Die weisse Massai
The White Massai
Biela masajka
Režie:
Hermine HuntgeburthKamera:
Martin LangerHudba:
Niki ReiserHrají:
Nina Hoss, Jacky Ido, Katja Flint, Nino Prester, Janek Rieke, Barbara M. Ahren, Robert Dölle, Barbara HerschbachObsahy(1)
Na konci dovolené v Keni se Carola (Nina Hoss) setká s Lemalianem (Jacky Ido), válečníkem z kmene Samburu, který se svými zbraněmi a v tradičním kmenovém obleku působí strhujícím dojmem. Fascinovaná Carola se do něj bláznivě zamiluje, což má fatální důsledky. Impulzivně zruší zpáteční let a svého přítele (Janek Rieke) pošle domů samotného. V Keni se pak pustí do hledání Lemaliana. Po zničující cestě africkou divočinou potká v Maralalu Elisabeth (Katja Flint), s níž se spřátelí. Ve městě pak konečně najde také svého Lemaliana a následuje jej do jeho vesnice Barsaloi. Carola se rozhodne zapomenout na svůj předešlý život ve Švýcarsku a s obrovskou energií se snaží překonat všechny překážky odlišné civilizace a začít v Africe nový život. To, co považovala za největší lásku ve svém životě, se však změní v utrpení - v dobrodružství mezi nebem a peklem, v jehož průběhu si sáhne až na dno sil. Film Bílá Masajka režisérky Hermine Huntgeburth (Das Trio) podle stejnojmenného bestselleru Corinne Hofmann vznikal přímo v keňských reáliích. Snímek vypráví skutečný příběh mladé ženy, která se snaží zdolat bezpočet překážek zvláštní a neznámé kultury, aby mohla dát průchod své životní lásce.
Dobrodružství, které Bílou Masajku provedlo rájem i peklem, trvalo čtyři roky. Odvážná a rozhodná žena, hrdý válečník a nádherný milostný příběh, odehrávající se ve strhujícím africkém prostředí - to byly ingredience, které knize napomohly k jejímu mezinárodnímu úspěchu. Byla přeložena do 16 jazyků a prodalo se jí více než 4 miliony výtisků. V České republice se kniha stala také velmi úspěšnou a prodalo se 20 000 výtisků. Film Bílá Masajka bude promítán také v rámci MFF v Karlových Varech, za účasti JACKY IDO, který hrál Lemaliana. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (184)
Těžko říct, kde máme hranice toho, kdy na nás příběhem jednoduché filmy působí a kdy nás naopak nechávají chladnými. Každopádně budiž pravdou, že onu hranici máme každý jinde. Důkazem nechť je Bílá masajka, které jedni pálí čtyři a druzí jednu hvězdu. Schovávám se vprostřed, leč nikoli ze strachu vybočovat. Mnou masajka zkrátka průměrně prošumněla a zapadla do hezky zpracovaného středu svého žánru. ()
Jak už tu kdosi napsal a hodně často se tu na to zapomíná, hodnotíme zde film a ne chování poblouzněné Švýcarky. Němci velice překvapili, protože tomuhle filmu téměř nic nechybí, snad jen nějaké větší napětí. Lokace, vybraní herci, hudba, vše bylo perfektní. A ty nádherné scenérie Afriky... Krom toho se divák podívá opravdu zblízka na to jak se bydlí a žije u Majů. A i když jen kousek nad skupinkou jejich chýší spletených z křoví se tyčí stavba misie, přesto člověk žasne. Já vůbec nechápu co ta mladá žena z civilizace čekala když vyrazila od letiště za hlasem svého srdce. Jako výlet časem do doby kamenné bych to asi an chvilku pochopil, ale ona se tam rozhodla žít. člověk může být lecjaký blázen, ale tohle už chtělo fakt hodně velké koule nebo být šílenec. Ve filmu mne potěšila hojná účast Defíků což u filmů z Afriky nepřekvapuje. Málo co má takovou průchodnost těžkým terénem jako Land Rover. Dnešní Evropanky ve Švýcarsku, Rakousku a hlavně Německu to mají mnohem snazší. Lidožroutů z Afriky je plná Evropa a tak si ten svůj středověk se svými vysněnými opálenými svalovci mohou užít doma bez složitého cestování africkou buší. Dávám za 4 kozy. * * * * ()
"Pravdivý příběh podle bestselleru..." - námět je dobrý, kniha předpokládám taky, tak proč je ten film tak, ale TAK špatný?! Po přečtení textu distributora jsem očekávala napínavé drama a jediné čeho jsem se dočkala byla nezměrná nuda. Žádná akce, žádné strhující momenty, žádné úžasné herecké výkony - prostě nic! 1/5 za hudbu. ()
Dvě hodiny sledovat osudy ženy, která se chová naprosto tupě, je docela utrpení. Od naprosté zkázy film zachraňuje pár celkem silných scén (například rození mrtvého děťátka). ()
