Persepolis

Historie Iránu v posledních čtyřiceti letech pro začátečníky. Na animák je to opravdu velice povedené. Zajímavé je také, že je to založeno na osobních zkušenostech hlavní postavy Marjane. (12.02.2018)

Je to 100% politická propaganda, alebo respektíve antipropaganda. Nehodnotil som objektivitu a pravdivosť pomerov v Iráne, ale film ako taký, inač by som musel za zaujatosť udeliť odpad! Marjame Satrapi si scenár spravila taký ako sa jej hodil, to je jediný istý fakt z tohto filmu, ktorému verím bez výhrad. (24.06.2018)

Animák z Íránu. Problémy holčičky, která se stává ženou. Žena má ale v Íráku velmi omezený život. Šílené zákony proti ženám a demokracii ji donutí emigrovat do Evropy. Stále se ale necítí nikde doma. Ve své zemi svobodně dýchat nemůže, v jiných zemích může dýchat jako o závod ale nenachází domov. Kdyby to nebyl exotický animovaný film, bavilo by mě to ještě méně. (10.09.2011)

Ještě jeden důkaz, že 80-ti procentům populace, která nebojuje o každodenní holé přežití, nejde o hledání a naplnění metahodnot a metacílů nebo, jednoduše řečeno, o takové nedosažitelné a nenaplnitelné ideály jako svoboda, spravedlnost atp., ani o skutečnou změnu sebe a světa, ale o lepší živobytí a hlavně o volnost a přirozenost v jednání, co nejméně spoutanou pravidly, zákony, konvencemi, zákazy, tradicemi a morálními či moralistickými očekáváními společnosti. Krátce řečeno člověk chce žít, jak se cítí, přičemž by chtěl žít na nejvyšších existujících úrovních bytí, které může v okolním světě pozorovat a ke kterým tíhne, ať již se jedná o úrovně duchovní či materiální. Ještě jednodušeji 10-ti procentům lidí možná skutečně jde o lidské ideální maximum a vykročení přes něj, ale většina lidí chce prostě uspokojit své přirozené lidské potřeby alespoň na průměrné úrovni. ___ Patnáctiletá historie Íránu, jedné iránské rodiny a jedné iránské dívky od roku 1978 v černobílých persko-ornamentálních vzpomínkách samotné hrdinky příběhu. Samotná hrdinka mi není sympatická. (18.02.2012)

Mary a Max myslím o moc povedenější. Čekal jsem od toho víc, ale z naznačené úlohy, resp osudu žen v arabském světě nehorázně mrazí. brrrrr 8/10 (14.01.2016)

Je podivuhodné, kolik má tento příběh společného s námi a jakou nadčasovostí komiks/film oplývá. Je to kvůli otevřené zpovědi, která je protkána chytrým a výrazným humorem a nezlehčováním důležitých událostí a tragédií. Vyprávění pomáhá i samotná animace, která dokáže využívat svých možností, a zážitek tak ještě prohloubit a téměř se vyrovnat svému původnímu jmenovci. (17.10.2016)

Kouzlo a výjimečnost celého filmu je pro mě především v okouzlující dialektice, kde se střídají ty nejvypjatější, lidsky silné momenty s neodolatelným nadhledem autorky Marjane Satrapi ("Eye of the tiger" mluví za vše, nebo první půlhodina, ve které velmi funguje kontrast politiky s vyloženě dětským světem apod.), který je podpořen přesnou animací... Bohužel neznám předlohu, ale určitě si jí pokusím někde sehnat, a plně poté docenit i vydařenost filmu. Zatím 4,5 hvězdy, s tím, že po třetím shlédnutí možná přijdu zvednout na 5... (25.06.2008)

Přestože byl příběh velmi silný, hlavní postava sympatická a grafická stránka velmi originální, film mě prostě nedokázal vtáhnout do děje, asi desetkrát jsem se koukal, kdy už bude konec a při závěrečných titulcích jsem si oddechl, že už je to za mnou...a to od filmů prostě neočekávám. (26.08.2010)

1552. hodnocený film: (29.11.2014)

Je strašně smutné vidět, co Američané ruku v ruce se zmrdem Chomejním udělali s dost rozvinutým Íránem, aspoň ne poměry dejme tomu šedesátých let. Persepolis je dost tvrdá realita, která ukazuje to, co si jen tak někdo natočit nedovolí a do světa pouští srdcervoucí příběh o tom, co všechno a jak moc může posrat politika. 90% (01.11.2016)

Nadherna jednoducha, az naivisticka kresba, jemnej a decentni humor, silnej pribeh - vlastne jedinej duvod, proc nedam 5 hvezdicek, je fakt, ze se s Persepolisem trochu mijime (pohled na vec je na me prece jen az prilis zenskej). Kazdopadne co do zpovedi je to ostrota (byt jde vlastne o obycejnej lidskej pribeh, jen peprenej zakonama mista konani) a po dlouhy dobe opravdu zajimavej animovanej celovecerak, navic rozhodne ne urcenej detem. (22.11.2007)

