala legendou ještě za života obou milenců, se odehrává v Indočíně třicátých let, v době, kdy byl Vietnam francouzskou kolonií. Hlavním artiklem okupované země se stal kaučuk a Francouzi vlastnili velké plantáže, na kterých zaměstnávali domorodce. Eliane se narodila v Indočíně a vedení plantáží svého otce převzala postupně plně do svých rukou. Sebevědomá, energická žena však žije sama, pouze se svou adoptivní dcerou, domorodou princeznou, jejíž rodiče zahynuli. Vášeň a láska, kterou Eliane náhle pocítí k mladému francouzskému důstojníkovi, ji začíná pohlcovat. V životě takovýchto žen však láska jen zřídka dochází naplnění. Jean-Baptiste, pro kterého je Eliane ochotna všeho se vzdát, se zamiluje právě do její šestnáctileté dcery a tento "nerovný" pár se snaží uprchnout před nepřízní osudu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (91)
Nemohu jinak. Viděl jsem ten film podruhé a můj dojem se nijak nezměnil. Je to vizuálně velmi hezké, hudba podmanivá, Catherine Denevue je půvabná, ale tohle mě dojmout nedokáže. Na mě tato romanticko-historická epopej působí tak trochu jako koncentrát desetidílného romantického seriálu, který člověka sytí pravidelnými dávkami emocí. Jak praví ve filmu matka plánovaného ženicha: „Nikdy nepochopím, proč Francouzi takhle milují ...". Mám v tomto případě naprosto shodný dojem. Méně a komorněji by bylo více. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1991. ()
Zatímco Francouzi uměli a stále umí fantastické komedie, u dramatu je to trošku slabší... Není to špatný film, v zajímavých scenériích Vietnamu (francouzské kolonie) se odehrává zajímavé a osudové milostné drama - ale jaksi je to opět příliš dlouhé. Už se na tom trochu podepsal zub času, ač to zní neuvěřitelně, film má už 31 let... Je dobře, že to není natočeno po americku, i když jistá podoba a inspirace od Vzpomínek na Afriku, je tu patrná, přece jen v kvalitě tomu něco chybí...60% ()
Jednoznačných pět hvězdiček. Ten film nemá prostě chybu! Jedinečná Catherine Deneuveová a překrásná Linh, nádherné exotické exteriéry vietnamské přírody se zátokou Ha Long (už je to 27 let, ,kdy jsem po ní plul...), vzrušující a tragický příběh lásky vietnamské dívky a francouzského důstojníka na pozadí boje vietnamského lidu za národní nezávislost, to byla pastva pro duši i pro oči. Málokterý film ve mně zanechal takové kladné dojmy a vzpomínky, pro něž jsem si jej zase rád připomněl. ()
Děj není nic moc, mohl by mít špetku více napětí, už vzhledem k tomu, jak dlouhý je, místo toho se ztrácí v dialozích, které jsou dost slabé, nenaštvou, ale jsou o ničem. Ústřední trojice si mě nezískala, C. Deneuve je skvost v šatech, které by vystačily na samostatnou módní přehlídku, V. Perez skoro pořád vypadá stižen malarickými záchvaty a L. D. Pham je dítě, které muselo příliš rychle dospět, nic víc jsem ale na na nich nenalezla a pochopit motivaci jejich jednání, to se mi taky nepodařilo. Uznávám vysokou kvalitu provedení, exotické kulisy, zajímavou architekturu, dobré vedení, působivost. ()
Je veľmi osviežujúce pozrieť si film bez pridaných digitálnych efektov v čarovnom prostredí a preniesť sa v čase o pár desiatok rokov dozadu. Konkrétne ja 30 rokov :) ()
Nie. Isto to nie je jeden z najlepších francúzskych filmov... ()
"Lidé mají oči všude!" Výpravná dobová podívaná. ()
Že nedám tři hvězdy je především díky úžasné Catherine Denevue, jinak je to slušně natočená historická romance, která chce být velkým dílem, ale s odstupem času jím prostě asi, přeci jenom, není. Celá základní konstrukce příběhu je už tisikrát použitá a i trochu nepravděpodobná, putování mladého děvčete poloanarchistickou Čínou s takovýmto koncem je prostě těžko uvěřitelné. Hlavní hrdina asi měl být vystřižen z nějakého Hugova románu, ale prostě není, v první polovině filmu vyznívá vyloženě trapně ta jeho vnitřní rozervanost. Je to hezký snímek, ale vzhledem k ambicím tvůrců, mohl být určitě lepší. ()
Vietnam jsem si zamiloval a tento film mi ukazuje na jedné straně jeho úchvatné scenérie a na straně druhé pro mě neznámou odvrácenou stranu jeho historie a do toho jeden tragický osud jedné rodiny. ()
Silná jako smrt je láska... Silný příběh z časů zanikajícího koloniálního světa, o ženách tak silných, že už dnes asi neexistují. Jeden z nejkrásnějších francouzských filmů. ()
