Trade

Film Trade je docela zajímavej,ale spíš než kriminálka je to drama.Spousta silnejch momentů,nic na efekt,je vidět,že tohle moc komerce neni.Ale právě ta určitá komornost filmu mi trochu vadila,dost sem u filmu skřípal zubama,myslim ,že kdyby režisér přitlačil na pilu,byla by to pecka jako hrom .Ale jinak dobrej počin,u kterýho sem se s přimhouřením oka nenudil.60%. (17.07.2010)

Téma filmu se dotýká jedné z mnoha bolestí současného světa a to obchodu s lidmi, především se ženami. Bohužel film však podle mne není dobře natočen. Nevím, jestli to byl záměr, natočit to tak nějak civilně, naturisticky, ale to se fakt tady nepovedlo. Jorge pátrá po unesené sestře z Mexika a pomocí amerického policisty se dostane až do New Jersey, kde se má konat dražba oné dívenky. Celá ta anabáze však působí dost nevěrohodně a je to tak nějak málo dramatické. Navíc na tento děj je našroubován ještě příběh zmizelé dcery onoho policisty, kterou marně hledá a to je už opravdu zbytečné. Chtěl jsem dát dvě hvězdy, ale závěr je přece jen trochu lepší a tak ještě jednu přihazuju a ruce pryč od toho. (29.06.2012)

*VÝLET V DODÁVKE* Počas filmu som z obetí nemal pocit, že by výrazne trpeli - skôr ich únos a transport na miesto predaja pôsobil ako nie príliš pohodlný výlet, kde vám delegát z neznámych príčin nechce prezradiť, aký program pre vás v cieľovej destinácii pripravil. Príbeh je zaostrený na vzťah mladíka hľadajúceho svoju sestru a chlapíka hľadajúceho svoju dcéru, a tento vzťah naozaj neponúka nič pôsobivé, skôr naopak: musíme byť svedkom hlúpych a otravných prejavov príliš uvraveného mladíka a príliš "správneho" muža (v jeho správaní cítiť takmer až niečo "sektárske"). Film obsahuje pár dobrých scén a jeden veľmi pôsobivý moment, ale to je príliš málo. Verdikt v 1 vete: Film o tovare, ktorý si nekúpite v akcii. 18.06.11 (18.06.2011)

Silný film. Ne nijak dlouhý, aby diváka omrzel, ne nijak hloupý, aby se divákovi vykládaný problém spíše zprotivil. Přestože je v tomto nelidském křeftu občas vidět přispění hollywoodského narativu (linka okolo Kevina Klina), tak zbytek povedeně mapuje nepěkná zákulisí obchodu s bílým masem. Troufám si tvrdit, že se postavy chovají přesvědčivě v rámci svých mezí. Například postava polky Veroniky, z jejíž země sálá možná až okatý nádech železné opony (ale zase si nejsem jistý dobou, v níž se snímek odehrává, a nijak to nehraje roli, takže proti stylizaci nic nemám), je v mezích možnosti správná hrdinka, zároveň však není řešením problému. Její konec pak patří mezi nejsilnější scény filmu. Po Cuatro lunas nebo Sin nombre jsem měl opět tu čest vidět ve filmu Paulinu Gaitan, na níž je možná vidět, že je na třináctiletou postavu moc stará, to ale nijak nevadí. Cením si i Cesara Ramose, který svého mafiánského spratka z Ciudad de México, který se vydává na záchranu vlastní sestry, zahrál sympaticky. Již zmiňovaný Kline byl herecky uspokojivý, jeho příběh mi ale do filmu nepasoval. Je sice jeho nedílnou součástí a jeho absence by film radikálně změnila, přesto však mi trochu atmosféru filmu narušoval. Bez něj by mohl být Trade mnohem více naturalističtější (nemyšleno ve smyslu krve, násilí a zvratků, ale v pravém slova smyslu), což by nebylo na škodu a mohlo z toho být něco ve stylu Sin nombre, klidně i s podobným koncem. I přes tuto maličkost je mi ale tento film mnohem sympatičtější, než třeba Taken (česky 96 hodin), které se možná zabývá podobným tématem a má podobnou příběhovou linku (chápejme jako záchranu členky rodiny před kuplíři), ale i přes svoji mnohem lepší technickou kvalitu a dražší herce je to stále jen slaboduchá akčňárna s přehrávajícím Liamem Nessonem. (15.12.2020)

Obchod se ženami je asi jeden z nejodpornějších, takže pokud se ta látka zpracuje kvalitním filmovým způsobem bude to film, který na člověka má opravdu silný dopad. To není bohužel tenhle film, který sráží mnoho nelogických nesmyslů ( Polka zadržená na hranicích a vrácená jako Mexičanka? prodej holek přes internet a pak platba v hotovosti v nějakým baráku uprostřed města, lustrování zákazníka, když už je u pachatelů a oběti - trochu pozdě ne? atd) a to nemluvím o tom, že na realističnosti ubírá to, že navzdory odpornému surovému tématu se bál režisér ukázat byť jen bradavku, aby to náhodou někoho nešokovalo? Pokud bych chtěl vidět realističtější mechanismus obchodu se ženami pustil bych Obchod s bílým masem (2005), ikdyž i ten má pár amerických korektních brzd, pokud bych chtěl vidět něco syrovějšího vycházející ze skutečnosti dal bych Sex traffic (2004) nebo Informátorka (2010) a pokud bych chtěl vidět něco, co mi přiblíží realitu a zvedne se mi žaludek tak si dám finskou Očistu (2012), který má sice jen pár minut o obchodu s lidmi, ale tam člověk mrazivě pochopí asi všechno to ponížení, beznaděj a důvod proč není jednoduché z tohoto byznysu vyskočit ikdyž má šanci. (10.06.2017)