Režie:
M. Night ShyamalanScénář:
M. Night ShyamalanKamera:
Mike GioulakisHudba:
West Dylan ThordsonHrají:
James McAvoy, Anya Taylor-Joy, Haley Lu Richardson, Betty Buckley, Jessica Sula, Brad William Henke, Sebastian Arcelus, Neal Huff, Lyne Renee (více)VOD (6)
Obsahy(2)
V Kevinovi se skrývá 23 různých osob. Každou chvílí se má objevit čtyřiadvacátá... Tu pochybnou čest se s ním seznámit dostanou tři studentky, které původně vezl domů na prázdniny otec jedné z nich. Stačila chvilka a místo něj seděl za volantem podivný chlapík, který je místo vysvětlení uspal chemikálií. Později se probudí zamčené ve sklepní místnosti, kam za nimi záhy dorazí i jejich věznitel. Z rozhovoru s ním ale rozhodně nejsou o nic moudřejší, protože Kevin je evidentní magor. O nic lépe na tom nejsou ani jeho matka nebo malý Hedwig, kteří za nimi do podzemí chodí. Nenechte ale splést, přelidněno tu rozhodně není, všichni tito další věznitelé jsou jen produktem Kevinovy poruchy osobnosti. Pomoci se mu sice snaží psycholožka (Betty Buckley), ale zdá se, že na jeho mimořádné rozpolcení nestačí ani její letité zkušenosti. Vyznat se v něm pokouší i jedna z vězněných dívek, Casey (Anya Taylor – Joy), která chce Kevinova stavu využít k útěku. Jakožto holka s mučivým traumatem z dětství je navíc mimořádně odolný a vynalézavý druh se silně vyvinutým instinktem k přežití. Bude ho potřebovat. Kevinova čtyřiadvacátá osobnost se má každým dnem probudit a vše nasvědčuje tomu, že to rozhodně nebude kladný hrdina. (CinemArt)
(více)Videa (19)
Recenze (1 067)
Shyamalan to po letech opět dokázal! Určitě bych potřeboval klidně ještě jednu reprízu, protože zdánlivě prostá zápletka o vězniteli a obětech se neuvěřitelně rozvětvuje. V roce 2016 nevzniklo moc filmů, které bych si toužil tolik pustit znovu jako je zrovna tento. Chytré, nápadaté, skvěle zahrané a Shyamalan je prostě znovu bůh. PS: Anya Taylor-Joy se silou dere mezi nejzajímavější ženská jména v Hollywoodu. James McAvoy mou počáteční nedůvěru zcela rozdrobil a zadupal parádním výkonem. Nakonec se možná dostaví i sám Vyvolený. 85% PS: Díky závěrečným sekundám bych si s chutí dal případný druhý díl :) ()
Zázraky existují, Shyamalan je konečně zpět a já se konečně dočkal. Ne sice v takové parádě, jak jsme byli zvyklí z před 15-20 lety, když si vzpomene na legendární větu "I see dead people", která tak trošku katapultovala tohoto režiséra mezi absolutní smetánku Hollywoodu, ale už je to tak dávno, že člověka až zamrazí dvojnásob. McAavoy si podle mě zasloužil nominaci na zlatou sošku, protože to zahrál výtečně. Film graduje a my očekáváme očekávané, ale vše důležité se ukáže v pravou chvíli a tak jak jsme byli od Shyamalana zvyklí z filmů jako Znamení, tak i zde se dočkáme. Některé scény jsou lehce přitažené za vlasy, nebo natočené ne úplně důvěryhodně, ale i tak i toto mile rád odpustím. Nápad super, obsazení výtečné, hlavně mladá Anya Taylor-Joy v roli Casey na mě zanechala hodně dobrý dojem. Takže s odřenýma ušima za 4 ****. ()
M. NIGHT SHYAMALAN, SPLIT (2016) ________ I. ___ Nevím, kam Shyamalanovu tvorbu vlastně zařadit. Teda nevěděl jsem, dokud jsem neviděl Split. Musím předeslat, žé moje omezené vědomosti o tom, co je to rozdvojená osobnost, se zužovaly na představu, že 'někdo má v sobě ještě někoho jinýho’, přičemž slůvko ‘ještě’ výmluvně napovídá, že dva je až, až - živá vzpomínka na Exorcistu se tuhle domněnku zdála spolehlivě potvrzovat. Vím pouze z doslechu, že se experti snad dosud hádají, jestli si pacienti nevymýšlejí, když se jim snaží namluvit, že mají v těle zabydlených osobností dokonce víc. Že by číslovka mohla začínat závratnou ‘dvacítkou’ jsem z filmového plátna ten večer slyšel vůbec poprvé. Ocitl jsem se tedy v autu, rozuměj v roli bezbranného diváka, který si nemohl, tak jako Vy zasvěcenější, včas oddechnout, že