Letters from Iwo Jima
Listy z Iwo Jimy
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Režie:
Clint EastwoodScénář:
Iris YamashitaKamera:
Tom SternHrají:
Ken Watanabe, Kazunari Ninomija, Cujoši Ihara, Rjó Kase, Šidó Nakamura, Takumi Bandó, Júki Macuzaki, Takaši Jamaguči, Nae, Lucas Elliot Eberl, Toši Toda (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (407)
Byla to prostě dobrá volba pro dnešní filmové odpoledne. Mohl bych psát o režii, tricích, filtrech... ale ono to bylo o lidech! O lidech ve speciálním období, kdy politika legalizuje vraždy a násilí ve prospěch politiky!!! Prostě v podstatě dokonalý film, který mě dostal - do děje i do duše! ()
Naprosto stejny styl vypraveni a zpracovani jako Vlajky nasich otcu, zde o neco lepe stravitelnejsi diky zajimavemu pohledu z japonske strany, nicmene neni nad cim jasat... ()
Pokud kvůli celé té záplavě prvoplánových hollywoodských válečných filmů vidíte válku v Pacifiku jako souboj "amerických hrdinů bojujích proti nemyslícím zfanatizovaným hordám fašistických Japonců", neměli byste tento snímek vynechat. Umožní vám totiž nahlédnout trochu "pod slupku" vojákům japonské císařské armády a zjistíte, že to byli také docela obyčejní synové a otcové od obyčejných rodin s obyčejnými starostmi. Pro ty z vás, pro které toto zjištění není žádným překvapením, bude tento vynikající film určitě skvělou podívanou. ()
Svým laděním do béžových, šedých a až téměř vybledlých barev odkazují Dopisy na Ryana. To nejcenější na tomto filmu je odvaha, se kterou Eastwood natočil pohled z druhé strany. Ze strany, která je v drtivé většině případů zobrazena jako tupá horda vojáků útočící bezhlavě proti nepřátelským kulometům a postradajícím jakýkoli soucit s nepřítelem. Japonští vojáci jsou v Dopisech vyobrazeni jako obyčejní smrtelnící, kteří se bojí smrti stejně jako ostatní. Když už příjde na sebeobětovaní, tak váhají a mají strach. Film má v těchto momentech největší sílu a zadře se divákovi nejvíce pod kůži. Nejpůsobivější je v tomto ohledu pohled na nesmyslnost japonské mašinerie skrze dvojici hlavních představitelů, kteří odmitají obětovat svůj život. Jejich důvody jsou jasné a naprosto srozumitelné.Eastwood se ale nevyhýbá ani klasickým stereotypům o Japoncích za Druhé světové války. Takže i tady jsou fanatičtí velitelé, kteří neváhají obětovat celou četu a máchají přitom katanami. Největší zklamání pro mě pramení z bitevních scén, které jsou např. ve srovnání s Ryanam málo úderné. Nejsou dotahnuté do konce a jsou až příliš úsečné. Ruční kamera při náletu působí jako nějaká splašená masařka. Všechno to je až moc krátké, nato aby mě film vtáhl hlouběji a při smrti vojáků pak tvrdě zasáhnul. Celkově film působí komorně a hlavně v jeskyních má až televizní atmosféru. Nicméně Eastwood nevystavěl svůj film na velkolepých akčních scénách. Ty opomenul a soustředil se na běžné japonské vojáky a jejich smutné osudy během války v Pacifiku. Intimnost se kterou se tohoto úkol zhostil stojí za vidění. ()
Lidský pohled z druhé („nepřátelské“) strany. První půle skrze vykreslení postav, osudů, smýšlení, emocí výborná, druhá je rozvleklá, místy se takřka nic neděje, jen se tam všichni tak nějak plácají s puškou či mečem v ruce. Pár vyhrocených scén, pár lepších bojových scén, několik fanatických Japonců, několik flákajících se Japonců s shimano brzdným systémem v sobě, hromada asijských speleologů, poameričtělý japonský velitel, dobrá hudba a častá nezvyklá nekázeň v týmu vycházejícího slunce... Dobré, ne však strhující. ()
Eastwood narozdíl od Vlajek našich otců, kde mě nemálo zklamal, tak s Dopisy uspěl. Natočil silný, temný, konstrukčně jasný válečný film, který nemá moc slabin.80% ()
