O rodičoch a deťoch
Of Parents and Children
Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
David Novotný, Josef Somr, Ľuboš Kostelný, Zuzana Stivínová, Lenka Vlasáková, Jiří Lábus, Mariana Kroftová, Luboš Veselý, Vladimír Hauser, Marie Málková (více)Obsahy(1)
Jako každý měsíc přichází čtyřicetiletý počítačový grafik Jan Cvrček za svým sedmdesátiletým otcem Ivanem, který pracoval jako biolog v zoologické zahradě. Jako každý měsíc se spolu vydají na dlouhou procházku Prahou, během níž probírají nejen současný život a vzpomínají na různá období rodinného soužití i nedávnou minulost. Dojde i na společný koníček, letadla, a na historky z jejich okolí. Jan vypráví o známém a jeho kumpánech, kteří se rozhodli ochutnat lidské maso a skutečně to udělali. Otec vzpomíná, jak v lázních úspěšně sváděl zdánlivě nesmělou vdovu a jak neslavně jeho pokus skončil. Oba vzpomínají na své lásky, hořké chvíle rozpadu rodiny i drobnosti, které osudově změnily jejich životy. Zatímco otec se netají touhou po vnoučeti, Jan se svěří s tím, že má již dospělého syna, o jehož existenci neměl donedávna ponětí. Ve stejnou dobu se setká Janova šestadvacetiletá přítelkyně Marta s jeho pětadvacetiletým synem, Slovákem Robertem. Než se jedna i druhá dvojice rozloučí, dojde k zásadním životním změnám, přestože podle Ivana se na světě už dvě miliardy let nic nového nestalo. (TV Nova)
(více)Recenze (383)
50% ()
Povedené! Mohla to být téměř dvouhodinová nekončící a slátaná nuda. A nikdo by se nedivil, protože se jedná o český film z jednadvacátého století. Jen se obávám, že takovéto filmy jsou pouze výjimkami, které potvrzují pravidlo. ()
Prostě nádhera. Každá postava má ve filmu své místo a každý svojí roli podváná naprosto dokonale. Somr s Novotným si perfektně sedli stejně tak nádherná Mariana s Ľubošem Kostelným. Na konci jsem v údivu zjistil, že toto produkovala NOVA. Film mi neskutečně sedl, škoda jen, že na takovou procházku jít nemohu... Dle mého názoru hodně podceňěná záležitost, která by si zasloužila mnohem vyšší hodnocení, neboť podobného filmu u nás nemáme! 5 F-4 Corsairů! * * * * * ()
Kam pořád všichni chodí na to, že jde česká kinematografie do prdele? Vždyť pro mě je současný český film bezmála jistota a když pominu extrémy typu Kameňáků, Paniců naniců, Crash Roadů a podobných projektů, které jsou odsouzeny k tomu být špatné už ve chvíli, kdy scénárista napíše první slovo, málokdy jsem byl v posledních letech zklamán. Vladimír Michálek pak svým filmem přidal další bod na stranu „nových“ českých filmů, které mne přímo nadchly. Melancholická, sentimentální a hořká komedie (ano, uznávám že mnoho jiných „žánrů“ se u nás netočí, ale na to se můžu víte co, mě se to líbí, češi to umějí a vystihnout tu naší náturu jinde nedokáží, a o české akční sci-fi nestojím, na to jsou lepší jiné země!:-)) mě nejprve rozesmála, následně jsem prožil neopakovatelné vzplanutí a nakonec dojatě ztuhlý seděl u závěrečných titulků. Zpočátku mě dějová linie přítelkyně a syna spíše rušila, když poměrně zbytečně, nezáživně a násilně skákala famóznímu Somrovi a Novotnému do řeči při jejich procházce Prahou, jenže se sílícím jiskřením získávala tato polovina příběhu na důležitosti a zajímavosti, až nakonec tlachající staříky úplně