Poslední cesta

Pokora,úcta a vlastenectví - to je to, co vás napadne po shlédnutí toho filmu. Můžeme Ameriku milovat, můžeme Ameriku nenávidět, ale jedno upřít nelze: v žádné jiné zemi nejsou občané hrdí na svou vlajku a své válečné hrdiny jako právě tam. A právě ta hrdost a zároveň i úcta na nás dýchá z každé sekundy tohoto filmu. Najednou nevnímáme, že je to film, máme pocit, že jsme uvnitř děje a máme chuť taky vznést holt mladému muži na jeho poslední cestě zpátky domů. Bravo HBO, bravo Kevin Bacon...mé oko nezůstalo suché.. (18.10.2009)

Rovnako surové, drsné a pravdivé ako samotná vojna. Aj napriek tomu však len samoúčelne patriotské a značne prifarbené o neoblomnú americkú hrdosť. Celý čas sa hrá na city. City diváka aj city hrdinov. Napriek tomu ani sám Kevin Bacon nemal v podstate čo hrať. Všetko čo sa rieši, sú len oficiály sprevádzajúce presun zosnulého vojaka domov. Ostatné sa necháva na hereckých výrazoch, na čom film viditeľne zlyháva a nech sa všetci snažia ako sa len dá, pre diváka nemá žiadnu hlbšiu výpovednú hodnotu. Veľa myšlienok a jasných vnútorných pocitov dôjde samo a veľa zostane visieť vo vzduchu, no aj tak už po dvoch dňoch si naň nikto ani len nespomenie. Ako nutná agitka na nezmyselné a mnohopočetné takzvané hrdinské skony vojakov za vlasť v Iraku, pre televíziu postačuje....čo však postačí raneným srdciam pozostalých? (30.01.2010)

Vůbec ho neznal. V Iráku bylo jeho pracovní náplní sčítání ztrát v operačním štábu. Přesto se dobrovolně přihlásí jako eskorta mrtvého devatenáctiletého vojáka, který zemřel při operaci nedaleko Bagdádu. Dlouhé putování rakve se všemi vojenskými poctami z Iráku až do vojínova rodiště ve Wyomingu je pro podplukovníka Kevina Bacona zároveň hledáním sama sebe. Téma nezvyklé, výsledek prostý, ale místy působivý. Přepečlivý podplukovník jasně poukazuje na národní hrdost, jede přesně podle lajny, s ostatky nenechá zacházet jinak než s totální úctou a důstojností. Pro Středoevropana je samozřejmě onen patriotismus absolutně přepálený, navíc diváky, kteří milovali Kevina Bacona coby slizkého vrchního dozorce ve Spáčích, zpočátku sympatického kriminálníka v Divoké řece či v jeho kladných rolích (Tajemná řeka), zamrzí, že svůj jediný Zlatý glóbus získal právě za tohle nezávislé drama. (16.12.2022)

Soundtrack Marcelo Zarvos: 1. Prologue [1:24] ,2. Main Titles [1:28] ,3. Ramstein [2:51] ,4. Entering Dover [1:45] ,5. Kids Salute [0:56] ,6. I Want You to Have This [1:07] ,7. One Step Closer [1:49] ,8. Convoy [2:40] ,9. Taking Chance [3:28] ,10. Strobl Departs [1:44] ,11. Arrival in Montana [1:41] ,12. Some Gave All [5:59] ,13. Uniform Check [3:45] ,14. Kids at the Airport [0:47] ,15. The Whole Town Came Out [2:28] ,16. Unloading the Transport [1:43] ,17. The Family [2:11] ,18. He's My Brother [1:17] ,19. Travel Montage [2:14] ,20. His Witness [1:41] ,21. I Want You to Have This [1:10] ,22. Comes And Goes (In Waves) - Greg Laswell [4:11], (14.06.2011)

Velmi příjemný snímek, který je možná víc dokumentem než vojenským dramatem. Jde především o poctu americkému vojákovi, a přestože i mně se leckdy zdálo přehnané vlastenectví a režisérovo citové vydírání trochu příliš, vlastně mi to ve výsledku ani tak nevadilo. Vůbec jsem totiž nepředpokládal, že by šlo natočit o cestě ostatků jednoho vojáka napříč Amerikou tak citlivý film, jenž mě upoutá bez dutání na hodinu a půl k televizi. Musím se přiznat, že na mě Taking Chance zapůsobil. "Na motivy skutečné události" dávám stranou, jako u pacifisty by to stejně příliš nevyznělo. Nicméně nejde o první film, kde bych si všímal, jak jsou Američané hrdí na svoji vlajku, na svůj národ a na lidi, kteří jim slouží. Z tohodle pohledu jsem až trochu záviděl a došlo mi, že ne jen tak pro nic za nic mají nejlepší armádu na světě a vůbec se za považují za řekněme světovou elitu. Třeba to není nejlepší pohled na sebe samého, ale ono to někdy stačí a já díky za další nahlédnutí do americké psychiky. (70 %) (18.08.2012)