Code Geass: Hangjaku no Lelouch

Code Geass sice není tak chytrý jako DN, ale snaží se to dohnat tím, že dodá větší hloubku jednotlivým vztahům mezi hl. postavami i když to už bylo všechno nakonec tak trochu překombinované. Pár postav jsem si oblíbil (C.C, Lelouch), pár jsem jich nenáviděl (Suzaku...). Samotné boje byly strašně nepřehledné, hudba geniální, animace takový průměr, kresba může sednout, ale nemusí (mě osobně nevadila). No... Nedívalo se na to špatně, ale rozhodně to není nejlepší anime všech dob. 7/10 (23.08.2010)

Roku 2010 Japonsko napadla Britannia, říše, která již sobě podrobila půlku světa. Stejně jako jiné země i Japonsko ovládla za pomoci nových zbraní – mecha-strojů zvaných „Rytíři“ řízenými lidmi. Země ztratila svoji tvář i svoje jméno. Již to nebylo Japonsko, ale „Území 11“. Již nebyli Japonci, ale „jedenáctky“, neboli jednoduše „čísla“, stejně jako obyvatelé dalších podrobených území. O 7 let později mladý princ Leloush Vi Britannia od záhadné dívky získává sílu, díky které může dát rozkaz i zarytému nepříteli a ten ho splní. Sílu Geass. Této moci si velmi záhy uvědomí, prohlásí se Zerem, bojujícím proti nepraví a za osvobození Japonců. Jeho cíl je ale jednoduchý - zjistit, kdo zabil jeho matku a jeho sestru uvrhl do invalidity. Cesta však vede hodně vysoko, až ke svržení hierarchizované Britannské nadvlády a osvobození Japonska. Vždyť rozzlobený Leloush bojuje proti nikomu jinému než samotnému otci, císaři Britannii. To je ve zkratce děj, který pomalu nabírá na rychlosti a graduje až do poslední vteřiny 25. dílu (doslova). Ze začátku se zdá, že příběh je roztahaný a některé pasáže až zbytečné, posledních pár dílů však zhltnete ani si to neuvědomíte. Děj není černobílý, ale pro každého staví určité dilema. Stabilita či terorismus? Život nebo smrt? Boj nebo ústupek? Každý volí svoje, a buď vítězí, je poražený, nebo je po smrti. Umírají nejenom zlí, ale i hodní, nejenom jednotlivci, ale i davy. Nechybí tu ale ani vtip, ani nadsázka a každodenní problémy studentů. Přejdeme už ale k technickým záležitostem. Kresba je první, co vás uchvátí a ohromí. Na svou dobu je naprosto dokonalá, propracovaná a dynamická. Pro znalce prácí skupiny CLAMP hned bude jasné, že tyto mangaky zde nějakým způsobem zapracovaly. Já osobně bych si tipla, že i příběh pochází z jejich péra, však jen návrh postav. Z líbezných postav a barvitých charakterů snad každý najde svého favorita či favoritku a bude jí fandit až do konce. Co se týče efektů, tak není co dodávat, bitevní scény jsou propracované s preciznosti až teatrálnosti a trochu zavánějí kýčovitosti, kterou se ale dá pominout, když to budete brát trochu s nadhledem. Už jenom 3 změny úvodní a konečné znělky (tzv. openingu a endingu) v 25dílné sérii mluví o velkém rozpočtu a když dokoumáte poslední díl, nic jiného vám prostě nezbude, než se ihned pustit do další série. Code Geass není nejlepší, co jsem kdy viděla, ale s určitosti můžu prohlásit, že patří k těm lepším anime. Zaručeně vtáhne do děje, zaujme propracovanosti a možná donutí fandit rebelovi. (02.02.2020)

