Půlnoční vlak

Hned na začátek prozradím, že pokud očekáváte strašidelný, atmosférický a uvěřitelný horor v tradičním slova smyslu, tohle není pro vás. The Midnight Meat Train na mě spíš působilo jako pořádně krvavá komiksovka. Zřejmě to dělaly ty, někdy až příliš okaté, počítačové záběry, možná také časté překračování fyzikálních hranic (chvílemi jak Spiderman). Na druhou stranu příznivci klišé, ale především litrů (i když jen počítačové) krve si příjdou na své. Navíc se divákovi naskytne možnost vychutnat si do detailu opravdu kuriózní scény. Ani celková pointa není nijak hloupá (když se na to pořád dívám s nadsázkou). Jako bonus se tu objeví i trocha černého humoru (viz. scéna Oko), alespoň mně to humorné připadalo. (05.12.2008)

Sice je to hloupě jednoduchý film s prapodivným koncem, ovšem městský feeling a brutální mordy tento kousek pozvedávají minimálně na průměrnou úroveň. Kitamura by s kamerou mohl vyučovat, jelikož z jeho hrátek by se zamotala hlava i Michaelu Bayovi. Pro příznivce hororu, hektolitrů krve a "off the record" děje je to naprostá povinnost. Pro zbytek populace čistokrevná "WTF" záležitost, kterou někdo odhodí do kouta, jiný slupne jako malinu. (19.03.2009)

Přestože jsem jen tichý zedník na věčném božím CSFD-staveništi, jeden zásadní problém Půlnočního vlaku bych zmínil: Hlavní hrdina a divák zakouší v průběhu dění diametrálně odlišnou zkušenost – divákovi je sice slibován horor, respektive obskurní urban legenda, ovšem hrdina svým konáním ustavičně překlápí film do detektivky. Nesnaží se vyhnout nebezpečí, jak je u postav v hororech zvykem, ale směřuje k němu; snaží se dopátrat pravého stavu věcí. Vede to k tomu, že není hrůznými událostmi tak natěsno obemknut, protože z nich střídavě a navíc libovolně, jak se mu zachce, vypadává (když chce řešit vztah s přítelkyní, řeší vztah s přítelkyní, když chce pátrat po vrahovi, pátrá po vrahovi), a film proto nedrží kontinuitu v napětí, v níž tak vynikaly kupř. Hory mají oči nebo Blair Witch. To by až tak nevadilo, jenže film staví především na podle mě nevhodně zvoleném Vinnie Joneseovi (roztomilá perzifláž herecké šarže, tj. ještě o stupínek přepálená reminiscence na ostrého hocha z ritchieovských gangsterek). Vinnieho hodili producenti i na poster, aby jim zajistil rentabilitu snímku, a ještě před natáčením jistě sepsal čestné dobrozdání, jako se v Hollywoodu sluší. Divákovi je tedy pravý stav věcí zřejmý víceméně od začátku, zatímco hlavní hrdina se k němu musí dopátrávat, protože film mu řadu informací odpírá, na rozdíl od diváka, jemuž poskytuje vodítek až moc; zřejmě proto, aby se mohl v klidu opájet brutálními intermezzy. Samozřejmě, spousty filmů kombinuje horor, detektivku a gore scény (dva nejslavnější za všechny: Mlčení jehňátek a Sedm), ale tenhle to dělá dost pokoutním, totiž ne zcela funkčním způsobem. P.S. Jestliže by se podoba mezi hlavním hrdinou a Clivem Barkerem dala přičíst náhodě, jak vysvětlit jejich totožné, pouze prohozené iniciály? (06.04.2009)

Jáchachamuhehe takhle jsem se už dlouho nepobavil. Vinnie Jones tam celej film chodí s megakillerskou držkou a porcuje lidi v metru. Klidně tam třeba celej den sedí s kamennym ksichtem na lavičce :D Bacha spoilery teď budou. Na konci se zjistí, že dělá pro jakýhosi démonickýho strojvůdce co těma lidma krmí ghůly, nebo co to bylo. No píčovina na kvadrát, ale bavil jsem se parádně. Vinnie Jones je skvělej, ta postava má šanci zkultovnět, a celý je to hrozně béčkově roztomilý. Má to taky dobrou hudbu a sympatickou ženskou herečku. (18.11.2008)

Když člověk přijme skutečnost, že je to opravdu horror a že to točil Japonec, tak tomuto filmu odpustí občas celkem dost stupidní scénáristické kličky...tohle je prostě naprosto brutální (brutality ve filmu je, že by z toho jeden začal srát krev) audiovizuální náser. Navíc Vinnie Jones je badass motherfucker už od pohledu, takže jeho podání "butchy" jehož obživa je mu zároveň i koníčkem (no, i když...;) je až mrazivě věrohodné. Pro milovníky horroru naprostá povinnost! (19.03.2009)