(Asi) druhá část Eastwoodova Iwo Jimského dvoufilmu si mě v každém případě získala daleko více než Vlajky našich otců. Ať už to bylo tím, že mám strašně rád japonskou kulturu a jsem vždycky fascinován tou jejich poslušností a zvyky, nebo díky supercharismatickému Kenu Watanabe, který je pro mě jednoznačně nejlepším asijským hercem (ano i za tak málo filmů), za to emociálně vyzrálejší pojetí nebo snad za to, že oproti Vlajkám to není jedno veliké klišé s ohraným průběhem, ale hluboká sonda do japonského vnímání války. Ačkoliv dlouhé filmy až na výjimky příliš nemusím, tak Dopisy se vydržet rozhodně daly, zvlášť když se ve filmu pořád něco dělo a postavy se neustále vyvíjely. Myslím, že Dopisy jsou tak po právu z Clintova dvoudílného celku brány jako ta lepší část. ()
Musím říct, že pro mě je to nerozhodné. Bitva o Iwo Jimu je pro mě hodně zajímavá záležitost, stejně tak vidět bitvu z obou pohledů, jak z Amerického, tak z Japonského. "Dopisy z Iwo Jimy" není tak smutný jako jeho bratrský film z opačné strany, ale každopádně Japonští vojáci trpěli mnohem víc. Rozdíl mezi Americkou a Japonskou armádou je hodně veliký. Zatímco Američan si váží života a nechce padnout v boji, v Japonsku se najde spousta takových, kteří se klidně odpálí granátem, nebo se zaminují a lehnou si pod tank. Vždycky říkám, že v každém vojsku se najdou dobří, ale i hrozně debilní generálové a zde, v tomhle filmu byl zprváný generál, který si ochraňoval své vojáky a který nebyl žádný hlupák. Snímek obsahuje i záběry použity z prvního filmu, válečnou akci, smutek, ale který není tak veliký, jako u vlajek. Dávám mu také sedmičku, tyto dva filmy jsou na stejné úrovni, jenom se liší svými vlastnostmi a příběhy. Brečel jsem u vlajek, zde mě jen smutek zachvátil, každopádně u obou filmů jsem si řekl: "Bože, je to strašné." ()
Smutné a bolestivé - ukazuje nezmyselnosť vojny. Aj tvrdohlavosť a slepú vieru v japonskej kultúre. Ale ma to scénami nezaujalo, aj postavy pešiakov sú si strašne podobné a neviem, kto je kto. Celkovo dobré 3,5* ale nepotrebujem vlastniť. ()
"Dopisy" sú v porovnaní s "Vlajkami" spracované oveľa komornejšie a nie sú tu prakticky žiadne veľkolepé davové scény (tých pár čo tu objaví je prevzatých práve z "Vlajok"). Čo je však podstatné, príbeh tu vyznie oveľa kompaktnejšie, a hlavne tu správne fungujú emócie. Zároveň má film lepšiu atmosféru a vyhýba sa extrémnemu pátosu, hoci sem tam v tomto smere Clint pritlačí na pílu. Ale dôležitá je hlavne myšlienka filmu, ktorá je v hollywoodskej produkcii ojedinelá, keď zobrazí nepriateľskú stranu v konflikte ako obyčajných ľudí, ktorí chcú tiež len prežiť a ísť domov. Z ostatných filmových aspektov si pochvalu zaslúži efektná kamera aj citlivá hudba. Watanabe v hlavnej roli je naozaj výborný. Čo je trošku na škodu je až prílišná komornosť príbehu. Nakoľko na Iwo Jime bolo asi 20000 Japoncov, a my ich vidíme tak dvadsať, je naozaj na vojnový film škoda. 80%. ()
Priznám sa, že som čakal málinko viac ale sklamaný nie som. Herci skvelý, akcia fajn, akurát ten divný filter mi prekážal. Dávam 4* a teraz sa vrhnem na vlajky. ()
Výsledky z ostatních webů: IMDb - 7,9/10 | Rotten Tomatoes: Tomatometer - 91%, Audience Score - 86% | FDb.cz - 81,3% | Clint je rok od roku zkušenější (a lepší) režisér a tímto nádherným snímkem to jen dokazuje. Naprosto příjemný kontrast proti válečným filmům o hrdinství američanů plných patriotismu, s krásným hudebním doprovodem a skvělými hereckými výkony. Eastwood precizně míchá japonskou meditaci s válečnými jatkami a svým stylovým odstínem, ve kterém je celý film natočen, nás hned v prvních sekundách vcucl do válečné vřavy, lítosti, strachu..... A navíc Eastwood ukazuje, že ne všichni "šílení Japončíci" jsou nelidské svině, ale opravdoví bojovníci, a proto si "Iwo Jima" zaslouží to nejlepší zhodnocení. Tentokrát se totiž nejedná jen o skvělý film, ale o výjimečný a dojímavý snímek!!! 85% ()
