Až bude padat hvězda

Skvela T.Medvecka. TV film "Až bude padat hvězda" z roku 1976, režírovaný Věrou Jordánovou, je adaptací dívčího románu "Dům u nemocnice", napsaného spisovatelkou Valjou Stýblovou na konci 50. let. Film sleduje příběh studentky zdravotní školy Víti, kterou ztvárnila Taťjana Medvecká. Příběh se odehrává v prostředí zdravotnické školy a zaměřuje se na zkušenosti studentek během jejich praxe v nemocnici a při závěrečných zkouškách. Vedle Taťjany Medvecké se ve filmu objevují i další významní českoslovenští herci jako Dana Medřická, Radovan Lukavský a Josef Kem. "Až bude padat hvězda" přináší příběh mladé ženy, která se snaží najít své místo ve světě a uspět ve své budoucí kariéře. Film je pravděpodobně charakterizován emocionální hloubkou a realistickým zobrazením života studentů zdravotnických oborů v tehdejším Československu. S takovým hereckým obsazením a silným příběhem je "Až bude padat hvězda" příkladem kvalitního československého televizního filmu sedmdesátých let. (19.11.2018)

Moderní pohádka o Popelce, kterou bezdůvodně trápí zlá sestra - úča. Zastání najde u třech doktorů a nakonec své nesobecké štěstí nalezne. Jen ten princ jaksi nedopadl. Tvůrci Vítě zbytečně nasazovali svatozář, její chování z ní činilo starou mladou. Nejvíce mě potěšil v miniroličce Josef Kemr, byť měl jen pár vět. Irena měla tolik energie, že při zavírání dveří málem povalila kulisy. (18.11.2018)

"Někdy už to není možné zachránit život, ale vždycky můžeš hodně udělat proto, aby člověk ve svých těžkých chvílích nebyl sám." Taťjana Medvecká v krásné roli sestřičky "žákyňky" Víti, která svým poctivým a obětavým přístupem k práci a hlavně svou laskavou a pozitivní povahou přináší světlo do života dětských i dospělých pacientů. Někdy ale ani tohle vše nestačí. To pak teprve Víťa absolvuje tu skutečnou maturitu...V nezvykle nesympatické roli Dana Medřická. (24.07.2021)

Asi mi vadila až příliš prostá postava Víti. Potrpím si na nesobecké obětavé hrdiny, ale nesmějí být zbavení prostých lidských tužeb po obyčejných věcech - dobře se najíst, hezky vypadat nebo něco v tom smyslu. A dát radost z naplnění tohoto najevo. To se nevylučuje s tím prvním. Člověk podle mě naopak musí mít sám sebe trochu rád a sám sobě dopřát. Jak by mě měli mít rádi jiní, když se nemám rád sám. A Vilda by podle mě spíš než porozumění potřeboval pár výchovných záhlavců, aby se přestal nad vším ofrňovat a sám sebe litovat. Na druhou stranu mě odzbrojila scéna: "Jaká je vaše nejmilejší četba?" - "Pohádky Boženy Němcové." - "Děvenko, já si v nich čtu dodneška." Už proto nemůžu dát míň než čtyři. (05.12.2016)

Příběh nemocného a útěšné mladičké zdravotní sestry, která se věnuje jeho péči, dodnes neztratil svou působivou jímavost. Výkon obou mladých protagonistů, tehdy začínajících Taťány Medvecké a Jana Hrušínského, byl ve své době překvapením i povzbuzením nejen pro ně, ale i televizní diváckou veřejnost. Místy toto naléhavé mravní drama vzníceného srdce a vzbouřeného svědomí jakoby přerůstalo své téma a svůj přidělený čas a prostor. Bylo by zajímavé zjistit, zda po 35 letech tuto svou schopnost ztratilo nebo si ji naopak uchovalo. (24.03.2008)