Se zájmem jsem sledoval osud dívky (o ženě bych v tomto případě snad raději nemluvil), která se na poslední chvíli utrhla ze řetězu svého přítele a udělala "životní" rozhodnutí, které se jí bohužel nevyplatilo (dosáhla alespoň určitého "poznání"). Nejvíce mě udivilo, že ač je film podle skutečné události, zdál se mi místy naprosto neuvěřitelný (hlavně, co se chování hlavní hrdinky týče). Každopádně je to film zajímavý, poutavý (Afrika holt boduje téměř vždy), s příjemně stylovou hudbou. ()
Presne ako píše Enšpígl. Keď sa nejaká masajka pri mne zavlní, hneď je hrča v trenírkach a mám sto chutí odsťahovať sa za ňou kdesi do slnkom rozpálenej Afriky a nechať si nabehnúť po tele spáleniny od slnka. Dostať z čistej lásky maláriu, žltú zimnicu, alebo čojaviem aké svinstvo je vlastne tiež OK. Odmenou za to mi bude pohľad na obnažené kozičky mojej milej niekde tesne pod pásom a disk v spodnej pere mojej krásky a vo voľných chvíľach môžeme kdesi v Nigeri navrtávať ropovod "za jazdy" a večer sa muchlovať v 45 stupňovom chládku svokrovej hlinenej chatrče. Paráda, už sa teším :) Kedysi som tvrdil, že najlepšie scenáre píše život - tak sa trošku poopravím - platí to aj naopak. ()
Já nějak nevím, co si o tom myslet ... Ani nevím, jestli mě to vlastně bavilo a nebo ne ... a přesto dávám čtyři hvězdy, tak hádám, že ano, ikdyž si myslím, že spíše ne ... Každopádně je to neuvěřitelné, že se něco takového vážně stalo. Nakonec utekla, ale každý rozumný člověk, co by byl v její situaci by utekl asi už po prvním sexu a nebo ihned potom, co viděl, že pije krev z mrtvé krávy. Myslím, že tehle film budu asi ještě chvíli vstřebávat. Vždycky jsem si myslela, že na národnostech a kulturách nesejde, ale poslední dobou se čím dál tím víc přesvědčuju, že na tom záleží! ()
Skloubit dvě rozdílné kultury není legrace. A v knižní předloze byl (prý) průběh daleko drsnější a tak škoda, že i ve filmovém zpracování zatlačili tvůrci víc na pilu. Tady tak na úplné dno psychických sil Masajka nedopadne, nejde o nic tak dramatického, co by v divácích zanechalo hlubší citový otisk nebo je nenechalo spát. Je to skoro škoda, že se filmaři vydali více dokumentární cestou, protože na hutné napětí tam prostor rozhodně byl. Nicméně mezi jinými německými „skvosty“ jde ještě o celkem slušný počin, který si lehký nadprůměr zaslouží a to převážně díky příběhu. Příběhem setkání dvou kultur je i drama Bez dcerky neodejdu. Alternativa: Not Without My Daughter. ()
V porovnaní s knihou pôsobí hrdinka omnoho menej stupídne, čo filmu rozhodne prospelo. Ubudol totiž pocit bezmocného hnevu, ako je možné, že takú hlupaňu vôbec zemeguľa unesie. Tým pádom ale vypadla aj nosná časť príbehu. Teda to, že pre lásku sú niektorí skutočne ochotní umrieť - doslovne. ()
Samotný příběh je tak absurdní a neskutečně šílený, že mě až zaráží, že taková žena opravdu žije a tohle dobrovolně prožila. Věřím, že mnoho podobných věcí se v životě může přihodit, ale tak, jak tu bylo vše prezentováno, asi ne. Režisér asi plně nezachytil to, co chtěla hlavní protagonistka říci. Takhle na mne celý příběh působí, jako když mladá a hloupá, naivní, duševně méně smělá slečna jde za pohlavním údem bez jakýchkoli myšlenek na budoucnost, a když už si konečně uvědomí v jakém že to stojí exkrementu, nemůže s tím zhola nic dělat a bere roha. Byly tam pravda i silné momenty a mnohdy se musel divák zamyslet a sžít se s danou situací. Podívat se na ni nezaujatě a s čistým svědomím. Na jednu stranu obdivuhodné, na druhou neskutečně nezodpovědné a hloupé. 60% ()
Pár let po mezinárodním úspěchu filmu Nikde v Africe vzala další německá režisérka autobiografickou knihu německy píšící autorky a vyrazila do Keni. Příběh, který tam natočila, je ovšem o dost slabší. Vypráví o téměř neuvěřitelné naivitě dívky, která se zamiluje do exota z buše a provdá se za něho. A v místech, kde život ženy nemá ani takovou hodnotu jako život kozy, se nesnaží pochopit místní mentalitu a tradice, ale očekává, že se všichni změní podle jejích přestav. Dobře zahrané, profesionálně natočené, ale možná to mohlo být kratší. ()
