Soudné sestry

Smťův step, výborná Magráta Česneková a ještě lepší Stařenka Oggová, ušní červ Ježčí píseň, Táborského herecký koncert... co ještě chcete? Snad jen další zpracování Prattchetových knih Divadlem v Dlouhé. „To je děsné království! To vám tady vážně pořád prší?“ „Někdy přestane, pane. To když začne sněžit. A občas tady máme epesně boží mlhy!“ (03.03.2011)

Píchy píchy umřu smíchy... A nebo že by ne? Soudné sestry, adaptaci šesté zeměplošské knihy Terryho Pratchetta, jsem na prknech Divadla V Dlouhé viděl již dvakrát... A pokaždé ve zcela jiném "světle". Poprvé před lety to bylo skvělé, osvěžující, plné elánu a šlo o příjemné zpestření pražské divadelní scény. Skvělé obsazení výsledný dojem pak již pouze umocňovalo a nijak nevadilo ani několik slabších "estrádnějších" momentů. Výstupy Smrtě v podání Petera Vargy právem zkultovněly. Podruhé to bylo v červnu 2007 a šlo o zážitek o jednu kvalitativní třídu horší. Nevím zda již je soubor tímto kusem znuděn, ale šlo o ostudně odfláknuté a bez šťávy odehrané představení. Dobře odvedené řemeslo, ale nic navíc do toho ansámbl nevložil. Bylo až příliš evidentní, že spoléhají na památné momenty, které vždy zaberou - a nutno uznat, že zabraly i tentokrát. Jde nesporně o dobrý kus. Na to je Pratchettovská parafráze Shakespeara až příliš výtečná. A kamery České televize naštěstí zaznamenaly první případ. (07.11.2007)

Je paráda, že se toho sir Terry Pratchett dožil, že byl přítomen na premiéře, že se mu líbila, ale především jsem rád já, že se líbila mně. Jasně: Zpracovat cokoliv ze Zeměplochy je sázka do loterie, jelikož konkrétní humor se hraje konkrétně a to co přijde konkrétní mně, může jiným připadat konkrétní úplně jiným způsobem. Tady to ale naštěstí přišlo mně skoro stejně konkrétní jako jim. PARÁDA. Pro nezasvěcené: Všimněte si prosím, jakým způsobem se chová Bábi Zlopočasná. Nepřijde vám jako dost dobrá předloha pro Severuse Snapea? A pokud si přečtete čaroprávnost... ne. Žádné další spoilery. 5* (20.01.2019)

Jsem příznivcem sci-fi a fantasy mě míjí což se dá přirovnat ke Spartě a Slávii. Byl jsem zvědavý, jestli se na tento kus bude dát dívat nefanouškovským okem , když o kosmologii Zeměplochy nic nevím. Trochu mě vyděsil i popis, že je kus střihnutý shakespearovskými motivy společně s problémy národního hospodářství, a s problémem xenofobní nesnášenlivosti. V Zeměploše jde prý o odraz nějakého skutečného světa a čarodějky zde zajišťují zeměploššskou stabilitu. Intenzivní přenos energií zde prý může mít až viditelnou podobu. Působí to na mě jako taková akční pohádka, veselá fantasy. V představení vidíme rychlé střídání scén, je tu výrazná stylizace postav a zajímavá práce se zvukem, nebo barevná výtvarná stylizace. Lze se kromě smíchu i bát. V druhé půlce mě zaujala pravdivá hláška "čas je jako guma, umíš si ho natáhnout jak se ti to hodí". (31.01.2018)

Viděno v divadle a pecka. Pratchetta mám rád, ale obával sem se jak v divadle udělají tu správnou zeměplošskou atmošku. Obávat sem se nemusel. Fenomenální. Hrozně tomu pomohla i hudba a kulisy jako z obalů knížek. Herecky očekávaný koncert od Táborského a příjemně překvapila Svobodová a Turek, jehož vévoda mě snad bavil nejvíc. Třešničkou na hereckých výkonech byla stařenka Oggová. Dějově je to sice taková pohádka, ale prostě 5 hvězd bez diskuzí. (05.04.2013)