Nejvyšší pocta

Zajímavé, jak dokáží Američané vytřískat u svých občanů a některých potroublých lidí bez znalosti historie, kladné body na ryzím zlu, kterým z jejich strany byla válka ve Vietnamu. 100x opakovaná lež se stává pravdou... Jak řekl ctihodný senátor tuším z Jižní Karolíny (volná parafráze): Válka ve Vietnamu byla dávno, přestaňte už konečně kopat do mrtvé kobyly. A já dodávám, pokud chcete lhát o historii a na těch lžích stavět vaše vlastenectví, radši netočte vůbec nic. (06.12.2021)

Pozeral som to kvôli Samuelovi L. Jacksonovi (ten tu má minimum priestoru), ale mohol som to oželieť. Príbeh je ako podľa šablóny - je tu právnik/úradník/či čo to je, ktorý má spraviť posudok o tom, či si nejaký vojak z Vietnamu zaslúži po smrti ocenenie. Tomu vojakovi to už môže byť celkom jedno, ale jeho rodičom a jeho spolubojovníkom to jedno nie je. Ale späť k právnikovi/úradnikovi/či čo to je (ďalej už len skratka PÚČ).Takže tomuto PÚČovi sa do tejto pridelenej práce veľmi nechce, keďže má vyššie ambície. Postupne ako rozpráva s kolegami mŕtveho vojaka a počúva ich zážitky z vojny (zobrazené ako nemastné-neslané flashbacky), tak samozrejme mení svoj postoj k tejto veci. Z PÚČa sa stáva uvedomelý vlastenec, ktorý kvôli posmrtnej medaile riskuje dokonca aj vlastnú kariéru, keďže postupne zisťuje, že niekomu vysokopostavenému môžu jeho zistenia ublížiť a PÚČ je na to vopred slušne upozornený vyhrážkami. PÚČ zažije klasický moment, kedy váha, či bojovať za to, čo je správne alebo sa radšej sústrediť na kariéru. Našťastie je tu ale ešte PÚČova tehotná žena, ktorá ho v správnej chvíli povzbudí a dovedie ho na správnu cestu. PÚČ potom na pohovore odmietne ponúkaný kariérny postup a naplno sa sústredí na zisk ocenenia pre mŕtveho vojaka (ktorému je to stále jedno). Príbeh vrcholí vo veľkej sále, kde vojak nakoniec ocenenie dostane a je tam aj kopec ľudí a kopec silných emócií (u tých ľudí, nie u diváka). Takže je tu happy end a žiadne oko správneho amerického vlastenca neostane suché. (20.08.2020)

Příběh podle skutečně události o jedné neudělené Medal of Honor zaujme a dojme nejedno vojenské srdce. Film je americky patetický a militaristický, což zaručeně naštve každého zamindrákovaného čecháčka (za jejichž po*raný životy můžou Američani a Havel, viz. komentáře na CSFD). Vietnamská válka byla peklo a její veteráni si takové filmy zaslouží a stejně tak naše slzy, pro které si tenhle film sáhne v každé druhé scéně. A já si myslím, že je to tak v pořádku. (24.08.2020)

Dobře obsazený, přesto neuvěřitelně nudný příběh o vyznamenání vojáka In memoriam. Snad jediná věc, co mě na filmu bavila, byly velmi povedené záběry a scény z války ve Vietnamu. Tyto doplňující retrospektivní scény jsou hodně slušně natočené a filmařům se podařila vykreslit velmi drsná atmosféra. Nebýt těchto scén, snímek by mě asi unudil k smrti, protože ta omáčka okolo je příšerná nuda. Opravdové emoce dokáže film vyvolat až ke konci, jelikož závěr je velmi dojemný. Není to sice bůhví jaké drama, ze kterého se divák posadí na zadek, nicméně žádný průser se také nekoná. Jde o zajímavé, koukatelné a dobře obsazené drama. 6/10. (03.04.2020)

Neskutočne nezáživný príbeh o posmrtnej zmene vyznamenania pre dávno mŕtveho vojaka. Je to síce natrieskané starými hviezdami vo vedľajších úlohách, ale samotný prípad mi pripadal rovnako nezaujímavý a jeho význam nepochopiteľný ako pre hlavného hrdinu, ktorý sa ním musí nedobrovoľne zaoberať. Po trištvrť hodine som to vypol. (25.03.2020)