Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Legas
    *****

    Americký originál, tedy film 12 rozhněvaných mužů, který byl natočen podle divadelní hry, jsem viděl asi měsíc před ruským remakem 12 Nikity Michalkova. Je velmi zajímavé oba filmy srovnat. Amerických Dvanáct vyniká klaustrofobickým prostorem jedné malé místnosti, ze které není po celou dobu, snad kromě záchodu, kam utéct. Rukých Dvanáct umístil Michalkov do rozlehlé tělocvičny, čili prostor rozšířil do relativně otevřeného "dýchavična", na druhé straně plně využívá nejen veškerého možného prostoru (viz. ještě lépe oproti původnímu filmu zfilmovaná scéna rekonstrukce chůze revmatického starce), ale i předmětů, které tělocvična nabízí (medicinbal), k mnoha napínavým, ba dokonce i překvapivě vtipným scénám. Michalkov navíc podpoří závěr filmu velice chytře rozvinutou pointou příběhu, kterou americký film vůbec nenabízí. Nejdůležitějším aspektem Michalkových Dvanácti je ovšem fakt, že celý mezilidský konflikt, který se v tělocvičně odehraje, je naroubován na rusko-čečenské vzrtahy, na ruskou politiku a sociální vztahy a na nynější tvář Moskvy. Toto příjemné rozšíření mi decentně kazily příliš násilně vložené válečné scény, které mě vytrhávaly z koncentrace na ústřední dvanáctku rozhněvaných mužů v tělocvičně. Význam oněch scén ve filmu chápu a tak tuto malou stylistickou neshodu mezi mým pohledem na věc a režisérovou vizí házím za hlavu ve prospěch vyznění filmu jako celku.(3.11.2008)

  • giblma
    ****

    Jen tak úplně mimochodem, příběh se neodehrává v Čečensku - jak tvrdí anotace, ale v Moskvě, to je ve výsledku dost zásadní. Michalkov natočil zdánlivě naprosto obyčejný remake klasiky, který jenom prošpikoval jakýmsi nepříliš působivým sociálně-etnickým backgroundem. Opravdu většina (dlóóóuhé) stopáže předstírá, že jde jen o zbytečné natahování kdysi fungujícího filmu, okořeněné o pár symbolů a lásku režiséra ke své rodné Gruzii a zakavkazsku obecně. Jenže padesát minut před koncem to najednou příjde: monology hrdinů konečně začnou mít hlavu, patu a emoční dopad. Finále je s překroucením původní pointy působivé (obvzvlášť v závislosti na dosavadním dlouhém přesvědčování diváka, že sleduje pouze decentně ozvláštněný remake) a plně slouží hlavní myšlence filmu - nikoliv kritice netolerance nebo xenofobie (jako tomu bylo u Lumeta), ale všem dobře známé a v tomto případě neuvěřitelně pokrytecké apatie. Jistě, toho patosu poletujícího ptáčka a smyčci dolovaných emocí je moc, ale co jsme se zatím s Michalkovem párkrát u jeho filmů setkali, on už to asi jinak ani neumí a já mu odpouštím.(16.2.2011)

  • Aky
    *****

    Je to strašlivá odvaha pustit se do srovnání s rozhněvanými muži. Přistupoval jsem k tomu s velikou nedůvěrou a opatrností. Ale dopadlo to skvěle. Zůstalo napětí, přibylo humoru (i toho nejčernějšího). Herecky dokonalé a navíc obohacené o socialisticky-carsko-ruské reálie. Není to remake v pravém slova smyslu, ale o to lépe.(25.4.2009)

  • PetrPan
    *****

    Tak stejné a přece tak jiné než původních Dvanáct rozhněvaných mužů. Ruská duše je prostě labilnější ..zpočátku jsem se nedokázal naladit na notu, kterou tu rozehrál Michalkov, ale postupem času mě Dvanáctka úplně pohltila a emotivně vypjaté finále bylo snad ještě silnější než v originále, tady navíc přišlo zcela jiné a možná i lepší vyústění..(29.12.2011)

  • DaViD´82
    ****

    Dvanáctce rozzuřených rusky gavarících mužů to v útrobách neútulné tělocvičny sluší tak moc, že se zadařila věc málokdy vídaná. Vznikl výtečný remake, který má smysl a není ani trochu zbytečný či pouze jen tak do počtu. Michalkov totiž dokázal napasovat koncept předlohy na ruské reálie a národní problémy tak dobře, že to vyznívá ještě lépe a přirozeněji než v originále. Herecky je to také plně srovnatelné. Jenomže ve výsledku to lepší záležitost přeci jen není. Na škodu je tradiční úskalí Michalkovových filmů - stopáž. Dvě a půl hodiny není sice zase až tak moc, ale najde se zde hned několik zbytečně hluchých momentů, které rozmělňují zážitek z těch opravdu velmi silných. Navíc mi ne vždy sedly všudypřítomné odlehčující momenty (byť většinou fungují). A ostatně i to, že oproti předloze, se zde hraje na pravdu "jako takovou". Ovšem všechny tyto mušky blednou ve stínu scén (zvlášť té válečné bez vojáků či rozboru smějících se bestií), z kterých se budu vzpamatovávat ještě dlouho.(8.9.2008)

  • - V oficiálním textu distributora i na DVD je uvedeno, že se děj odehrává v Čečensku, není to však správná informace. Ve filmu je jasně řečeno, že se děj odehrává v Moskvě nebo blízkosti Moskvy. (Jirka_Šč)

  • - Rusko film nominovalo na Oscara jako Nejlepší neanglicky mluvený film roku. (Kulmon)

  • - Sergej Garmaš dlouho snil o tom, aby hrál ve filmu Nikity Michalkova. Často jej žádal, aby ho obsadil. Jednou mu Michalkov volal a ptal se ho, zda chodí do kostela. Garmaš řekl, že ano. Michalkov se optal, zda se hodně modlí a on, že ano. na to mu Nikita povídá: „Tvé modlitby byly vyslyšeny, scénář je na cestě! (Kulmon)