Strom života

Těžko komentovatelný snímek. Potěší oči a uši, především pokud je promítán v kvalitním kině (přiznávám, že sledovat ho doma na počítači, možná bych to po chvíli vzdal) - především Smetanova Vltava je úchvatný zážitek. Hereckým výkonům se také nedá nic vyčíst, Pitt hraje svou klasiku, Penn i přes pekelně malý prostor dokáže zaujmout a Jessica Chastain díky prostoru naopak největšímu předvádí velice dobrý výkon. Problém nastává, pokud se (mě) někdo zeptá: "A o čem to vlastně bylo?" O dospívání, o ztrátě milované osoby, o vztahu mezi rodiči a dětmi, o manželských problémech, o vzniku světa, o smrti, nebo o dinosaurech? Nejspíš částečně o tomhle všem a ještě o mnohém dalším, vše podané lehce lyrickým způsobem, u kterého je jasné že nesedne každému a že ti, kteří si o filmu předem nic nezjistí, budou nejspíš velmi zklamáni. Já zklamán nebyl, spíše naopak, ačkoliv onu šestihodinovou verzi, která má vyjít na blu-ray, si asi nechám ujít. (07.08.2011)

A co že se nám to Terrence Malick snažil říct? Rozhodně bych neřekla, že se film zabýval smyslem existence, lidským zrozením a nebo nečím podobným, protože tento film se nezabývá vůbec ničím. Strom života si hraje na velkolepé filmařské dílo, které doplňuje jak jinak než velkolepou hudbou. Narozdíl od té hudby ale film velkolepý není, ba naopak. Prvních padesát minut to vypadá spíš jako hodně nepovedený dokument z dílny BBC či Discovery, zbytek filmu nám pak nabízí příběh muže a jeho rodiny s nepříliš zajímavou dějovou linkou. Další věcí co filmu příliš neprospívá je jeho délka. Navíc ve mně film nezanechal vůbec žádné pocity a emoce a rozhodoně si nemyslím, že se jedná o náročný snímek. Leda v tom případě, že slovo náročný je pro vás synonymem slova nudný. Když si představím kolik tahle fraška musela stát peněz, už jen zaplatit Seana Penna, který ve filmu prakticky ani nehrál, tak se mi dělá špatně. A jestli takhle má vypadá umění 21. století tak se chci vrátit zpátky do 20. (08.08.2011)

Nejslabší Malick, jakého jsem viděl. Strom života se tváří, že sděluje něco hlubokého, ale ve skutečnosti nesděluje skoro (!) nic. Výtok filosofických výlevů bez smyslu uchopení či vnitřní energie může rozhodně jednoho diváka jednoduše ubýt i unudit, či rozesmát... Emoce, které by na nás měli útočit s každého záběru, podpořené bravurně volenou symfonickou hudbou, se utápějí v pompézních záběrech, které jsou opravdu na první pohled dechberoucí, ale v jejich obsahu na mě pokukovala z rohu nuda a dál nic, i když se to tváří že "něco"! A že je to s podivem, protože všichni zúčastnění herci (včetně těch dětských) odvádějí soustředěné herecké výkony i přirozené prpjevy a gestikulace. To co Adaptace sdělila během 60sekund (a k tomu ještě celkem humorně), nám Malick (velmi) nešikovně podstrkuje pod nos skoro celou jednu čtvrtinu filmu z výsledným dojmem ,,a jako kur*a co???" Ano, je to nádherně natočené. Ano, jsou tam velmi silné momenty a několik scén je co se "feelingu" týče na hranici geniality, ale na 139 minutách je jich tam pohříchu málo. Ať si v tom najde kdo chce co chce. Já v tom našel, co chtěl básník říci, ale upřímně jsem to slyšel už jinde několikrát a lépe. Pan Malick mi přišel jako nadšený profesor, který je bohužel příliš monotonní a zdlouhavý na to s jakou poetikou a epičností nám svůj duševní průjem servíruje. A nemohu se zbavit dojmu, že u toho onanuje. Jde nepochybně o kvalitní film. Ale potřebuje také střízlivé oko. Jedna z nepřeceňovanějších věcí, co se hloubky týče ever. (09.10.2011)