zastínila a závěrečné protnutí udělalo za tímto vynikajícím filmem hodně silnou tečku! K hereckému obsazení asi toto, jedná se o sólo pro čtyři postavy, Josef Somr a David Novotný jsou třída, jejich hereckému umu nemá smysl cokoliv vytýkat (snad jen Somrova postava chvilkama vybočí až na hranici karikatury svéhlavého důchodce) a při jejich konverzaci skutečně působí jako otec a syn, na Luboše Kostelného a Marianu Kroftovou si však člověk musí chvíli zvykat, ale nebojte, zvyknete si a tak zářivou přeskakující jiskru jsem na „plátně“už dlouho neviděl, především ze strany Kroftové! Jasných 5* a v nejbližší době repríza! ()
na mě to bylo prostě moc užvaněný, snad jsem čekal něco jiného, nevím... plusové body za příjemnou pražskou scenérii, kameru a hemeroidy, nicméně neherečka Mariana Kroftová byla naprosto příšerná a tím se veškeré iluze o lepším hodnocení rozplývají. dlouhá stopáž takového filmu byla taky poněkud navíc... 50% ()
Tak strašně ukecaný film jsem už dlouho neviděl. Michálek ukazuje svou neschopnost něco odvyprávět obrazem a úplně rezignuje na využití toho, že natáčí film a ne jen hloupou telenovelu. Příjde mi to jako úplně zbytečný film... ()
Moc pěkné. Chytře vedené dialogy. Originální příběh, herecky perfektně zvládnutý. Od plného počtu mne odrazuje jen to, že se mi chvílemi zdá, že děj je malinko přitahován za vlasy a na dvou nebo třech místech jsem ucítil závan trapnosti. ()
Asi nejdojemnější film made in Czech Republic. A poučka? "Život stojí za hovno, ale pokud chceme žít, nesmíme na to myslet." ()
Měl mě varovat už oficiální text distributora: "Komedie O rodičích a dětech chce navázat na nejlepší tradice české filmové komedie. Vtipné dialogy, výjimečné herecké výkony a humor spojující diváky napříč generacemi." Pokud mě Michálek v "Babím létě" nudil až otravoval, pak v "O rodičích a dětech" mě vyloženě sral. Chápu, asi nejsem cílová skupina tohoto filmu, který považuji za jistou generační výpověď současných padesátníků. Michálek si podle všeho s Haklem - autorem knižní předlohy a spoluautorem scénáře - dobře rozuměl, oba jsou od sebe věkově vzdáleni jen dva roky. Mě na rozdíl od nich ale všechno to vrstvení banalit, "životních mouder" a "pábitelských historek" ze života strašně unavovalo. Spolu s hereckým obsazením (nevermore za Marianu Kroftovou - OMG, kde ji jenom vyhrabali?! to už dneska stačí jen ukázat na kameru kozy a odříkávat repliky s unylým výrazem ve tváři?) a celkovou nezajímavostí zvolených lokací je tento snímek jeden velký omyl, který připomíná spíš televizní inscenaci než celovečerní film (a celková stopáž by klidně snesla o 20-30 minut prostříhat). To by se ale do filmu nevešly všechny ty rozmluvy mezi otcem a synem, které jsou z Haklovy knižní předlohy (první vydání 2002, Magnesia Litera 2003 za prózu) převzaté v podstatě doslova, a podle toho taky vypadají. Ne, skutečně nemůžete jen tak vzít literární dialogy a nechat je přežvejkat známými herci. To, co v Haklově próze ještě jakžtakž funguje, již působí na filmovém plátně vykonstruovaně a nevěrohodně. O rodičích a dětech je asi tak příběhem ze života, jako Vejdělkovy "Ženy v pokušení", akorát že s opačným znamínkem - Vejdělek je uhranut krásnými lidmi z časopisů, Michálek naproti tomu obdivuje lůzry a staré dědky. Toto je přesně ten typ českých filmů, u kterých mi je trapně a s kterými se zásadně míjím. Osobně mi tahle blbost místy připomínala až Kameňák. Celkově je to výrazně nepovedená - a hlavně strašně zbytečná - literární adaptace Haklovy asi zatím nejlepší knihy, za kterou nemohu dát více než 2*. ()
