Královna

Jednostranný tah na řadové publikum, průhledná idea celkového záměru a zklamání z toho, jak předvídatelně akademicky vytoužený může být slibně vypadající film. Nemůžu se totiž zbavit pocitu, že Královna funguje hlavně díky tomu, že je zobrazena jako člověk. Jenže tak nešikovně a lacině, že ji nemůžu brát vážně. Ohledně Dianina pohřbu si tvrdohlavě stojí za svým, neposlechne radu a když potká jelena, tak vyměkne a začne přemýšlet úplně jiným směrem? Tomu nedokážu věřit. Stejně tak mě mrzí, že je všechno převráceno do polodokumentární formy a přitom je divák od samého začátku dost nápadně manipulován do pozice Blairova fanouška a bez bližší znalosti politických souvislostí si přesnější obrázek udělat ani nelze. Chápu ten celosvětový úspěch, ale přičítám ho líbivě kontroverzní zápletce a faktu, že Helen Mirren vypadá jako Alžběta a Michael Sheen jako Tony Blair (čímž ale nepopírám, že většina kladů jde právě na jejich vrub). A přemýšlím, kdy jsem si naposledy připadal tak rozporuplně, jako když jsem pozoroval Královnu Matku v pozici vtipné vedlejší postavy. (10.06.2009)

Scénář: Peter Morgan .. Z tohoto filmu jsem měl velmi zvláštní pocit. Formálně nedrhne, ale nepodařilo se mi do něj proniknout tak, jak tvůrci zamýšleli - majestátně si totiž držel odstup od mých emocí a ani závěrečný citový nátlak nenese své ovoce, protože je dané poselství o hodnotách apod. podsouváno moc chtěně. Také škoda, že zpracovává pouze úsek z období úmrti princezny Diany, kde se promítá úděl této události na hlavu královské rodiny i na nově zvoleného ministerského předsedy. Celá tíha (filmu) leží právě na těchto dvou (skvěle ztvárněných) postavách, avšak jsou tak přívětivě vyobrazeny, až to působí jako vlezdoprdelkování (protože oba žijí a jsou ve funkcích). Nejpůsobivější stránkou tak kromě herců a několika nápaditých dialogů zůstává jen výborná kamera a okázalá hudební složka. (15.02.2007)

Dny, kdy se monarchie ve Spojeném království otřásala v základech nám přibližuje tento film, o němž nevím, zda je spíše reklamou na monarchii nebo zda nabízí objektivní a nezkreslený sled událostí, jež nastaly po smrti princezny z Walesu, celosvětově oblíbené a lidmi milované lady Diany. Každopádně ať už je to jen reklama na monarchii nebo realita, tak musím říci, že já jsem to panu režisérovi sežral i s navijákem a filmu jsem v jeho průběhu naprosto propadl, a to zkrátka z toho důvodu, že film byl pojat záživně a atraktivně. A nedělá mi problém přiznat, že Alžbětu II. jsem nikdy nemusel a nikdy mi nebyla nějak extra sympatická stejně jako mi nikdy nebyla sympatická monarchie, která se dle mého názoru do současného moderního světa nehodí, a jediné pozitivum, o němž vnímám, že vzešlo z této monarchie byla právě lady Diana, která se zcela vymykala zažitým konvencím britské monarchie a byla lidštější než všechny ty studené psí čumáky v královské rodině dohromady. Tento film můj názor na Alžbětu II. sice trochu upravil a pozměnil, ale to neznamená, že mi je nyní sympatická víc než předtím, dá se říci, že jsem díky filmu pochopil její tehdejší postoj a částečně je nyní v mých očích o něco lidštější, ale to je tak všechno. Film samotný hodnotím nadprůměrně nejen díky atraktivnímu ději, u něhož jsem se ani na okamžik nenudil, ale i díky výjimečného hereckému výkonu Helen Mirren, která se této herecké příležitosti chopila nejlépe, jak mohla. Film ode mne tedy získává čtyři hvězdy. (06.07.2012)

Zajímavý film. Já jakožto britofil jsem si k němu cestu našel poměrně rychle, vůbec bych se ale nedivil někomu, komu tenhle pseudodokument o nejtěžších dnech současné britské královny, příliš nevoní. Helen Mirren se sakra choulostivé role zhostila skvěle (leč ona záplava cen, které se na její hlavu snesla je také ze značné míry dána poměrně slabou konkurenci v tomto roce), ale velice charizmaticky působil i Michael Sheen v roli Tonyho Blaira. Celkové vyznění snímku na mě nakonec působilo poměrně silně agitačně, tj. vůbec bych se nedivil, kdyby vyšlo najevo, že vznikl s tichou podporou jak britského premiéra, tak monarchie. Obě strany z něj totiž vychází velice, velice sympaticy a lidsky. Jak jsem zmínil na začátku, za sebe hodnotím možná trochu výš než normálně s ohledem na můj zájem o britskou společnost a kulturu. 70% (20.05.2007)

Královna NENÍ komedií, ačkoliv tuto teorii mnohá média podporují. Královna je něčím mezi politickou satirou, biografickým dramatem a dokumentární rekonstrukcí, přičemž má místa vtipná, místa dojemná i místa bolestně pravdivá. Scénárista Peter Morgan si těžko mohl pro „analýzu“ královské rodiny, předně její nejvýznamnější členky, vybrat lepší výchozí situaci než právě tragickou Dianinu smrt. Morgan, na rozdíl od tehdejší veřejnosti, královnino chování neodsuzuje, snaží se jej pochopit. A ať již byl královnin obraz jakkoliv zkreslený, měl jsem po skončení pocit, že jí znám mnohem lépe než ze všech informací objevivších se dosud v tisku. K čemuž nezanedbatelnou měrou přispěla Helen Mirrenová. Ta nejen že dokonale odpozorovala všechna královnina gesta, ale navíc ji dokázala velice „zlidštit“. Co je nejlepší, abyste poznali, že její výkon je naprosto výjimečný, skutečnou Alžbětu II. vůbec znát nemusíte. Tvrzení, že s výkonem Mirrenové film stojí a padá je nesmyslné (nejen z toho důvodu, že by pak jenom stál :) Opatrně, ale do hloubky jdoucí scénář, suchý britský humor a slušná Frearsova režie (dovolil si i pár okázalých leteckých záběrů nádherné skotské krajiny) činí z Královny společně s výkonem Mirrenové komplexní snímek, který alespoň v mých očích dosáhl všech vytyčených cílů. Pokud je vám britská královská rodina ukradená a nemáte rádi filmy postavené na hereckých výkonech a dialozích, nemá smysl dát za tento film sto padesát korun a následně ostatní diváky v kině iritovat výkřiky typu „to je taková nuda!“. Ono to záleží hlavně na přístupu, protože špatným filmem Královna rozhodně není. 80% Zajímavé komentáře: Galadriel, Djkoma, DaViD´82 (17.04.2007)