Géniale (jak říkáme my Francouzi ;-))! Smutné a krásné. Už jenom ty hudební pasáže za to rozhodně stojí :-) (27.12.2007)

65. Zlatý Glóbus za rok 2007 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Francie (04.12.2008)

Komiks jsem bohuzel necetl a pred zhlednutim tohoto filmu jsem se nejvice bal nejake premrstene " antiiranske " nalady. Cehoz jsem byl nastesti usetren, protoze pribeh neni vyklad dejin teto zeme, ale subjektivni pohled jedne divky. Filmu nechybi spad, atmosfera, humor, vyborne dialogy, hudba. Animaci hodnotim jako dokonalou. Puvodne jsem chtel dat jen 4 hvezdicky, ja tu patou ale nemam za co vzit... (24.05.2010)

Je to sice hezky nakreslené, děj je hodně obsáhlý a hlavní hrdinka si dozajistě prožila život, který jí asi nikdo nezávidí. Bohužel, ve většině případech si za to mohla sama. Marjane je mi velice nesympatická a navíc se v celém filmu chová jak rozmazlený spratek. Navíc celý film se nese v duchu "chudáčci komunisti". Fuj tomuhle. A taky - Bůh jako starej dědeček na mráčku? Prosím vás.... (25.05.2010)

Každý je skrz ten svůj život vypravěčem jednoho jedinečného příběhu, ale málokdo ho dokáže vyprávět tak, aby byl zajímavý pro ty ostatní nezůčastněné. M. Satrapi našla pro svůj příběh klíč v lehkosti, nadhledu a černému humoru, který obratně proplétá hrůzami revoluce, represe a války. Totalitní režimy jsou si podobné a tak tu najdeme mnoho věcí jako vysřižených ze socialismu (Není to tu k žití - Tak se vezmeme). A idealizovaná babička se podobá té z Ratibořic. (20.02.2011)

Persepolis je obrazově podmanivá sonda do bolestivé minulosti i současnosti Íránu. Životní příběh samotné paní režisérky se strašlivě hravým a zajímavým vizuálem, který dokáže spolehlivě ukázat všechny palety lidských emocí. Jsou zde jak vtipné scény, stejně tak jako ty pochmurné. Jedinečné zpracování dělá z Persepolis něco víc. (07.05.2014)

Írán pohledem černobílým na nedávnou minulost. Ač animovaný snímek nevyčnívá svou barevností, jeho příběh je více než barvitý. Perfektně odvedená práce z tužky Marjane Satrapiové nám krásně ukazuje, jak ze zdánlivě obyčejného animáku lze divákovi zprostředkovat neobyčejný zážitek. Nenásilnou formou jsme se mohli dozvědět, jaké bylo dospívání autorky v totalitou zužovaném Teheránu a díky osobitému humoru, někdy až téměř v cimrmanovském stylu, kreslířka vnesla do snímku trochu nadlehčení v nepříliš úsměvných situacích. Obzvláště pobyt Marjane v Rakousku měl své kouzlo, kdy se dívka z jiného světa s jinou mentalitou snažila zapadnout mezi své vrstevníky punkery, nihilisty a další. Tento film s nálepkou „k zamyšlení“ nám podbízí rovnou několik témat vhodných ke konfrontaci se zdejšími mravy. Například když z plátna slyšíme, jak babička Marjane vypráví své vnučce o tom, jak bylo (vlastně i dodnes stále je) zakázané se na veřejnosti držet se svým partnerem za ruce, nejednomu páru v sále zacukají nervy a stisknou svému protějšku dlaň, protože je až nepochopitelné, jak věci nám tak normálně připadající mohou být někde trestně postihnutelné. Podobných okamžiků bychom našli více. Celkově pěkný snímek, jež divák prožívá společně s celou rodinou stojící kolem hrdinky, jejichž buřičský styl života nám dodává malou dávku optimismu v celkově smutném snímku. (13.12.2007)

Kouzelně prostá animace dodává zvláštní půvab autobiografickému příběhu o bizarním dětství v Iránu na přelomu 70. a 80. let i následném dospívání v cizím Rakousku. Film je zajímavější, když na pozadí osobních zážitků popisuje politický vývoj a poměry. Druhá polovina zaměřená prakticky jenom na hlavní hrdinku je proto méně intenzivní. (28.06.2009)

Výtvarně zajímavá exkurze do Iránu, který se z poměrně normálně se vyvíjející země během pár let proměnil v islamistickou diktaturu, která trvá dodnes. (06.11.2009)