Trade

Obchod se ženami je asi jeden z nejodpornějších, takže pokud se ta látka zpracuje kvalitním filmovým způsobem bude to film, který na člověka má opravdu silný dopad. To není bohužel tenhle film, který sráží mnoho nelogických nesmyslů ( Polka zadržená na hranicích a vrácená jako Mexičanka? prodej holek přes internet a pak platba v hotovosti v nějakým baráku uprostřed města, lustrování zákazníka, když už je u pachatelů a oběti - trochu pozdě ne? atd) a to nemluvím o tom, že na realističnosti ubírá to, že navzdory odpornému surovému tématu se bál režisér ukázat byť jen bradavku, aby to náhodou někoho nešokovalo? Pokud bych chtěl vidět realističtější mechanismus obchodu se ženami pustil bych Obchod s bílým masem (2005), ikdyž i ten má pár amerických korektních brzd, pokud bych chtěl vidět něco syrovějšího vycházející ze skutečnosti dal bych Sex traffic (2004) nebo Informátorka (2010) a pokud bych chtěl vidět něco, co mi přiblíží realitu a zvedne se mi žaludek tak si dám finskou Očistu (2012), který má sice jen pár minut o obchodu s lidmi, ale tam člověk mrazivě pochopí asi všechno to ponížení, beznaděj a důvod proč není jednoduché z tohoto byznysu vyskočit ikdyž má šanci. (10.06.2017)

Ten spotený Mexičan s tak honosným menom ako Cesar bral asi lekcie neherectva u slovenských kolegov, nedalo sa na neho pozerať. To ostatné je silná téma obalená v málo drásajúcom príbehu. Pre mňa nepochopiteľné zlyhanie a sklamanie ešte väčšie ako keď som včera rozrezal bochník chleba a našiel som v ňom len dieru. Ale nevadí, kôrku mám rád. (27.01.2019)

Sledovat Trade je jako otevřít narozeninovou bonboniéru a zjistit, že z ní někdo sežral všechny nugáty a nechal tam jen oříškový bonbóny, na který máte alergii. Velmi dobře natočené, Kline překvapivě civilní a uvěřitelný, ale všechny vedlejší postavy se chovají, jako kdyby jim někdo vyndal z hlavy mozek a nazvracel tam. Takové procento blbců na minutu filmu snad není ani v sedmém díle Policejní akademie. Obrovská promarněná šance. Kreuzpaintner snad bude mít příště štěstí na lepší scénář. Jako režisér má dost velký talent, ale nesmí ho ubíjet v takhle blbě napsaných filmech, (24.11.2007)

Odvrácená tvář Mexika mohla a měla dopadnout o poznání lépe. Bohužel, nestalo se tak. Realitou střižené drama má jasně rozdané karty. Třináctiletá Adriana má milovaného bratra Jorgeho a stejně milující matku, teď i jízdní kolo, které jí bráška koupil. Jenže hned následující den si jí vyhlídnou ruští překupníci s lidským masem a její život se rázem otočí o tři sta šedesát stupňů, protože panny mají v tomhle byznysu sakra velkou cenu. Zdrcený Jorge díky náhodě a scénáristickým berličkám záhy pochopí, o co tady jde a prakticky bez šance na úspěch se vydá po stopách sestry a nebezpečných gaunerů. Náhoda a pořádný kus štěstí při něm bude stát ještě jednou. Narazí totiž na stárnoucího amerického poldu Raye, který má podobné cíle, a s heslem ve dvou se to lépe táhne, spojí síly. Adriana a další dívky (které své doklady s úsměvem dávají zcela neznámým lidem) mezitím směřují do New Jersey, kde si je má vyzvednout nějaký prasák, který bude v aukci nejaktivněji přihazovat. Do téhle chvíle je to docela napínavé. Působivé záběry z přelidněného Mexico City nechají vzpomenout na Iñárritovu prvotinu. Vyprávění má spád i atmosféru. Jenže hlavním problémem je, že režisér a scénárista ani jednou nepřekvapí. I přesto, že scénář mohl osudy zúčastněných vehnat jakýmkoliv směrem. V druhé polovině snímku spíš diváka několikrát nemile překvapí (pedofilní parkoviště). Charaktery pašeráků jsou jen načrtnuté, jakmile se setkají v Jersey se svou spojkou, začnou tvůrci dělat z diváka totálního blbce (pokud jde o obchod s živým masem a o takové peníze, tak by nikdy výměna neproběhla tak naivně). Výsledkem je prostě silné a aktuální téma v hloupém zpracování a ještě hloupějším ryze filmovým koncem, kterému nepomůže ani civilně hrající Kevin Kline nebo stále zajímavější Alicja Bachleda. (29.07.2010)

Úvod, popisujúci ťažký život mexickej mládeže mi pripomenul slum z Ria de Janeira (Mesto bohov), alebo predmestie Johannesburgu (Tsotsi). Postupne, ako sa dej vyvíjal, pripomínal mi ďalšie a ďalšie filmy. Napriek tomu film na mňa pôsobil originálne a pútavo. Snaha poukázať na obchod so sexom neprekročila neúnosnú hranicu a moralizovania tu bolo minimálne. Nebyť niekoľko drobných nezrovnalostí a zopár veľkých nelogičností (ktoré na mňa pôsobili rušivo) mohol to byť vynikajúci filmík. (06.12.2007)