Pravidla lži

Film jsem viděl v předpremiéře na Festivalu dokumentárních filmů v říjnu 2006. Herce jsem postupně přestal vnímat, bral jsem je jako civilisty, myslel jsem, že na mě tak zapůsobila atmosféra festivalu. Ale 21.9.2008 jsem znovu žasl nad scénářem Roberta Sedláčka (Český lev). Herecká komunita výborně vybraná, pestří týpci, kteří své role zvládli. Dobře domyšlené vzpomínkové medailonky ze života před příchodem do léčebny. Hudba: Tomáš Kympl http://www.tomaskympl.cz/. (08.07.2008)

Tolik (životních) pravd jsem dlouho v (českém) filmu neviděl. Na rozdíl od druhého Sedláčkova snímku je tenhle napínavý, upřímný a skvělý. Tohle si dám minimálně ještě jednou, abych se trochu vzpamatoval a napsal nějaký pořádný komentář, který by byl hoden k tomuto filmu. P. S. A Jiří Langmajer… klobouk dolů. Proč se takový skvělý herec zahazuje v (pod)průměrných komediích, proč? (28.04.2011)

Clovek by skoro rek, jak je neuveritelny, ze Cesi umi natocit i hodne dobry thriller. Jakozto konzumni divacka jsem maximalne spokojena (Langmajer je porad sexy, zaroven David Svehlik, at je to kdokoliv, ma krasny ocka), jako clovek dychtici po kvalite, ktera nelame rekordy v kinech, jsem trosku priospala, zato spokojena s jednotlivymi charakteristikami postav. At si rika, kdo chce, co chce, psychologie tu byla a herci ji zvladli na jednicku. Kdyz pak na konci pred titulkama ukazovali fotky postav s jejich "budoucnosti", presne jsem kyvala hlavou, ze jsem to tak nejak i cekala. Akorat si rikam, za co dostal Budar tech sedm let - ze by osahaval tu malou roztomilou blondynku? Vypadal na to :)) (07.06.2008)

Veliké překvapení, které se ke mně dostalo až na obrazovce ČT1 (přestože kolem mě stále kroužilo:). Robertu Sedláčkovi se podařilo z reálných příběhů feťáků poskládat mozaiku, která svou stylizací, kompaktností i surovostí odráží život skupiny feťáků, kteří se rozhodli pro detox v rámci terapeutické skupiny. Někteří méně, někteří více dobrovolně, ale ne všichni tady hrají tu samou hru.. (23.09.2008)

„Jsme tu proto, protože už není kam bych´ utekli sami před sebou.“ Toto nie je žiadny experiment, režisér a scenárista dobre vedel, čo robí. Hoci som sa zo začiatku tešil, čo všetko PRAVIDLÁM LŽI vytknem, postupne ma rozprávač čoraz mocnejšie chytal za ruku vzťahmi, príbehmi a zvratmi bandy feťákov, ktorí v súkromnej liečebni chcú začať nový život, ale z feťáka nového človeka, česť výnimkám, nevykrešeš. Zdatné herecké obsadenie (Budař, Stránský, Novotný, Langmajer), puch človečiny a vynikajúce dialógy („Co rodiče?“ – A co jako?“ alebo „Prý jim bila zima... ale ani jedna neměla na sobě kalhotky.“). (02.02.2009)