Hairspray

Zábavné nejen pro milovníky hudby a tance. Má to šmrnc, dobře se na to dívá a ještě lépe poslouchá. Herci zvládají své role na jedničku a barevné prostředí 60. let navozuje tu pravou muzikálovou atmosféru. A dokonce jsem se několikrát zasmál... Zajímavosti: J. Travoltu jsem ze začátku vůbec nepoznal. Pak už teda ano... / Momentů, kdy si Ch. Walken "ulevil", bylo mnohem více. Víme však jen o jednom. :-) 70% (28.02.2009)

Muzikály příliš nemusím. Tady je to navíc umocněno o zatučnělou malou nadšenkyni. Chápu, že tvůrci chtěli vybrat někoho s antisportovní postavou, ale nechat obsadit do hlavní role tlusťoučkého nosorožce zvalchovaného kombajnem s vynuceným "jokerovským" úsměvem, to se mi prostě příčilo. Vypasenej Travolta ušel, tradičně dobří byli Pfeiffer a Walken. Jinak každá minuta se mi neskutečně vlekla, připadá mi, že jsem na to začal koukat před třemi týdny. Choreografie také nic moc, že by mi to nějak zvedlo náladu nebo že bych měl chuť začít kroutit boky, to tedy ani náhodou. Barevné to možná je, ale já tohle viděl jen černobíle. Spíš černě... 75 miliónů dolarů(rozpočet)/200 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (19.01.2008)

Hairspray je všemi barvami laděný a absolutně ulítlý muzikál, ve kterém se sešel hvězdný herecký ánsámbl, který mi předvedl, že umí velmi dobře skloubit tanec, zpěv a v některých případech i aktérský výkon. Taneční choreografie měla šťávu a písně, kterých bylo na konci už na mě moc, taktéž. John Travolta vypadá v latexovém obleku hodně zajímavě a hlavní hrdinka není po dlouhé době kupodivu žádná vychrtlá kost. Zkrátka průměrně natočený americký muzikál, který se skvěle hodí na zaplácnutí odpoledne, a neomrzí (tedy aspoň mě) po více jak jednom zhlédnutí. (30.07.2011)

Vlastně mě to ani tak nevzalo. Taneční scény mě začaly chytat až na konci filmu a hudba mi často přišla dost pomalá, takže o nějakém blaženém vrtění do rytmu v sedačce nemůže být řeč. Klady filmu bych ale viděl v jiné stránce. Pokud se dokážeme přenést přes přirozený divákův odstup od příliš barevných filmů, infantilní stylizace a naivních dialogů (což si myslím, že je používáno naprosto vědomě) můžeme vidět i mnoho inteligentních a originálních záměrů. To co bych chtěl především vyzdvihnout je to, jak se úspěšně film vyhýbá žánrovým schématům. Dát jako hlavní hrdinku mírně obézní děvče je výborný nápad. Není hezká, není hubená, přesný opak ideálu krásy. A aby mohla dojít ke svému cíli a šťastnému konci, NEMUSÍ se do tohoto ideálu předělat (zhubnout, nalíčit, natužit..) ba právě naopak. To je naprosto zásadní, protože většina muzikálů vychází právě ze schématu "jsem outsider a abych něčeho dosáhla, změním se na něco co se obecně pokládá jako ideál" (např. v Pomádě se hrdinka musí změnit na ideál tehdejší rebelující mládeže, oblíknout se do koženejch hadrů a zapálit si cigaretu..). Svět není jen seriál pěkných úsměvů, hubených holek a těl jak vystřižených z módních časopisů. A právě toto se mi na tom filmu tak líbí: na první pohled strašná umělost je vlastně pouhou slupkou, za kterou stojí příběh, který naopak proti umělosti bojuje... (15.11.2008)

Po prvých minútach som si myslel, že sa pri hodnotení prikloním k nižším, podpriemerným hviezdičkám a to najmä vďaka otravným, afektovaným výstupom začínajúcej herečky Nikki Blonsky, ktorá bola pre tvorcov určite riskantný ťah. Postupom času som si na ňu však začal zvykať, i keď aj možno vďaka tomu, že časom dostávali priestor častejšie aj iní herci so svojimi muzikálovými číslami. Tie boli spracované pomerne slušne, ale hlavne energicky, hravo, výbušne a občas poriadne šialene. Zaujímavejšie boli však tentokrát tanečné čísla, ktoré dokonca tromfli spevácke výkony hlavných predstaviteľov. Každý predviedol čo mohol, favoritom v kombinácii spev-tanec bol však vo filmu u mňa Elijah Kelley, ale aj Travolta si svoju moletnú mamu viditeľne užíval a jeho postava vo mne nevyvolala žiadne protichodné reakcie, ako sa to v podobných prípadoch (obliekania nadmerných kostýmov) neraz stalo. Dej sa popri originálnej myšlienke však na moje sklamanie niesol len v klasickom romantickom poňatí, občas potešia originálne nápady, ale celé to spadá len do slušného nadpriemeru, z ktorého by (avizované) pokračovanie vôbec nemuselo vzísť. 70%. (20.03.2009)