"Japonci jsou zjevně naštvaní na Američany, že jako okupační mocnost na ně byli po druhé světové válce příliš hodní a snaží se nalézt svou ztracenou hrdost a pomstu v tom, že je ukáží jako zlotřilé mocichtivé vetřelce a krvemilné ďábly," chtělo se mi napsat po prvním díle. Nicméně je možné, že motiv seriálu je takový jaký je bez nějakého hlubšího záměru, případně těží z módního antiamerikanismu. Upřímně řečeno, je mi to vcelku jedno a dále se tím zabávat nebudu. Geass je poměrně zdařilou dobrodružnou záležitostí, která kombinuje romantiku, mecha-válčení a osudovou dramatičnost - to vše v hávu CLAMPovské kresby, kresby velmi líbivé. Seriál má spád, obsahuje nečekané zvraty, umírá se v něm, postavám je vlastní charisma, potud žádná... Přesto má v mých očích Geass několik zásadních vad. Ty hlavní se týkají směřování děje. Kdo by čekal, že události, ke kterým v seriálu dochází, jsou výslednicí motivací postav, logiky a zákonů pravděpodobnosti, mýlil by se. Naopak, vše je podřízeno tomu, aby docházelo k emotivním střetům, srdceryvným setkáním, vášnivým přím a osudovým náhodám. Pravda, touhle vadou netrpí Geass zdaleka sám, překročil však hranici, kdy to dokážu blahosklonně ignorovat. Tak se proti sobě postaví dva nejlepší přátelé, milovaní a milující se budou mezi sebou zabíjet, přizabíjet, či jinak si z donucení osudu ubližovat, dojde i na ztrátu paměti (a jejímu návratu v nejvhodnější či nejnevhodnější chvíli) atd. atd. A proč? Protože je to přeci tak strašně moc romantické! V tomto anime totiž vše musí působit romanticky, i za cenu uvěřitelnosti. Romantika je to však jak z červené knihovny. Seriálu nemohu odpustit ani jeho hodnotící přístup k činům postav. Činy nehodnotí podle činů samotných, ale podle toho, kdo je koná. Pokud špatný čin páchá osoba překrásná, je to vždy tragédie, smutný osud a pro onu osobu musí divák mít pochopení, pokud nějaký čin páchá osoba ošklivá, seriál tlačí diváka k pohrdání a odsudku. Nezmínit nelze ani nelogičnost jednání postav. Např. Zero je několikrát v situaci, kdy by mohl být velmi snadno odpráskut, vykuchán či demaskován, ale nedojde k tomu. Předposlední výtka vede k zobrazení bojů. Divák naprosto nemá přehled o strategické situaci, přehled taktický je mělký. Proto se vývoj válečné situace a záměr bojujících naprosto nedá odhadnout, což, domnívám se, "militantní" frakce otaku příliš neocení. Rovněž ani to, že vše záleží jen na dvou nebo třech mechách, ostatní jsou tak akorát do počtu (pamatujte ale, že je to romantické). Výtka finální: císař Británie evoluci příliš nerozumí :) Slabší ****. (30.07.2008)

Po první sérii chápu, proč se to srovnává s Death Note - a mě osobně to i přes mechy vychází z toho srovnání líp. Po druhé sérii je to určitě lepší než dn, zvlášť konec. A to i přes to, že pro dějové zvraty to občas obětuje přehlednost, logičnost i konzistenci některých postav. Stačí prostě obsadit Noria Wakamota do role, která se v seriálu objeví víc než jednou, a je vymalováno. (07.10.2008)

Málokdy se stane, že druhá série je lepší jak první. Tohle je výjimka potvrzující pravidlo, protože druhá série mi dokonce nedávala spát(Nechala mě spát cca 5 hodin a já vstal a musel jsem se dodívat :-D) a já hltal každý díl. Až do posledního dílu jsem vůbec netušil, jak to skončí a hlavou mi poletovalo mnoho teorií a ani jednou jsem se netrefil. Což se mi popravdě často nestává. U první série mi vadila přílišná překombinovanost. Jenže její závěr byl tak ohromující, že jsem neváhal hned pustit druhou. Kdybych mohl ohodnotit druhou sérii samostatně, tak by se z ní stalo jedno z nejlepších anime, co jsem kdy viděl. A to nemám mechy vůbec rád. Naštěstí mi tady poprvé nevadily, a když člověk přimhouří nad nelogičností, tak se výborně baví, a to je hlavní. Ale abych nepsal jenom samou chválu na druhou sérii, tak musím napsat i nějaký ten zápor. A tím záporem se stala postava Niny. V první sérii nebyla příliš vidět a tak ji člověk moc nevnímal(Kromě závěru, ale to už bych tady vyzrazoval děj :-)), jenže ve druhé se z ní stala tak otravná postava(a člověk si vlastně uvědomí, jak otravná byla po celou dobu), že se celkově vyrovnala postavě Rekiho z Kureimoa(viz. komentář). EDIT: Ještě teď po 8 hodinách od dokoukání mi to ještě vězí v hlavě ... (08.09.2009)