Japonský pohled na bitvu o Iwo Jima se zdá být zralejší a hlubší než bratr - Flags of our fathers. Clint docela úspěšně kličkoval mezi zaběhlými klišé amerických válečných filmů. Kdo od filmu očekává dalšího Vojína Ryana, tak je na velmi velkém omylu. Film je úplně o něčem jiném. Je zaměřen výrazně protiválečně a až překvapivě silně kritizuje japonskou válečnou politiku. Film vyznívá dosti sentimentálně, ale nevadí to a dá se to čekat, když Clint je nyní na stará kolena takový sentimentální. Film velmi hezky podkresluje hudba, ale přijal bych více hudebních motivů, než převažující sentimentální klavír. Ono se to nezdá, ale téma byla velmi těžká a složitá a Clinťák ji zvládl na výbornou. Je zde vykreslena absurdita celé války, vědomí bezvýchodní situace na ostrově s jistou smrtí. Dosti překvapivě negativně jsou stvárněni i u.s. vojáci. Akčních scén je tu tak akorát, protože film nemá být válačný akční film. Větší množství bojových scén by už bylo na obtíž, a asi by vadilo celkové kompozici. Na druhé straně místy trochu nudil. Jinak bych dal o hvězdu víc. Nedivím se nominacím a výhrám pro nejlepší cizojazyční film na různých festivalech. Film má opravud hloubku, ale Flags of our fathers se s ním nemůže moc srovnávat. ()
Po zhliadnutí oboch vojnových filmov Clinta Eastwooda sa mi jednoznačne viac páčili Listy z Iwo Jima. Tento,miestami,veľmi emotívny pohľad na bitku o ostrov IwoJima sa mi zdal viac reálnejší ako trochu americké Vlajky... Pohľad z druhej strany,japonskej,je úplne iný,či už bojovou mentalitou japoncov,ktorých tu však režisér ani náhodou neukazuje len ako bezcitných fanatických kamikadze vojakov. Áno,mnohé scény (hromadná poprava granátmi v jaskyniach..to bolo ozaj nenormálne)tu ukazujú že ich mentalita v porovnaní z mentalitou američanov bola, alebo je iná. Pasáže ako napr. sebevražedné umieranie,scéna zo psom,povolanie do vojny pekára Saiga,zajatie amerického vojaka,zajatie japonských vojakov,a celková bezmocnosť japonskeho vojska na ostrove po zistení že šanca nie je žiadna, a napriek tomu bojovali do konca, zanechali vo mne hlboké dojmy. Vobec nevidím problém v tom že američania natočili "japonský" film. Charizmatický generál Kuribajaši v podaní perfektne dokonalého Kena Watanabeho bol neuveritelne sympatická postava,a cely film som jemu,i japoncom držal "filmové" palce. Spolu so skvelým originálnym zvukom,ústrednou melodiou,bojovými scénami,super réžiou eastwooda považujem tento film za to najlepšie čo som tento rok videl či už v kine,alebo na DVD ()
Nevím proč, ale z nějakého důvodu se mi až na vyjímky moc nezamllouvá styl a hraní asijských herců (ostatně stejně jako např. němců nebo italů...). Na druhou stranu je film perfektně natočený a z hlediska filmového i historického je podle mého názoru výborný. I přesto se mi ale o malinko více líbily Vlajky našich otců. Pocit mám z obou dílů více než kladný a hodnotím oba na 70%... ()
Film byl takový jak jsem si ho představoval několik mrazících scén, skvělá Eastwoodova režie, výborný hudební doprovod, pěkné efekty. Ale do plného hodnocení mi tam něco chybělo, a nejhorší je že jsem nepřišel na to co. :) ()
Je to viac ako len pribeh ktory vykresluje aka je nezmyselna vojna a co sa stane ked maju leaders pomylene ideologie..Take mnozstvo hlbokych mylienok nasukanych v jednom filme som uz velmi davno nevidel..Clint ma presvedcil ze je najlepsi reziser 00' dekady. Krasny a velmi uprimny film..Everything happens in threes..A preto aj ja davam tretiemu filmu od Clinta Eastwooda 5 hviezdiciek..k dokonalosti mu vela nechybalo..9.5/10 ()
Film spárovaný s "Flags of Our Fathers" je zajímavým vyobrazením pohledu "druhé strany". Ale asi jsem hodně ovlivněn americkým pohledem na WWII, protože jejich část se mi líbila trochu více. ()
Je obdivuhodné, jak neskonale americký film byl natočen bez Američanů v hlavních rolích ()
Zajímavý, a troufám si tvrdit, že realistický, pohled na lidi "z armády nepřítele", které jsme většinou ve filmech zvyklí anonymně padat po tisícovkách pod palbou statečného strýčka Sama. ()