Med a čtyřlístek

Med a čtyřlístek je nejen nádherný příběh o partě lidí, o přátelství, o lásce, o snaze dosáhnout svých cílů i přes nepřízeň osudu, ale hlavně je to učebnicový příklad toho, jak pracovat s postavami po celou dobu jeho stopáže a ne, jak to bývá v Anime zvykem po pár dílech dobře napsané charaktery naprosto odfláknout (Zdravím tvůrce Ichigo Mashimaro). Hachimitsu to Clover zcela právem a díky mnoha věcem patří k nejlepším seriálům vůbec...Bravo - naprosto čisťounkých 5*. (04.07.2012)

Med a čtyřlístek mám po víc než 10 letech znovu zkouknutý, uplynula dlouhá doba a já si chtěl tuto svou TOP sérii nejen zopakovat, ale finálně se utvrdit ve svém názoru na ní. První série, nebudu chodit okolo horké kaše, je čistou poznávačkou postav - pomalá, místy nudná a téměř nikam se po celou dobu neposouvá. Každý díl se zbytečně vrtá v několika dějových linkách, oplývá trochu trapnějším humorem a upřímně jsem nechápal, jak se mi to kdy mohlo tolik líbit. Druhá série je přesným opakem - řeší příběhy postav, nepřeskakuje od jednoho k druhému, je mnohem vážnější a zkrátka jí nemám co vytknout. Byl jsem dojatý, napjatý a naprosto unešený. K první i druhé sérii jsem se vyjádřil ve vlastních komentářích, zde to tedy shrnu tak, že nakonec uděluju díky pomalému rozjezdu jen 4*, ale nic se nemění na tom, že jde o moje nejoblíbenější anime vůbec, jehož postavy a příběhy mi přirostly k srdci jako nic předtím a ani potom. P. S.: Animaxový český dabing je u této série super, bylo vidět, že do něj herci dali srdce a místy si to opravdu užívali! (12.12.2021)

Hřejivě lidský příběh o pětici studentů vysoké školy zaměřené na výtvarné umění. Za mě zcela neobyčejný a geniální. Ano na první pohled si možná řeknete, že děj by snesl notně větší dávku akce , třeba i vtipných scén, ovšem v tom je to kouzlo. Jemně nenásilně servírovaný příběh, který je sem tam zdlouhavý až nudný, ale o to víc člověku blízký. Můžete si s klidem říct i já něco takového zažil a cítil. Velice mě nadchla forma jakou je příběh vyprávěn, především z pohledu obyčejného kluka a jeho pohledu na svět a pak okrajově očima druhých. Postavy jsou velice propracované a s příběhem rostou , něteré víc jiné míň a tak je to i v životě. 5* doporučuji (22.09.2017)

Velmi krásné anime (nejen co se výborné animace týká). Žádná nekonečná soap-opera, ale reálné vyprávění o každodenních radostech i bolestech pěti studentů, jejich známých, přátel a lásek, to vše v příjemném prostředí umělecké školy. Silnou stránkou je detailní propracování a charakterizace postav (především Takemoto), jejich pocity a také jednoduše znějící, přesto však hluboké myšlenky. Aspoň mi teda přišly hluboké. Ale aby si někdo nemyslel, že je to moc velké drama, tak jsem se hodněkrát zasmála. I hudba je hezká a příjemně podkresluje situace. Jsem ráda, že vzniklo pokračování, ale nutno přiznat, že mi tento původní částečně otevřený konec vyhovoval, takže by další série vůbec vznikat nemusela. Tím by si ale tvůrci proti sobě určitě poštvali celou řadu nadšených fanoušků. (22.05.2008)

[1. série] Už to tak bude, že náležím do mírné opozice obecného názoru vůči tomuto dílu, ale ať se snažím sebevíc, výhybku nepřehodím. SoLy budou pro mě navždy problematické, pokud nebudou mít vskutku "sladkou" linku (Barakamon, Usagi Drop!) a té jsem se od Medu ani Čtyřlístku nedočkal. Nemůžu ani říct, že by mi vadily postavy (i když Hagu to u mě nemá vůbec dobrý), ale na to, že máme důstojný prostor o velikosti 24 dílů, během kterého uplyne v životě postav 2(!) roky, tak se toho povážlivě málo událo! Chápu, že takovéto nekonečné stepování je tak typické pro japonská, romantikou protkaná anime, ale pro mě osobně to není něco, co bych zrovinka vyhledával. Nevadilo by mi ani, kdyby byl podávan hlavní chod v podobě větších životních kroků hlavních účastníků, ale ten si nakonec prožije za celou dobu pouze jeden a to až úplně k samotnému závěru, což byl pro mě chlácholící vrchol celého seriálu. Do té doby jsem částečně si užíval zábavy (když je na scéně jednoznačný král Morita), ale po většinou trpěl nad psychickými peripetiemi drtivé většiny vnitřně nejistého ansámblu, do kterých se, bohužel, opakovaně zabředával. Nemístně hojně jsem měl dojem, že mě seriál s nepatřičnou vehementností nutí vzdání pocitové oběti, které se v horším provedení projevuje nejčastěji u soap oper. Ta romantika tu skřípe hůř co drahnou dobu nenamazané panty a holt neumím býti divákem, který se umí převlíct do japonského otaku hávu, abych s něžným porozuměním odkýval mnohé podivuhodné (ne)obraty. Možná by stačilo být umělcem, abych pochopil ony trochu alternativnější přístupy lásky; jsem na to možná moc velký laik :-) Proto jsem nepochytil ani neskutečně bizarní OP, ale zbytek formy mi sedl. Bavily mě karikatury, bavily mě mnohé již touto dobou klasické hlášky, líbily se mi použité jemné grafické zpracování, mnohé scenérie (západ slucne na lodi obzvlášť) a i téměř psychadelické výjevy. Při rozhodování, jestli tomu dám 3* nebo 4*, právě tyto hodnoty a milý závěr převážily známku k té vyšší hodnotě, ale jako pozvánka na další sérii to na mě dojem nejpozitivnější rozhodně neudělalo. Moritaaaa senpaaaai! (07.08.2019)