Krásná Catherine Deneuve a ještě krásnější exteriéry. Slova chvály jsem ale bohužel tímto vyčerpal. Vše ostatní bylo až příliš strojené a mechanické. V ničem, ani v síle popisované lásky či vášně ani v lidských osudech, jsem nenašel tolik pověstné srdce, které každý filmař do svého projektu musí dát, aby jeho dílo vystoupilo z průměru a dokázalo uchvátit. 5/10 ()
Indočína je film s viacerými pozitívnymi atribútmi, nakoľko prináša remeselne kvalitne spracované dielo so skvelou kamerou, krásnou hudbou, nádhernými filmovými lokáciami a koniec koncov aj kvalitnými hereckými výkonmi. Avšak tok deja je vzhľadom k dĺžke filmu veľmi pomalý a útržkovitý, chýba mu nejaký spád či niečo, čo by mu pridalo na živelnosti a atraktivite. V príbehu sa až veľmi tlačí na romantickú líniu, a ostatné udalosti vo filme sú načrtnuté len povrchne či úplne potlačené do úzadia. Totižto dlhá stopáž a snaha o veľkoleposť nemusí vždy znamenať plnohodnotný úspech. 60%. ()
Indočína je ten klasický výpravný velkofilm typu Vzpomínky na Afriku, kterých je dnes bohužel poskrovnu - naposledy si vzpomínám snad na Scorseseho Mlčení. Mě osobně to historické pozadí zajímá, opouštění zámořských kolonií představuje slušný dramatický rámec samo o sobě. Obrázky z Vietnamu si zde divák užije do sytosti, a hlavně za to dávám 4*. Se vztahovým dramatem, které se tu odehrává, jsem spokojen o poznání méně. Není zkrátka věrohodné, a vinou ne příliš zručného vypravěče není ani tolik zajímavé a emocionálně úderné, jak mohlo ve zkušenějších rukou být. Nevím pak, co všechno se snad ztratilo v překladu, ale zejména dialogy by si určitě zasloužily lepší péči. ()
Indočína je klasickým romantickým snímkem o nešťastné, nenaplněné lásce na pozadí dramatických událostí. Asi každá země má svou temnou historii. USA vyhlazení původního obyvatelstva, Francie třeba kolonialismus. Při něm si tato vyspělá země vzala místní za rukojmí a přinutila je k modernímu způsobu otroctví. Kde je původ ve Vietnamském komunismu je nabíledni a nakonec to vidíme i ve filmu. Novodobí otrokáři se chovali jako nacisti nebo komunisti. Indočína je film nejen o těchto souvislostech, politice a historii o které asi Francie nerada slyší. Je též plný krásných záběrů na Vietnam, popisuje nám místní tradice a zvyky a objasňuje myšlení a způsob života. Catherine Deneuve je i ve skoro 50 pořád kusanec a pro Linh Dan Pham se jednalo o debut jako hrom. ()
Těšila jsem se jak malá holka, protože si tento film pamatuji jako docela trýznivou fresku z asijského prostředí. Freska to je stále, rozmáchlé obrazy Vietnamu, nádherné záběry na krajinu a samozřejmě herci, na které je radost pohledět. Ovšem tentokrát mám problém s dialogy, které zněly občas prkenně, a podstatně méně jsem prožívala intenzitu citu, který chovala Elaine (Deneuve) k mladému poručíkovi a prakticky vůbec jsem neuvěřila vzplanutí poručíka (Perez) k mladičké chráněnce Chille (Linh Dan Pham). Překvapivě jsem ten osten překonala a soustředila se na vývoj příběhu, historické události a nakonec mě Elaine donutila k přemýšlení nad osudovostí a některými aspekty života života. Plný počet hvězd ale dát nemůžu. ()
Příšerně rozvleklé a pomalé milostné drama, které mě neupoutalo ani postavami, ani prostředím. Navíc mi ten příběh přišel velice nereálný, nemyslím jen vztah ústředního páru, ale celkový obraz tamního života. 40% ()
Pokus o velkolepou krásu, ale jde to místy až přes hranici kýče. Dialogy jsou někdy až komické, celé je to takové pěkné, ale chybí tomu hlubší ponor ... ()
Jelikož se o filmu mluví jako o filmu s velkým F, čekala jsem víc... možná něco víc strhujícího, co bych chtěl vidět znovu a znovu, což tady neplánuju. JIstě, C.D. byl avynikaji¨ící, prostředí fotogenické, vlastní příběh silný. Ale bylo tam taky pár hluchých míst a ty příběh nemístně zpomalovaly. ()
Film to není špatný,i když vzhledem k délce stopáže mi v ději chyběl tak nějak větší šmrnc,více poutavosti.Je zde příliš hluchých míst,nicméně samotnému utvoření atmosféry tehdejší Indočíny není moc co vytknout.Takže to vidím na lehounký nadprůměr.Co mě ale už téměř rozplakalo,to se netýká samotného filmu,nýbrž jeho tragického a u ČT bohužel naprosto typického stupidního dabingu.Na Janu Šulcovou jsem si v průběhu dvou a půl hodinové stopáže celkem zvyknul,ale kdože nám to namluvil Dominique Blanc?Ano,Veronika Žilková.Nikdy by mě nenapadlo,že se opravdu dožiji toho,že se objeví nesoudný přiblblík,který nechá dabovat VŽ..Tak teď už jen čekám,kdy nám inteligenti z České televize nasadí do svých dabingových řad pronikavý hlas Zuzany Bydžovské.ps:jinak proti Zuzaně Bydžovské jako herečce nic nemám. ()