Opilí slávou

Jak se mám k Delirious postavit objektivně, když filmy Toma DiCillo dávno ukládám separé, aby na ně neskočil nějaký zatoulaný bacil průměrnosti. Kdo Toma nemá rád (?) nebo ho nezná (!), podívá se na film - líbí, nelíbí a jede se dál, ale kdo je pozitivně zdeformován celou jeho rodinkou krásných zoufalců v oblouznění ... v sedmém nebi ... v semiškách .... nemůže se mi divit. I tady je jich plno a nehraje roli, jestli jeden spí v kontejneru a jiný v duchnách z pštrosa, Tom je bere z jedný vody šup na plot a dělá si prču z celebrit stejně jako ze soumarů, lidská čeládka je přece nevyčerpatelný zdroj inspirace... a ironie. Kdykoli je na plátně Steve Buscemi jako paparazzi, který nechá bydlet svého houmíka ve skříni a za to očekává sluhu Žána a psí oddanost, jsme svědky šťavnaté jízlivosti v hereckém provedení z jiné galaxie. Pittovy chvilky krapet zasmrdí cukrkandlem, ale jinak je kluk v pohodě. Takže závěrem: slabší článek v červeném řetězu, ale pořád je to značka DiCillo :) (09.05.2008)

Po trochu těžším rozhodování se přikloním k průměrnému tří* hodnocení, ačkoliv celkový pohled na "věc" je spíše kladnější. Všechno naprosto sedí, námět je to dobrý, ale co mi vadilo, byly výkony herců. Až na Buscemiho, který byl vynikající, mě nikdo jiný nenadchl. Mohlo to být o malinko lepší, ale i tak je to slušných 70% (20.02.2008)

DiCillo je frajer (konštatovanie po dvoch filmoch)!!! V Delirious dokázal geniálne ironicky a s absolútnou ľahkosťou opísať "krásy a pôvaby" šoubiznisu, ale aj ľudí, ktorý k nemu pričuchnú (ale aj charaktery ľudí ako takých). Veru, relatívna je čiara medzi bezdomovcom a hviezdou, všetko je jeden veľký nablýskaný a nafúknutý gýč. Veľa vecí je tu samozrejme dohnané ad absurdum, ale len zdanlivo, pretože tento film je inteligentný, žiadna prvoplánová sračka. Zasmial som sa ako dlho nie, som plný dojmov..Parádny Buscemi a všetko ostatné presne tam, kde má byť... (11.10.2010)

Celé mi to připadalo jako by to bylo natočeno někde v polovině 90tých let. Podle mne to o dva chlupy překročilo hranici mezi nezávislým, nízkorozpočtovým snímkem a nefalšovaným béčkem. Nudné, unylé a amatérské je tady všechno - herectví, kamera, střih, zvuk, scénář ... Masa předvídatelnosti a milionkrát použitých motivů se završí, když na konci Steve jde "vyfotit" pohledného houmlese a atmosféra "graduje" tím, že začnou znít úryvky rozhovorů. "Jsi paparazzi, jsi paparazzi". Nechápu, proč do toho chudák Buscemi lezl. (29.02.2008)

Vlastně jsem o tom takhle nikdy nepřemýšlela, ale zřejmě i takové pochybné bytosti, jakými jsou papparazzi, touží po uznání svých rodičů. Steve Buscemi předvádí svého fotografa se vší bídou jeho profese dokonale a co se týká Michaela Pitta, já jeho křehké, podivínské typy, co ztvárňuje v těch svých nezávislých filmech, obdivuji už delší dobu. (30.11.2013)