dle mých zaručených informací DID takhle rozhodně nevypadá a nefunguje, a nemohl jsem tedy úlevně a z odstupu sledovat, jak se v tom chudák rejža plácá. Vlastně ani nevím, jak ty dvě hodiny, co jsem z plátna nespustil oči, uběhly... Co je na tom filmu, alespoň pro mě, opravdu zajímavý, mi ale nedošlo dřív než na druhý den ráno. Už se k tomu dostanu, ale to Vám budu muset nejdřív převyprávět, co se mi stalo před pár lety... ________ Němý údiv způsobil, že jsem ucukl o něco později, než bylo záhodno. Na zápěstí pravé ruky mi zbyla půlkruhová rýha rudé barvy a tvaru hrany rozžhavené plotny, dost to bolelo. To byste nevěřili, jak často máte během dne takové zápěstí, píšete-li pravou jako já, přímo před očima. Bylo to úplně jak z filmu Mikrokosmos. Zacelovalo se to hodinu po hodině, fakt nekecám, nemluvě o tom, jak se to pokaždý změnilo, když na to pad' můj zrak po probuzení. Bezděčně mě napadlo, že něco ve mně, nějaká síla, sama o sobě, zatraceně chce žít! A maká na tom, aniž by mě nechala jí do toho kecat, vážně intenzivně. Ten kontrast byl o to větší, že jsem v tý době měl nějaký chmury na duši, vlastně to bylo celkem zlý. Jenže čím dýl jsem na tu hojící se ruku nevěřícně zíral, tím byl ten můj smutek menší, a ještě menší. Někdy na tu sílu myslím i dnes. A pokaždý je to, jak když dostanu facku: Co seš shrbenej? ______ Pro mě je tahle síla, o jejíchž skutečných schopnostech podle všeho víme houbelec, skutečná, ať už to znamená cokoli. Vemte si, jak neskutečnou vynalézavost a úsilí prokázala, když šlo o banalitu, lehce spálený zápěstí někoho, co o pomoc ani moc nestál. Co je tahle síla asi schopná podniknout ve chvíli, kdy ‘má pocit’, že se v bezprostředním ohrožení ocitá duše bezbrannýho dítěte, že prochází něčím, co nemůže snýst, co asi udělá, když se celá vrhne do jejího zacelení? Nepochybuju, že si najde svoji cestu, a že není nijak divu, že tý cestě moc nerozumíme. A nějak mi nepřipadá nemožný ani to, že se jí podaří stvořit takový “osobnostní konstelace”, že si je ani nedokážeme představit. Shyamalan se o tomhle pokusil natočt film, což mu slouží ke cti… II. ___ (pokračování přííště…) ()
McAvoyův strhující showreel, který je dlouho velmi dobrý, pak chvílemi docela špatný (protože neopodstatněně dlouhý) a během metazávěru odvážně sofistikovaný... Nebo zoufalý a jdoucí s křížkem po funuse; sám (ještě) nevím, jsem v tomto ohledu poněkud rozpolcený. Bude dost záležet, zda to je či není konec, protože dořečené to není. ()
"Obvykle se na narušené lidi díváme jako na něco nižšího. Co když jsou víc než my?" Možná jsou, ale já se na ně raději nedívám, protože by mě určitě zavřeli do sklepa. Vlastně asi ne, protože nejsem hezká holka a patrně bych Kevina, Dennise, Hedwiga, Patricii, Caseyho i Dravce kopl do koulí dřív, než by napočítali do 24 úchylek. Mě to totiž nebavilo a i když mám slabost pro závěrečné fórky, tak tentokrát mě ani sympaťák Bruce nedonutil, abych byl k herecké exhibici Jamese McAvoye přívětivější. Já se zkrátka nudil a asi nikdy nebudu tak filmově erudovaný kabrňák, abych za zívání uměl rozdávat hvězdy. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (26)
- V jedné scéně se jedno z děvčat snaží podpatkem boty udělat díru ve stropním sádrokartonu. To se jí podaří a na záběru vidíme asi 30cm díru s otrhaným papírem. V následujícím záběru na stejnou díru má její průměr asi 15 cm a papír je otrhaný jen trochu. (TomKey)
- M. Night Shyamalan najal kameramana Mika Gioulakisa po tom, čo ho videl kamerovať Neutečieš (2014), a skladateľa Westa Dylana Thordsona zase najal po tom, čo počul jeho hudbu v dokumente Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta (2015). (WalterIK7)
- Aby se předešlo únikům informací, nebyla závěrečná scéna zahrnuta do scénáře a také byla vynechána ze všech testovacích projekcí. (G....)
Reklama