Dvojník

"I DO NOT DO ANIMAL ACTS. I DO NOT DO S&M OR ANY VARIATIONS OF THAT PARTICULAR BENT, NO WATER SPORTS EITHER. I WILL NOT SHAVE MY PUSSY, NO FISTFUCKING AND ABSOLUTELY NO COMING IN MY FACE..." ---------------- Na úvod je potrebné uviesť dôvod, prečo som sa rozhodol pozrieť si tento De Palmov splnený sen. Dve slová – John Lautner. Jeden by sa mohol pýtať, čo má americký architekt spoločné s neo-noir thrillerom s prímesou voyerizmu a ľahkého porna? Opäť dve slová – The Chemosphere. Modernistický dom v Hollywood Hills, ikona jedného mesta, stelesnenie vrcholu americkej architektúry. A spojitosť s Dvojníkom? Jedná sa o jeden jediný film, ktorý sa natáčal vo vnútri tohto osemuholníkového skvostu. Exteriér domu sa objavil v jednej epizóde seriálu The Outer Limits, počítačom vytvorená podobizeň bola v Charlieho anjeloch, no a De Palma je jediný, komu sa podarilo dostať sa dnu a natáčať v ňom. Možno sa môže zdať, že sa nejedná o nejak dôležitú vec, opak je však pravdou, pretože ak sa nemýlim, neexistuje žiadne video z interiéru, fotky, samozrejme, sú, nuž ale video je video. Bola to unikátna možnosť nahliadnuť dnu, do srdca veľdiela velikána. Pre mňa, ako obrovského obdivovateľa Lautnerovej práce a fanúšika architektúry je Body Double významná záležitosť, no ako fanúšika filmu by som na to najradšej zabudol čo najskôr. (09.12.2019)

Očami dnešného diváka sa nemusí jednať a zaujímavý a originálny počin. O napätí sa vo filme veľmi nedá hovoriť, skôr divákovu pozornosť udrží zvedavosť. Vo filme je príliš veľa nudných momentov a ako celok sa film zdá byť mierne absurdný a prehnaný. Taká filmová jednohubka určená predovšvetkým divákom, ktorý obľubujú nepredvídateľné filmy s nevšednou pointou. Podobné filmy: Hra. (22.07.2012)

Briana De Palmu mam moc rád...je to skvělej režisér...líbí se mi cesta, kterou jde...jak tíhne k thrillerům, jak dělá s napětím, jak si pohrává s brakovostí, kašírovaností, jak umí být ironickej a hravej...viděl jsem od něj už asi osm filmů a rád se podívam na další...ale zakázal bych mu psát scénáře...pod pohrůžkou trestu smrti...už dlouho jsem neviděl tak ostentativní a zároveň debilní vykradačku...co to jako mělo bejt ? pocta Hitchcockovi ? aha...tak takhle se dělá pomníček...zkopírujem osmdesát procent Vertiga, do strategickejch scéna nastelem Okno do dvora a sem tam to doplníme Psychem...plus vypíčenej konec, kdy už to asi vlastně nikoho stejně nezajímá, o čem to celé vlastně bylo a kam to směřovalo....natočené výborně ( byť místy je ta nadsázka taky dosti přepálená), ale napsané je to tak, že člověka nezajímá ani ten příběh ( kterej už viděl nejen u Hitche, ale i u DePalmy samotného - viz. Posedlost), ani to stylové trefování se...tři...ale jen z úcty k autorovi a s přihlédnutím k příjemně kýčovité osmdesátkovosti... (26.11.2011)

Palmova čistokrevně osmdesátková záležitost, povinnost pro obdivovatele nebo nostalgického pamětníka téhle kýčem oplývající epochy. Ne tak herecky a scénáristicky povedené jako trochu podobné The Bedroom Window, ale zato víc šílenější, extravagantnější, absurdnější... béčkovější. Skvělá scéna s Indiánem a vrtákem a dost ulítlý konec. Slušná béčková "VHS" zábava. (18.05.2013)

Palma si diváka vodí, jak se mu zlíbí. Nejhorší je ta bezmoc, kterou u filmu prožíváte. Jsem si zcela jistý, že každý pocit, který z filmu máte, Palma dopředu nachystal. I když jsem byl na konci zmatenej jak lesní včela, převládá spokojenost. Výborná atmosféra, kterou umějí jen americký osmdesátý. Celou dobu jsem vážně uvažoval o tom, že Holly a Glorie jedna a ta samá jsou, čímž se Deboře omlouvám, vypadá vážně o dost líp než paní Banderasová. Díky titulkový verzi jsem měl poprvé možnost všimnout si textu songu Relax od Frankie Goes To Hollywood - to je teda nářez :-) (24.02.2013)