To, co dýchám

Je to, jako když mluvíte o velkých věcech šeptem, jako když fotíte duhu na černobílý film, jako když rozléváte vodu do oceánu...takový je film The Air I Breathe - snaží se mluvit o velkých věcech, ale způsob, jakým se vyjadřuje, mu láme jazyk a my slyšíme pouze nic neříkající šišlání. Snaží se působit poeticky a dojemně, ale to všechno se pod rukama nezkušeného režiséra mění v patos a otravný kýč. Snaží se rozsévat moudra, která nejsou doplňkem příběhu, ale příběh je naopak podřízen jim. Tato nepovedená kopie Magnolie či Crash se na první pohled tváří jako hluboký film odhalující velké pravdy, ale pod povrchem je prázdný, lacině vykonstruovaný a vesměs i naivní. Psychologie postav a jejich motivace jsou omezeny na minimum (u jedné z postav je například promítnut flashback, kdy jsme svědky toho, jak jejího otce srazí auto přímo před jejíma očima...flashback následně končí a toto téma už dál není ani v nejmenší míře rozvíjeno, k čemu to tam tedy je?) A co se týká té osudovosti, která má proplétat příběhy všech postav, tak v té je nejvíce vidět scénáristova bezradnost a marná snaha přiblížit se vzorům z pera Paula Thomase Andersona nebo Paula Haggise. (23.04.2008)

Štěstí, radost, smutek, láska. Co čekat od nováčka na režisérské židličce, určitě něco co jsme tu už měly. ANO! To, co dýchám je docela sloučenina všech (ne chemických) filmových klišé, co tu už byla. Herecké obsazení je velmi pěkné a dá se říci, že to celé povyšuje na nějakou slušnou úroveň (Brendan Fraser se na ty lotry strašně hodí). Také jsem tento film porovnával s mnou nedávno viděným snímkem Úhel pohledu, který má lepší spád a nabízí i akci. Kdežto tento snímek je spíše scénáristicky zajímavý, jinak nemá čím zaujmout. (06.08.2008)

Silně nedotažený spletenec, který by byl rád další Magnolií nebo Crashem, kdy výsledek připomíná pizzu se všemi možnými ingrediencemi. Emoce tu nefungují, jak by měly (s přiblblým úsměvem na tváři vzpomínám na mnou milovaných - nedávných Seven Pounds), chybí lehkost vyprávění, neujasněné motivy a ambice a k postavám ani nemáme možnost získat bližší sympatie, protože záhy zmizí, aby se ukázaly ve chvíli, kdy to „nejméně“ očekáváme!! Násilnou konstrukci pak pohřbívá o to hlouběji průměrný scénář i snaživá režie!! Neobjevné, nejednou nefunkční.. slabé ***. (13.02.2009)

Jojo, tak na filmy tohoto typu určitě slyšim :) Promyšlené dramatické příběhy, které do sebe krásně zapadají, do toho melancholická hudba a sympatičtí herci. Škoda jen, že nedostal více prostoru Forest Whitaker. Každopádně herci jako Bacon, Garcia, Gellarová zahráli určitě dobře, ale nejvíc cool byl Fraser, ten mě opravdu mile překvapil. Defakto nemám co vytknout, možná by slušela i delší stopáž, ale to je jen detail. Dávám slušivých 80%. (12.10.2010)

Hodně zvláštní film. Nějak jsem nepochytil celkové sdělení. Tedy pokud tam nějaké vůbec bylo. Plno emotivních momentů a zároveň několik logických děr a míst, které jsou zcela zbytečná. Všichni hlavní představitelé předvádějí opravdu kvalitní výkony a i na režisérovi Jieho Leem je vidět, že má bezesporu talent, avšak na mne celý snímek zapůsobil tak nějak polovičatě. V mých očích mu chybí celistvost. (29.12.2010)