Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenze (95)
Vynikající tv film o vojenské šikaně, ač se to zdá neuvěřitelné, přesto to byla pravda. Jak to potom muselo vypadat v ruské armádě? Nikdy nepochopím šikanu, proč si to všichni nechávají líbit? Jasně, někdy to jinak nejde, ale když šikanuje jedinec nebo jen hrstka stovku zobanů? Proč se to neobrátí a ti zobani mu nebo jim to pořádně nenandají? Každý si za svou šikanu může sám, když si to nechá líbit. ()
V naší krásné malé zemi se natočilo několik filmů a seriálů z vojenského prostředí, které se nechají zařadit do tří kategorií. První jsou hořké komedie o vojně za Čepičky ("Tankový prapor", "Černí baroni"), dále oddechové komedie, které mají vojenskou zápletku spíše na okraj ("Copak je to za vojáka?", "Otec neznámý") a pak socialistické agitky ("Dneska večer všechno skončí"). Výjimku tvoří muzikály "Kdyby tisíc klarinetů", "Bylo nás deset" a film "Zobani". Tolik k úvodu, nyní se už zaměřím pouze a jen na poslední jmenovaný. "Zobani" nejsou vůbec komedií a už vůbec agitkou. Je to docela drsný psychothriller s hutnou atmosférou o vojenské šikaně. Zprvu jsem k němu přistupoval s rozpaky, ale mazácké ántré mě strhlo a nepustilo do konce. Film opravdu ani na vteřinu nenudí a pořád se něco děje (no, někdo někoho mlátí či buzeruje). Ukazuje stinnou stránku lidově demokratické armády, ovšem může se zároveň odehrát někde jinde, ovšem všude tam, kde se velení chopí zlí debilové (příběh se odehrává v roce 1968, krátce po invazi Sovětských vojsk, důstojníci jsou propuštěni, protože nepodepsali souhlas o vstupu armád VS a vedení se ujímá banda mazáků, vedená četařem Konečným). Samozřejmě, pár výtek k filmu také mám, hlavně ze strany hereckého obsazení. Zatímco mazáci jsou opravdová, charismatická, odporná a skvěle zahraná hovada, zobani jsou nevýrazní a toporní. Miroslav Etzler byl přímo geniální a jedná se možná o jeho nejlepší roli. Jeho slizký a sadistický četař Konečný je jedním z nejodpornějších záporáků, které jsem kdy ve filmu viděl. Oproti němu je seržant Hartman z "Olověné vesty" hodný strejda. Scénář je skvělý, i když obsahuje pár děr (mazáci zavraždí Banýra a víc se o něm nikdo nezmíní, proč si nakonec Konečný nevzal samopal a šel proti Cejnarovi s holýma rukama), ale zbytek tyto drobné nedostatky přehluší. Nikdo není dokonalý a dokonalým filmem nejsou ani "Zobani", inscenace Brněnské televize od režiséra Jiřího Vanýska. Ovšem díky svojí atmosféře, (některým) skvělým hereckým výkonům a poměrně drsnému otevřenému konci (snad jediný vojenský film natočený u nás, kdy se v závěru nejde z vojny domů) mě tento za pár kaček a s nepříliš známými herci natočený TV film přilepil na 90 minut k obrazovce. ()
Když to bude člověk brát objektivně, tak ano i takhle drsně mohla vojna někdy vypadat i když si sám osobně myslím, že tady jsou vtěsnané veškeré možné mazácké kratochvíle, vyšroubované až do extrému. Ale dejme tomu, mít to takhle pěkně všechno pod jednou střechou, asi nebylo pro zobáky nic moc příjemné, ale to byla prostě vojna. Extrémy s mrzačením a úniky do hraničních pásem, to už bylo fakt jen pro televizi... Vcelku ale zajímavě zvládnuté, rozhodně na televizi! ()
Já jsem podobnou šikanu nikdy nezažil, takže nemůžu soudit. Nicméně bych to ani nechtěl. Jinak je ale tenhle televizní kousek na naše poměry celkem dobře natočený a zahraný. Některé momenty měli silnou atmosféru, jiné byli poněkud mdlé, občas to vzbuzovalo nedůvěru, ale Miroslav Etzler zahrál toho zmrda opravdu dobře. Takovou svini potkat v reálném životě, tak ho asi s vypětím všech sil sejmu. Po dramatické stránce to ale nemělo chybu, jako celek to pár nedostatků mělo, ale i tak lehce nadprůměrná záležitost. ()
Nečekaně dobrá inscenace o tom, jak to chodilo (nebo mohlo chodit) na některých vojenských útvarech na konci 60. let. Přestože jsem byl na vojně až na přelomu tisíciletí, je pro mě tenhle příběh (narozdíl od těch, kteří vojnu nezažili) uvěřitelný. Tohle se prostě dělo, povolené ztráty na životech vojáků základní služby byly 3% a pokud se do toho útvar vešel, nebylo potřeba nic vyšetřovat, zvlášť v té době... Od udělení plného počtu hvězdiček z mé strany film "zachraňuje" pár nelogičností (ne, nemyslím nepřítomnost vojáků z povolání, ta je vzhledem k vysvětlení - nepodepsali souhlas se vstupem vojsk, tak šli - věrohodná) a nevyrovnané herecké výkony, bohužel k nejslabším patřil ten hlavní "klaďas". Etzlera vzhledem k jeho kariéře v posledních letech nepovažuju za herce, ale tady byl on naopak jeden z nejlepších. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (7)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zakřičí: "Stůj, nebo střelím!" a poté začne na prchající dvojici střílet, je vidět, že má na ústí hlavně nasazený cvičný nástavec, což znamená, že v tu chvíli střílel slepými náboji. (JardaaT)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zastřelí Aladara, má za uchem krev. O záběr později zezadu už však žádnou krev na uchu nemá. (ČSFD)
- Tento film se natáčel ve velké míře v prostorách roty Devět Mlýnů a taktéž při nácviku střílení je zřetelně poznat Mašovická střelnice ještě s věží a "špakem". Ve scéně, kdy vojín Cejnar (Michal Bumbálek) utíká, utíká z Mašovické střelnice, sebíhá kopec po tzv. Železných schodech a doběhne k lávce přes řeku Dyji. Když ho na konci spolu s četařem Konečným (Miroslav Etzler) odvádí PSáci, je vidět široký pás, kudy kdysi vedla signální stěna. Film začíná záběrem na křižovatku po které přichází hlavní postava filmu. Křižovatka se nachází na začátku obce Hnanice, asi 10 km od Znojma, na hranicích s Rakouskem. (ČSFD)
Reklama