Nouzový východ

Otevřený pohled do uzavřené americké domácnosti z doby ne tak dávné, aby už lidé podobné problémy (přežívání v „předepsané“ šedi) vůbec neřešili. S nadsázkou lze tvrdit, že teď neřeší jiné. Nouzový východ je vlastně realistickou verzí oblíbeného námětu tolika nezávislých amerických filmařů: znuděný mladý hrdina dostane chuť od základu překopat svůj život, což hodlá učinit metodou „on the road“. Dobře sehraný pár Winsletová/DiCaprio nás dlouho nechává v nejistotě, jestli se na tu svou „revolutionary road“ vydá (a zároveň, paradoxně, opustí domovskou Revolutionary Road), ale pak přichází razantní změny a na programu dne jsou rázem úplně jiné starosti. Nesouhlasím s názory, že by film postrádal humor, minimálně drobky toho hnusně černého, jako z Virginie Woolfové, tady najdete: freudovská alegorie s míchanými vajíčky, výsměšně jednoduché „vypnutí“ v samém závěru… Mendes získal návratem ke své „kmenové“ látce zpět ohromnou režisérkou jistotu a my zase film, který je mimořádně snadno stravitelný – subjektivně bych dobu sledování tipnul na slabou hodinu, dokonce jsem si přál, aby byl mnohem delší –, ale v žaludku vám bude ležet proklatě dlouho. 90%Zajímavé komentáře: Cival, Tetsuo, Flipper, Triple H, SeanLSD, dormouse, Chrysopras, MatthewM., Axident, handsome (23.03.2009)

Tématicky hodně podobné AMERICKÉ KRÁSE, ale míň vtipné a sžíravé. DiCaprio a Winslet jsou dobří, ale nejvíc uznání si zaslouží Michael Shannon, který si doufám odnese Oscara. Ve filmu se objeví jen krátce, ale zato znamenitě a svými výstupy plní jakousi úlohu "vypravěče". Kamera (především) je znamenitá, režie naopak chladná, Mendes působí jako odtažitý pozorovatel a v momentech kdy se má hrdinům v jejich konfliktech přiblížit, si přejete aby všechno rychle skončilo, jako byste se ocitli ve špatnou chvíli na návštěvě. "Bezvýchodná prázdnota. Spousta lidí vidí prázdnotu, ale chce to mít skutečně žaludek, vidět i tu bezvýchodnost." 90% (09.02.2009)

Velmi divadelní a přepjatý snímek. Dokonce si myslím, že celý ten projekt je v principu nesmyslný. Mendes se po Americké kráse pouští do znovuobjevování dějin amerického předměstí a v roce 2009 není schopný přijít s ničím objevnějším, než co už bylo ve filmech z 50. a 60. let (Kočka na rozpálené plechové střeše, Kdo se bojí Virginie Woolfové). ____________________ Nehledě na to, že oba hrdinové Nouzového východu těžko mohou demonstrovat zničující vliv předměstského prostředí, jelikož hlavní problém je v nich - ona je magor a on je nýmand, akorát o sobě mají přehnané mínění. Čili celá zápletka filmu "chceme se vymanit z pout konformismu a nakonec si tím zničíme vztah" těžko může vyvolávat nějaký upřímný soucit. ____________ Chápu, že někoho vezme za srdce deziluzivní pohled na rozpadající se manželství, ale mně nejde překousnout, že oba dva si vymýšlejí nesmysly a za své neštěstí si můžou sami. Překvapuje i to, jak hrdinové pořád mluví o tom, že je omezují děti, které se ve dvouhodinové stopáži mihnou na dvě minuty. To působí až absurdně. ___________ Jinak jistě hezká kamera, výprava a kostýmy a velmi snaživí herci. Otázka je, zda obsazení DiCapria se stále dětskou tváří byl nějaký tah pro to, aby věta postavy Winsletové "Jsi to nejúžasnější na světě - muž" vyzněla z diváckého odstupu ironicky. Asi ne.:) (22.02.2009)

Trochu jsem měl obavy, jak ten přeslazenej páreček z Titaniku bude do týhle Americký krásy z 50. let pasovat. Obavy byly zbytečný. Leonardo DiCaprio obstál celkem se ctí a Kate Winslet byla podle mě výborná. Příběhy o frustraci ze zkurvený práce, kterou nesnášíte, z nudnýho stereotypu každodenního života a touze to změnit mam rád, protože mam pro takový téma pochopení. Filmu bych vytknul, že se zejména v první polovině dost vleče a já se chvílema nudil. Navíc se přímo nabízí srovnání s Americkou krásou a ta je podle mě minimálně o tu 1 hvězdičku lepší. Nicméně Mendes na mě udělal dobrej dojem, takže se teď na jeho tvorbu zaměřim. (22.01.2010)

Velmi otevřený a hlavně realistický film o "obyčejných" amerických manželích. Sam Mendes v mých očích opět dotáhl laťku po dvou pro mě velmi nudných a nezajímavých filmech na úroveň Americké Krásy. Leonardo a Kate jsou naprosto úžasní, emoce a upřímnost z nich čiší na všechny strany, dohromady jim to ohromně sluší a herecky ladí, i když se zrovna hádají a házejí po sobě židle. Vše dolaďuje nádherná hudba Thomase Newmana a kamera Rogera Deakinse... Není to veselý film, ale je opravdový a určitě nepatří mezi ty, na které zapomenete hodinu po jeho shlédnutí. (18.09.2009)