Vše za mne napsal Shadwell, pouze bych dodal, že v chování nejstaršího syna bylo pro mne tolik životních podobností až jsem se tomu divil. Jediné co bych vytknul byli ti digitální dinosauři, co chodili po vodě. Rozhodně si to pustím minimálně ještě jednou a určitě objevím některé další niance a souvislosti. (31.10.2011)

Začátek je asi nejslabší část, málem mě odradil pokračovat ve sledování filmu. Byl moc rozvleklý, nic se zde nedělo, ale naštěstí jsem to vydržel. Vizuálně je to totiž téměř dokonalý film: plno krásných záběrů přírody, vesmíru, dokonce se zde mihnou i dinosauři. Kamera rovněž vynikající. Pak se konečně vnoříme do příběhu, který je zachycen velmi pěkně, i když zkrátit jej by neuškodilo... Kdyby v tom bylo víc emocí, což by nebylo s použitým motivem tak těžké, neváhal bych jít na nejvyšší hodnocení. (28.01.2012)

Film na který se nevydržím dívat a přesto dám 2 hvězdy? Ano, už vím, za ty záběry.. (31.01.2012)

Jediné uznání si tento film zaslouží plným právem za hudbu. Jinak jsem u toho napoprvé usnula a napodruhé už jsem se těšila, až to skončí. Nic neříkající začátek i konec. Nevím jak vy, ale já nepochopila, co tím chtěl autor říct. (14.02.2012)

Malick se nesnaží být "všeobjímající". Tímto základním omylem jsem se jako mnozí nechal zmást při prvním zhlédnutí. Malick, stejně jako lidé před ním (a lidé po něm), jednoduše tápe a na mnoho otázek ohledně lidského života samozřejmě nemá odpověď. Tápání a současně fascinaci světem ale "přetavil" do podoby uměleckého díla - filmu. Je zde přítomna i další základní vlastnost člověka - touha po vědění. Jak vznikl vesmír, planeta, život na ní? A tak jednoduše řečeno předkládá svou vizi i obecně uznávanou představu - např. život vznikl v moři. Fascinace těmito věcmi je přítomna v tolikrát neprávem vysmívaném (a nepochopeném) zařazení dinosaurů. Jeden z bratrů při hře na louce nalézá "dinosauří" kost (je ve svém dětském věku fascinován); zařazení je ovšem důležité zejména proto, že kdyby dinousaři nevyhynuli, nedostali by prostor savci a tudíž ani druh, který si říká člověk. Malick používá asociativní střihovou skladbu za pomoci naprosto úžasné kamery Emmanuela Lubezkiho. Zejména druhá polovina filmu, vycházející s největší pravděpodobností z osobních režisérových zážitků - která se koncentruje na rodinu a ústřední postavu nejstaršího syna - je ve své zvolené koncepci (podoba útržků vzpomínek z dětství a dospívání) naprosto mistrovská. Zde se Malickovi podařilo univerzálním způsobem zachytit podobu vzpomínke tak, jak je podvědomí skutečně zprostředkovává a "navrací". Mimořádně umná práce s hudbou dotváří jedinečný zážitek. (16.02.2012)

Krása života = sila každého okamihu. (22.02.2012)

Aby mě film se třemi nominacemi na oskara a se dvěma mými oblíbenými herci odradil po pouhých dvaceti minutách, to už je opravdu umění. Nevím, co víc zde napsat, asi jsem ještě moc mlád, abych něco takového pochopil. A nebo to chce opravdu ještě jednu projekci a dát tomu šanci až do konce. Prozatím je to hodnocení mdlé a odpad nedám jen z úcty k hercům. (23.04.2012)

Trošku som na rozpakoch. Na jednej strane nádherná poetika a podobenstvá...či neskonale dokonalá hudba zladená s peknými obrazmi ako oslava života. Na druhej strane príbeh, ničím výrazný...ktorý vám zanedlho vyšumí z hlavy.....Symfónia hudby a obrazov sa vám však vryje do pamäti na dlho....ale stačí to?....Ak ste spätí s Bohom, možno aj áno. ( Prihováranie sa Bohu, má tiež svoje čaro a len dokresluje atmosféru Stroma života). ***/**** (23.04.2012)

První půlhodina nádherné záběry a obrazová stránka naprosto dokonalá. Bohužel nejsem tak dokonalý jako spousta uživatelů a asi jsem nepochytil tu uměleckou část. (09.07.2012)

