Galaktický expres 999

Po čase již moje čtvrté setkání s japonskou animovanou tvorbou... Vlastně se mi to, co jsem vnímal základními smysly, tedy ušima a částečně i očima, dost zamlouvalo. Úžasná, nádherná hudba včetně několika písní si mě v nejedné scéně získala a dodávala na podmanivé atmosféře, stejně jako vizuálně osobitě ztvárněné prostředí expresu, raket i některých zařízených pokojů, vesmírní kulisy i některé efekty a další výjevy... U více scén jsem postřehl emoční hloubku a párkrát ke mě pronikla, obzvlášť během blízkého přimknutí hlavní klukovské postavy k náhradní paní „matce“ – žlutovlasé společnici na cestách, kterou vidíme i na plakátě. Však také to byla snad jediná výraznější postava, která mi se mi tu výjimečně líbila i po stránce vizuální animace. Jinak jsem si nemohl pomoct, ale jak se mi hodně líbilo animované ztvárnění vybraných prostředí, tak jsem si naopak příliš nezvykl na tu typicky japonskou animaci u většiny postav, která mému oku nelahodila, ba místy mě docela odpuzovala. Příběh o tvrdé pomstě v pohádkovém kabátku měl silnější místa, ale jako celek mě nevzal a vtáhl spíše napůl. Film měl často dostatek kladů, abych si jeho vybrané ingredience užil, ale stopáž o 130 minutách mi připadala nekonečná. Jednoho zhlédnutí nelituji, ale druhé anime s mimořádným hodnocením si k Interstelle 5555, jejíž tvůrci údajně vzdávají hold právě Galaktickému expresu 999, zatím nepřipojím. [70%] (22.11.2023)

Veľké, epické a filozofické dobrodružstvo na niekoľkých "guliach" našej slnečnej sústavy a potom niekde zrejme v najbližšej hviezdnej sústave. Epizodicky zostavený film, čiže nápadne pripomínajúci seriál. Či pripomína aj seriálovú predlohu a či sú jej fanúšikovia nadšení aj z tejto skrátenej verzie, sa neodvážim polemizovať. Mňa ako látkou nedotknutého jedinca film zobral na takú cestu vesmírom, akú od podobnej space opery očakávam. Na Titáne sa tvorcovia s prostredím mohli vyhrať viac, na Plute je to o poznanie lepšie a úplný záver na planéte, ktorej funkciu nechcem vyspoilerovať, je dychberúci. Asi by sa hodilo ohodnotiť 99,9%, ja ale dávam po prvom pozretí 79,9%. (05.08.2017)

Bolo mi povedané, že tento film musí vidieť každý fanúšik anime :) tak som si ho pre istotu, aby som tým fanúšikom zostal pozrel a nebol som teda vôbec sklamaný, ale skôr potešený jeho veľmi pekným príbehom, ktorý zaujme aj v roku 2016 napriek tomu, že film Ginga tetsudō 999 je z roku 1979 (netreba riešiť roky ja len tak som to spomenul). Musím oceniť (znova?) hlavne príbeh a jeho plynutie napriek tomu, že vo filme sme na rôznych miestach a príbeh teda má svoje vlastné menšie príbehy, tie nepôsobia samostatne, ale skôr pôsobia stmelujúco a vítane čo sa veľmi často v podobných filmoch nestáva. Samozrejme koniec je veľkým vyvrcholením príbehu a je ten čo nakoniec udáva kvalitu tomuto filmu a koniec sa mi veľmi páčil. Ešte samozrejme ak mám niečo vypichnúť (spomenúť) čo je na filme dobré, je to hudba (piesne, zvuky atď), ktorá je napriek svojej jednoduchosti výborná. (15.08.2016)

