Bakaláři - Série 4 (1975) (série)
Obsahy(1)
Na Vánoce se dějí opravdové zázraky... Jsou Vánoce a všichni pospíchají domů, jen osamělý strojvůdce Jiří Císař (V. Menšík) nikam nepospíchá. Je sám, nikdo ho doma nečeká, a tak ani neprotestuje, když je mu přidělena služba v nejsvátečnější den roku. Chystá se na rutinní jízdu a v okamžiku, kdy do odjezdu vlaku, který řídí, zbývá jen chvilka, uvidí na nádraží v Kolíně smutného Jirku (J. Potměšil). Na jeho přání ho odveze za babičkou do Prahy. Ukáže se však, že v Praze vůbec žádnou babičku nemá. Vymyslel si to. Ve skutečnosti totiž utekl z domova po hádce rodičů. Císař tedy vezme chlapce k sobě domů, než pojede zpáteční vlak. Mezitím spolu prožijí pěkný Štědrý den a spřátelí se. Ačkoliv už strojvůdce nemá službu, jede s chlapcem zpět do Kolína, kde ho po předchozí telefonické domluvě předá mamince (V. Galatíková)... (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Těžko povědět, jak pravdivá byla příhoda chlapce a v čem se lišil dopis redakci od úpravy scénaristů. Nebudu zmiňovat herecké výkony - protože "Menšík". Ale jestli se byť vzdáleně někdy opravdu o Vánocích stal, tak nějak si představuji vánoční sen. Od teď pro mě na trase Kolín - Praha budou jen Vánoce. ()
Pravděpodobně nejlepší bakalářská povídka ze všech, neboť se může pochlubit nejen excelentním hereckým projevem Vladimíra Menšíka a malým Janem Potměšilem, jenž se své role ujal velmi dobře, ale po příběhové stránce je silná a velice lidská, možná až emotivní. Jak pan Menšík nakonec povídky dodal: "Ne každý smutný konec je špatný konec a ne každé smutné Vánoce musí být nutně špatné Vánoce." ()
Nejkrásnější bakalářská povídka kdy natočená.!! ()
Bakaláři, aneb nikdy nevíš, jestli se v hromadě hlušiny neskrývá něco cenného. Zvlášť když je to chráněno skořápkou standardně připitomělých dialogů v úvodu a v závěru. Prvním rozloučením na peróně to mohlo končit, celá nastavená část je milá, ale přebytečná. To před tím ale funguje natolik silně a Menšík mě zase jednou tak překvapil, že zprůměrování na tři* by bylo nemístné. ()
Výborný malý příběh, kde podstatou je alkáč fotr a kluk, co z toho už na Vánoce utekl. A přitom zabalené tak hezky. Fakt super. ()
"Ahoj mami !! Je táta doma ?? A je veselej nebo spí ??" Menšík dokonale civilní, přirozený, vlastně až nemenšíkovský, ve snaze (ne)herecky se vyrovnat malému Potměšilovi, dítěti, opravdu kongeniální.. Jaroslav Dudek natočil takový milý Menšíkův vánoční dárek divákům a zároveň další z řady filmových důkazů, že Vladimír Menšík dokázal herecky na svých bedrech utáhnout skutečně téměř cokoli.. To právě nedoceněný Menšík je ta skutečná herecká lokomotiva.. ()
Fakt je mazec sledovat, jak se Menša přizpůsobil mladému kolegovi Janu Potměšilovi (jeho první vystoupení před kamerou), aby nebylo poznat, že ho nějak výrazně přehrává. Tohleto Menšík uměl jako jen jeden z mála našich herců a podobně jako v Láskách jedné plavovlásky to vypadá, jakoby byl obyčejný muž z lidu. Tohle je skutečné herectví. Klobouk dolů.... ()
Mocný zlom emocí na železnici. E(x)p(r)esní lok, motiv malého velkého souznění, které vás vykolejí. ()
Celkem hezký a dojemný Vánoční minipříběh, s vynikajícím vážným Menšíkem a dětsky odzbrojujícím malým Potměšilem. ()
Pekna vanocni povidka s vybornym Mensikem a zacinajicim Potmesilem. Pochybuji, ze by za dve hodiny do odjezdu vlaku stihli poveceret, nazdobit fikus a dat si darecky a jit zase z bytu na nadrazi..., ale podstata pribehu hezka. ()
Paráda... Jaroslav Dudek vzpomíná že když začal Vladimír Menšík spolu s malým Janem Potměšilem hrát, zjistil že Jan nehraje ale je.Vladimír tedy zabalil tedy celou svou škálu hereckých prostředků a naprosto se nechal vést autenticitou malého, velkého herce. ()
Paradni vanocni bakalari s Mensikem a Potmesilem. ()
Třetí povídka z bakalářského cyklu Vánoce, na které nikdy nezapomenu vysílané v roce 1975 a několikrát reprízované na ČT. Další povídky ze stejného cyklu: Linecké pečivo a Hrachová polévka. ()
Taková moralizující lidská povídka o tom, že na štědrý den nemá být nikdo sám. Vladimír Menšík tuto nekomediální roli zahrál naprosto mistrovsky. Jen ta postava je nereálná. Kdyby pro samou lidskost a pochopení neustále takto porušoval drážní předpisy, dlouho by strojvedoucího nedělal. Vánoční příběhy jsou prostě už takové. Za zmínku také stojí Jan Potměšil v dětské roli a pro kterého to byla role zcela první. ()
Za komunistické totality nebylo propagace „nejkrásnějších křesťanských svátků“ nikdy dost. Menšík je zde zpočátku podán jako naprostý vyvrhel. On snad neslaví Vánoce??? No to je za socialismu ale velký prohřešek! ()
U bakalářských příběhů není zvykem vysoké hodnocení tam, kde nevládne humor. Tento příběh je ale výjimkou. Hlavními důvody jsou Vladimír Menšík, Jan Potměšil a poselství, které autor příběhu dodal. ()
Bakalářský příběh o malém chlapci, který utekl z domova a poznal nového dospělého kamaráda, se kterým si rozuměl jako s tátou. Pan Menšík jako strojvedoucí je geniální jako vždy a Honza Potměšil jednu ze svých prvních rolí zvládl taktéž na jedničku. Škoda jen, že se p. Menšík s p. Galatíkovou (Honzovou maminkou) nevzali :-) . ()
Velmi dojemná povídka, asi jedna z nejlepších bakalářských povídek. Hodnocení: 80 % ()
80% ()
To je nostalgie, co ? Zvlášť pro nás, co to viděli v premiéře. 😁 No ale co si budem povídat, takovouhle dávku emocí vám žádnej emerickej dvouhodinovej biják nedá. Bakalářům na to stačilo 20 minut v černobílým kabátě. ()
Reklama