Když je nějaký snímek nezajímavý v některých scénách, zachraňuje ho zakomponovaná hudba nebo herci. Ale tady mi lezlo na nervy prostě všechno. Strom života se urputně snaží být fascinující snímek, na který budou koukat všechny generace dlouho a dlouhou řadu let. Snaží se aby se na něj nezapomnělo. Já chci okamžitě zapomenout. Jeví se to, jako že o nic nejde. Strom života se nesnaží nějak vyvíjet, je to stále to samé a o ničem. Dlouho jsem se takhle u filmu nenudil. I charaktery postav jsou nudné, jen samé klišé. Amatéřina to sice není, ale nechápu jak se k tomuhle mohlo podepsat duo Brad Pitt a Jessica Chainstain. (13.04.2013)

Sú dve možnosti: Buď je Mallick absolútny génius a má kľúč ku všetkým otázkam, alebo som ja taký hlúpy že nedokážem úplne pochopiť tento film. Myslím si, že pravda je kdesi medzi. To je ale jedno, teraz niečo o samotnom filme. Ešte nikdy predtým som nemal pocit, že pri pozeraní filmu snívam. Až doteraz. Vo sne vám totižto niektoré nezmyselné veci pripadajú ako normálne, a podobne som sa cítil aj pri pozeraní tohoto filmu. Vôbec mi nevadila lietajúca Jessica, či dinosaury, proste som sa nechal unášať filmom. A film to bol skvelý a zaujímavý. Dokázal ma urobiť vďačným za to, že mám oči a vidím, lebo krása, ktorá je v tomto filme, je neskutočná. Mallick dobre vie, že príroda je oveľa krajšia než nejaké CGI. A Lubezki je odteraz pre mňa kameraman génius. Neskutočne kreatívna práca s kamerou. Bohužiaľ, ako som spomínal na začiatku, tento film je príliš náročný pre jednoduchého diváka ako som ja. Taktiež mu chýbal zaujímavejší príbeh, emócie a herecké výkony detí ma moc nepresvedčili. Koniec nejdem riešiť, mne sa páčil, ale chápem ak sa to niekomu zdalo hlúpe. Vcelku, som rád, že som toto dielo videl, bolo krásne spracované, svižnejšie ako Vesmírna odysea, s ktorou je často Strom života porovnávaný. 75% (24.01.2015)

Vizuální nebe... Emocionální peklo... (13.02.2016)

V "Novém světě" jsem s Malikem byla a ráda, tentokrát mne ale sebou na cetu do hlubin času a víry bohužel nezlákal... (06.03.2018)

Všetci, čo ste tomuto dali hviezdičky, dajte sa vyšetriť, urýchlene. Super ODPAD! (05.01.2020)

Upřímně se jedná o naprosto nehodnotitelné dílo. Malick zde nechává promlouvat svoji filozofii a víru na maximální úrovni. Já jako divák, který křesťanem není, nejsem schopen a ochoten plně přijímat myšlenky, které se zde tvůrce snaží podat. Jelikož s nima v plném znění nesouhlasím. Nevyznávám žádnou ze světových vír, mám vlastní názor na Boha a spiritualismus. Tudíž film hodnotím pouze jak krásně natočený je. Velice rychle ubíhá a je zde použita překrásná hudba. Ale před sledováním doporučuju se pořádně připravit. Hlavně pokud nejste právě křesťané. (21.07.2020)

[zhlédnuta 189minutová verze] (12.12.2022)

Film o obnově důvěry v Boha. Názory vyhraňující se vůči filmu vyplývají mimo jiné z faktu, že každý film tematizující spiritualitu musí nejdříve najít sobě vlastní prostředky k vyslovení nevyslovitelného. Odtud pak pramení obtíže ze zpětného dekódování takového díla, jinými slovy "co tím chtěl básník říct". Tuzemského diváka evidentně irituje Malickova křesťanská optika, ale cítím za tím nepřiznaný předpoklad, že ateismus z principu musí stát nad "pověrčivou" vírou v Boha. Jakoby i ateismus nebyl jen další formou víry. Nejpřesvědčivější kontemplace od té doby, co Tarkovskij natočil svůj poslední film. (01.08.2011)