Kruci, tak tohle bez problémů strčilo do kapsy všechny ty slavná anime typu Akira nebo Můj soused Totoro... A celkem mě překvapuje, že oproti těm slavným a přeceňovaným anime je tohle naprosto zapadlé. A neprávem. Tohle mě totiž chytlo tolik, jako málokterá sci-fi a není to jen skvělou atmosférou, ale i velmi chytře vymyšleným příběhem a scénářem. Každá postava tu má své nezaměnitelné místo, příběh by se bez ní neobešel a některé postavy jsou na anime překvapivě promyšlené, včetně hlavního dua. Dokonce je i v tom trocha filozofování, což mě potěšilo ještě víc. Nejvíc mě ale stejně fascinoval nápad galaktického expresu, který kdyby skutečně existoval, tak dám klidně všechny svoje peníze jen na lístek. A to navštěvování planet... Strašně mi to připomínalo můj milovaný seriál Wander Over Yonder a vlastně tohle vypadalo jak nějaká jeho japonská verze. Bych se snad i vsadil, že se tímhle filmem Craig McCracken aspoň trochu inspiroval. A Maetel je strašně podobná Stelle z Interstelly 5555, vsadil bych se i, že to v tom filmu byl záměr. Galaktický expres 999 má taky dost zajímavých, dokonce i dost bizarních nápadů a taky má úžasnou hudbu. Mě osobně však oslovila první polovina o trochu víc, než ta druhá, protože byla spíše dobrodružná. Ta druhá byla taky, ale trošku mi to pokazilo akční finále, které dost hrálo na efekt a do celkové atmosféry filmu mi zrovna nezapadl. Navíc v tom je pár nelogičností, které mi konečný dojem z filmu kazí, stejně tak nedomyšlené věci ve scénáři (které právě jsou nejvíc znát v závěru), ale i tak mě Galaktický expres 999 příjemně překvapil a dost potěšil. Už jsem ani nečekal, že ještě uvidím anime, které by se mi fakt líbilo. Strašná škoda, že to je tak zapadlé... 4* (01.11.2020)

Koniec 70., 80. a 90. roky možno spätne označiť za "zlatý vek" anime, ktorý priniesol množstvo zásadných, dnes už klasických diel. Dôležitú pozíciu medzi nimi zastáva aj u nás málo známy Ginga tetsudō 999, ktorý v sebe skrýva esenciálnu mustru dobrodružnej space opery s jemným filozofickým podtextom v atraktívnom audiovizuálnom kabáte. Dá sa o ňom povedať, že v podstate predznačoval príchod čím ďalej vyspelejších a pôsobivejších filmov ako Akira alebo prelomový Ghost in the Shell. Film z roku 1979 je zhusteným prepisom časti predlohy a scenára rovnomenného seriálu, ktorý sa začal vysielať o rok skôr. Na pozadí pretrvávajúcich konfliktov medzi ľudskou lúzou a aristokraciou, ktorá sa necháva mechanizovať zo snahy o dosiahnutie večného života prebieha príbeh malého chlapca, zaslepeného nenávisťou k vrahovi jeho matky, ktorý patrí k šľachtickej vrstve. Jeho cesta vedie do Galaktického expresu 999, s ktorým prechádza mnohými planétami na ceste za spravodlivou odplatou. Univerzum Ginga tetsudō 999 okamžite zaujme prepracovanou mytológiou a výrazne odlišnými zastávkami na jednotlivých planétach, z ktorých každá má svoju špecifickú vizuálnu estetiku, civilizáciu, kultúru a žánrovú štylizáciu. Môžeme tu nájsť dystopickú špinavú japonskú obdobu Blade Runnera (skôr, než sa Scottov film dostal do kín) aj vesmírny western na spôsob neskoršieho Cowboy Bebop alebo Firefly. Samotná Tecuróova dlhá a komplikovaná púť je prezentovaná ako osudový mýtus, ktorého hnacím motorom sú silné emócie. I keď je viac spleťou epizód, rozvíja množstvo motívov a niektoré vzťahy len naznačuje, predsa nepôsobí ako nekompletné a rozhárané rozprávanie, ale, naopak, je jasné, prehľadné a primárne línie uspokojivo uzatvára. Existencia seriálu, ktorý ide do väčšej hĺbky, je čitateľná len medzi riadkami a film funguje úplne samostatne aj bez napojenia na jeho dejovú štruktúru. Striedanie žánrov a dominánt (romantické prvky a femmes fatales, náležitý humor a tragické motívy) plynulo vyúsťuje do záverečnej polhodiny, ktorá ako jediná upriamuje pozornosť na dynamickú a veľkolepú akciu v celej jej kráse. Kresba zodpovedá dobovým nárokom a odráža charakteristické črty Macumotovho štýlu, no veľkým esom v rukáve je i vynikajúci a pestrý výber hudby obsahujúci skladby domácich i zahraničných interpretov. V kocke ide o skvelú a zaujímavú jazdu šírym vesmírom, ktorá sa bez akýchkoľvek pochýb radí medzi to najlepšie z japonských animovaných filmov, ktoré som videl. 100% P.S.: Mimochodom, obsah je skvelý a výstižný. Akoby aj nie, keď ho zjavne písal Jiří Flígl. (04.12.2014)