Byl jsem zvědav, jak bude fungovat filmová procházka otce a syna. Dostalo se mi velmi milého a ve svých dialozích (i když je dialog pouhá lidská iluze) inteligentního filmu. Chytrými prostřihy do různých vzpomínek a zážitků se Michálek vyhnul jednotvárnosti, na druhou stranu některé pasáže už přeci jen působí rušivě (scéna z filmového plakátu a Lábusovo figurkaření). Ovšem ve filmu se nachází třeba na první pohled nepatřičná černohumorná vložka o jedné "večeři", která kdyby nebyla prosříhána do debaty otce a syna, zřejmě by vyzněla jen tak napůl. Hercké výkony jsou až na Zuzanu Stivínovou velmi dobré, hudba pěkná. ()
Tak už je mi jasné, kam se mi ztrácí zásoba pití ze soukromého baru. Já bláhovej podezíral souseda a on mi na to chodí orangutan zaběhnuvší se z nedaleké Trojské ZOO :-) Teď vážně. Tahle nenucená procházka životem a konfrontace stáří s mládím (rodičů a jejich dětí) a kterou navíc tak dobře zná každý z nás, (z toho svého vlastního soukromého života), vám uběhne tak rychle, jako když padáte ze skály a vám se před očima v okamžiku promítne celý váš dosavadní život. A musím (si) přiznat jedno. Přicházel jsem ji na chuť („procházce“) s každou další ubýhající minutou víc, zvlášť, když se začalo (UPŘÍMNĚ) brnkat na vážnější strunu. Jsem nesmírně rád, že pan Somr dostal příležitost dokázat, že je stále plný sil a „umí“, (byť dotyčný nemusí už nikomu nic dokazovat) a ve spojení s D. Novotným vytvořil (lehce) netradiční, ale náramně se doplňující dvojici. Snímek O rodičích a dětech je civilní , nenucená a naprosto přirozená (vztahová) tragi-komedie ze života, kde se obdivuhodně promýchávají úsměvné momenty s těmi vážnými (inu, to je ŽIVOT) a jelikož už „jsme byli“ dost dlouho vážní, dovolte mi komentář zakončit v poněkud odlehčenějším duchu. „Jdi doprdele s koprem!“.... SOUHLAS! :-) a poprosil bych o dvojitej nášup pravý číny a jako druhý chod lehce netradiční ragů! Kdo viděl ví, kdo teprve uvidí, pochopí...... p.s. a ano, řadím se taky mezi ten zlomek z vás, kteří jsou toho názoru, že bez dvojice Kostelný-Kroftová by se jednalo o mnohem větší zážitek. Tahle linie slouží tak max jako rušivý element. Já bych mnohem více uvítal, aby ta „procházka“ pana Somra s D. Novotným nebyla ničím rušena a s pomocí flashbacků do mládí (dětství) nás oba provedli až na konec (procházky). Btw, samotný závěr pohladil po duši a vykouzlil úsměv (tedy alespoň na té mojí tváři). Srovnání s Linklaterem je na místě a musím (si) přiznat, Michálek (resp. scénář) v mém případě z tohoto „minisouboje“ vychází jako vítěz. Možná to bude tím, že už mi dávno není náct. Ještě pár let a v mém případě bude spíš aktuální Babí léto. No, zase tak brzy to nebude :o) ()