Dobrý a veľmi poučný film. Lebo keď toto je podľa skutočnej udalosti, tak toto len máloktorá hlava poberie a snáď bude pre niektoré radodajky mementom. Lebo prísť na dovolenku do Kene s priateľom, s ktorým ste dva roky, a potom ho poslať rovno k vode a ostať žiť v riti len preto, že sa vám páči dlhá klobása miestneho šamana, tak to je už fakt IQ mínusových hodnôt. A potom si po čase uvedomíte, že aha, oni majú asi iné tradície. Nechápem, ako mohla táto fľandra tak dlho vydržať žiť v podmienkach prvotnopospolnej spoločnosti a až ženská obriezka ju po čase presvedčila, že ono to s tým civilizačným vývojom v Afrike nebude také prudké. A ešte si o tom napísala knihu, aby sa pochválila. Fakt tuposť. ()
Keňa nádherná, muzika tiež zaujímavá, ale ostatné ma vôbec nechytilo. Možno tak Jacky Ido ... výborne mu sedel kostým. ()
41st KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2006 - HORIZONS - Horizonty (Die weisse Massai / THE WHITE MASSAI / Bílá masajka) - 4. 7. 2006 - kino Pupp - Karlovy Vary - 10% ()
Nijak vyjímečný snímek, který ale diváka znalého předlohy neurazí a ani příliš nenudí. Kdyby nic jiného, keňské reálie - Mombasou počínaje a domorodou vesnicí konče - jsou podány přesně a přes pochopitelnou zkratkovitost věrně popisují tamní životní podmínky. ()
Průměrný film se zajímavým příběhem. Láska na první pohled, která za sebou pálí mosty, nechává civilizaci a vrhá se vstříc životu, který si ve svém křesle představit nedokážu. Nenechte se ale zmýlit. Tohle není červená knihovna. Tohle je realita. A hodně těžká realita. Knížku jsem nečetla, ale film i když nejde o žádné veledílo jsem určitě neviděla naposled. ()
Takový průměr. ()
Mě to tak semlelo, že jsem ani nestihla hledat chyby. Určité by se něco našlo, ale fakt jsem měla oči navrch hlavy. Dodám jen, že když práskla do bot, cítila jsem skutečnou úlevu. :-) Dávám čtyři, neboť to byl zážitek vskutku nevšední. Apropó: pasáž, ve které se pan Masaj rozhodne řídit auto, na korbě veze celý kmen a napálí to do jediného stromu v Africe... :-D To mě skutečně rozesmálo! :-) ()
Příběhy cizích nesnází, navíc způsobené vlastní vinou, mají vždy potenciál zahřát u srdce, takže se nebojte nízkého hodnocení. Minimálně si na tomto ne příliš záživném, ale zato dle skutečné události natočeném filmu můžeme demonstrovat, jak se to má s těmi ženskými city. Zákon č. 1. Žena vždy myslí přirozením a pokud tvrdí a činí opak, pak ještě nenatrefila na ty správně dlouhé, či správně tvarované „feromony“. Zákon č. 2 Žena myslící přirozením by měla být zbavena svéprávnosti, protože v tomto stavu „transu“ je prokazatelně schopna zdrhnout z letiště svému současnému solidnímu partnerovi a vydat se sama do buše mezi pastevce koz, kde je ochotna uléhat s mužem svého přirození v chatrči uplácané z hlíny, much a kozích hoven, anžto doma používá značkový příbor a sprchuje se každý den, někdy i dvakrát. Zákon č. 3 Žena s mužem svého přirození bude ihned obcovat bez ochrany i v zemi, kde výborně prosperuje virus HIV, ebola, malárie a vnitřní parazité. Zákon č. 4 Žena s exotickým mužem svého přirození vždy a ochotně zplodí děti, aby je pak po procitnutí z transu složitou cestou dostala zpět do civilizované země, následně tam sepíše román o šílených útrapách, nehygienických podmínkách, mužské nadřazenosti a hlavně o absolutní absenci předehry. Poznámka na závěr: Když jsem na netu jukla skutečnou podobu Caroly, bylo mi úplně jasné, proč ji ten masaj chtěl píchat jen zezadu a na rychlovku. ()
Fascinující příběh, průměrný film. Přemýšlela jsem, co by musel mít Masaj, abych kvůli němu všechno opustila a šla žít do buše. Odpověď byla jednoduchá: Nic. Radši bych seděla v Praze, v klimatizovaném baru s orosenou sklenkou v ruce a zapíjela zlomené srdce, než bych dobrovolně zvolila život na úrovni doby kamenné. ____ Jinak mě nepřekvapilo, že civilizace sem, civilizace tam, jakýkoliv odstín pleti a jakékoliv kulturní a společenské pozadí – chlapi jsou si dost podobní. Jakmile ženská začne víc vydělávat, projeví samostatnost a větší aktivitu, tak je zaděláno na problém. Ať už se to stane v Africe nebo v Evropě. Věřím, že to samé by se dělo i na Marsu. /23. 8. 17./ ()