Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Objektivně zřejmě nejslabší představení Cimrmanů. V semináři jsem kolikrát ani netušil o čem je vůbec řeč. Opereta je samozřejmě taková jaká asi jen mohla v podání Smoljak, Svěrák, Brukner, Hraběta být. Jediná hra, kterou nemám na DVD doma a bohužel uznávám, že kdo ji neviděl vůbec o tolik nepřišel. Slabé ****. 70% ()
No musím říct ,že je to docela slabé v porovnání s ostatní tvorbou. "Úvodní" seminář je vtipný a baví. Ale pak dát tam orchestr a udělat z toho operu nebyl ,asi nejlepší nápad. Naštěstí to trvá jen půl hodinky. Pánové si na sebe ušili bič. V tak pokročilém věku zpívat ,je tam sice taky docela dost vtipných momentů ,ale přece jenom to měli udělat spíš jako operetku a ne jako operu. Další projekce uvidí jak to bude na mě působit. ()
Páni začínajú tým, že je to osvetový večer. V ich podaní je osveta to správne slovo a v ktorejkoľvek hre. Pohladenie pre dušu. Výstupy hercov založené na najmenších detailoch. Som rada, že som túto hru videla medzi poslednými a už som sa len tešila z jednotlivých výstupov. Pre mňa to bolo maximálne uspokojenie, vôbec nie ich slabší počin. Pristúpila som na ich hru. „Učí se dobře, jen v počtech trochu pokulhává. (Hudba). To byl asi reparát.“ „Třetí věta symfonické básně Kovář Jursa, ta je pozoruhodná tím, že se nedochovala“. „Norský badatel Skansen ve své knize: Kam se poděla třetí věta...“ Vyvrcholenie prednášky, prečo má Dr. Hraběta na uchu číslo 13, musí oblažiť dušu každého projektanta kabín. Úspěch českého inženýra v Čechách – je perfektná paródia! „Kdybyste na to laskavě mrkl, mělo to výrábět cukr“. ()
Jako muzikant jsem nemohl neocenit hudební vtípky ze semináře. V samotné opeře je sice méně vtipu (a ten je místy trochu křečovitý), ovšem dojem zcela vynahradí hudba Jana Klusáka, který vtipně použil veškerá dostupná klišé z vážné hudby (ano, i v témto žánru to existuje) a tu a tam si od některého skladatele i něco vypůjčil. ()
Z nostalgie bylo hezké sledovat páně Smoljaka a Vondrušku, ale musím říct, že tohle je asi můj nejméně oblíbený kus z Cimrmanovy tvorby. Jsou zde dobré vtipy, je zde zajímavé koketování s hudbou a její specifické spojení s mluveným slovem, ale stejně si nemohu pomoct, v operním partu jsem se prostě nudil. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- V starých programech k této hře bylo připsáno slovo režiséra. Znělo: „Prosím diváky v první řadě, aby během představení nedávali nohy na jeviště.“ (mnaucz)
- Ve hře se původně nacházela přednáška „Poezie pro mlynářské děti“, která byla vypuštěna z představení kvůli novým nápadům, které přidaly semináře a tenhle text zdržoval. (mnaucz)
- 27. května 1998 vystoupili pánové Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner, Bořivoj Penc a Pavel Vondruška v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro s představením Cimrman v říši hudby. Podle Zdeňka Svěráka hudebně erudované publikum „oceňovalo i pasáže, které jindy procházejí bez většího ohlasu“. (mnaucz)
Reklama