Hlavní linie vycházející ze skvělého Haklova textu (který se zřetelně inspiruje odkazem Bohumila Hrabala) podpořená výbornými herci (Josef Somr for Czech Lion!) je nadprůměrná, místy vynikající. Celý film však jako kyselina sžírají absolutně otřesné scény ze synova bytu: imbecilní scénář, velmi špatná Mariana Kroftová a totálně nesympatický Luboš Kostelný. Zpočátku se krátké prostřihy do prokletého bytu dají skousnout s vědomím, že brzy se zase vrátíme k hlavní dějové linii, postupem času však získavají scény z bytu více a více prostoru a jako rozběsněný apokalyptický jezdec likvidují celý film. Nejhorší Michálek a trestuhodně promarněná příležitost. Pohled ze zámoří pro konfrontaci: http://www.variety.com/review/VE1117937836.html?category31&cs=1&query=of+parents+and+Children ()
No opravdu hodně zvláštní snímek plný různých životních událostí, které potkají téměř každého. Mám po jeho zhlédnutí divný pocit a nevím, co tím chtěl režisér říci. Ale rozhodně stojí za to vidět. ()
Pro mne velké překvapení. David Novotný s Josefem Somrem si výborně sekundují a vůbec, celý ten Smíchov.. ()
Už dlouho se mi žádný nový český film nelíbil jako O rodičích a dětech. Zajímavá kamera, scénář, herecké výkony... už dlouho mě žádný nový český film takhle nedojal... Určitě jej chci vidět znovu. Velikým překvapením pro mně byly rovněž scény, které ovšem kvůli spoilování nebudu pojmenovávat jinak než WTF... Něco takového se vážně jen tak nevidí... ()
Vladimíre Michálku, vy strašně riskujete! Takhle si zahrávat s nezájmem bulváru a návštěvností kin, když si dovolíte neobsadit Trojana, Macháčka, Lišku, Polívku, Aňu, Táňu, či Holubovou!? Což jste se nepoučil u kolegů Hřebejka, Ondříčka, Zelenky nebo Slámy jak se tím zvolna pohřbívá česká kinematografie? Ne?? Tak to je dobře! A já potichu dodávám, abych si to taky nepolepil, že Josef Somr, poslední mistr ze zlaté herecké generace s Davidem Novotným odvedli excelentní výkon, který vydá za celou partu provařených obličejů a půvabná Mariana Kroftová jistě nebude mít takové sucho v puse, až bude hrát v druhém filmu. A vy se Vladimíre držte svého kopyta a budete u mne z porevolučních režisérů i nadále jedničkou. ()
Neobyčejně laskavé a přitom nijak fádní a vlastně originální kafrání o životě, kterýžto bychom si mohli prožít ty, ty i ty tam vzadu, co se tak krčíš. Film, k jehož poselství je třeba dospět či zkrátka zestárnout. Před 15 lety mnou prošuměl, teď mi ta příjemná vůně tohoto filmu snad nějakou dobu utkví. A to nejen díky Somrovu a Novotného moudře nemoudrému pindání, ale i herečce jedné role Marianě Kroftové. V některých ženských očích by se člověk holt rád utopil. A ano, měla i ňadra, typ výstavní. ()
Procházka není zrovna běžný filmový žánr. Možná to má nějaký důvod. Báječný Josef Somr (i když digitálně omlazený působí spíš strašidelně), se kterým David Novotný docela dokáže udržet krok. Ale na Michálkovy předešlé filmy to nemá. ()
Inventura vlastních životů cestou odnikud nikam. Myšlenky, staré křivdy, zklamání, naděje, obavy poletující vzduchem, stejně jako hrdinové v osudových okamžicích dvacátého století. Vynikajícím způsobem zahrané role excelujícím Josefem Somrem a Davidem Novotným. Škoda jen těch nepodařených flashbacků, narušujících jinak plynulý příběh otce a syna. ()
Slušný a na české poměry celkem nápaditý snímek založený převážně na rozhovorech otce se synem. Velice dobří herci a dobře napsané dialogy. ()
Související novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)