Režie:
Stevan MenaScénář:
Stevan MenaKamera:
Marco CappettaHudba:
Stevan MenaHrají:
Alexandra Daddario, Michael Biehn, John Savage, Kathryn Meisle, Nolan Gerard Funk, Spencer List, Matthew Mindler, Valentina de Angelis, Brett Rickaby (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh začíná únosem malého chlapce Martina, který trpí vzácnou nemocí, díky které jeho tělo necítí bolest. Celých pět let zůstává jeho zmizení tajemstvím, až do doby, než se Allison, mladá dívka z Chicaga přistěhuje na venkov k rodině svého strýce. Ten přislíbil jejímu otci, že v případě smrti jednoho z nich se ten druhý postará o jeho děti. Na venkově se Allison shodou okolností dostává do víru hrůzných událostí, které zůstávaly dlouho utajeny v jedné staré jateční budově. Minulost staré jateční balírny otvírá své krvavé dveře a malý Martin dostává šanci na záchranu. Pach krve a hlas nářků však zanechává svůj morbidní odkaz. (Beastmaster4)
(více)Recenze (95)
63% ()
V Novém roce začínám tam, kde jsem skončil ten minulý. Posledním filmem který jsem si pustil během Silvestra, byl amatérský kousek Malevolence od režiséra Mena. Ten se sice nedočkal příliš velké podpory u diváků, ale on si alespoň splnil svůj velký sen a to natočit vlastní slasher. Během následujících let nasbíral pár zkušeností i peněz a rozhodl se natočit prequel. Změna k lepšímu byla viditelná na první pohled, což jsem samozřejmě přivítal s povděkem. Tento režisér má určitě jistý potenciál a tak jsem zvědavý, jestli jej někdy dokáže naplno zúročit. Je však na dobré cestě a to je hlavní. Ponuré prostředí jatek bylo v původním filmu dost nevyužité, pokud tedy nebudeme počítat úvodní scénu a finální rozuzlení příběhu. I proto jsem byl rád, že tentokrát se to změnilo. Ze začátku se podíváme, jak to vlastně s malým Martinem začalo. Od jeho únosu, přes první vraždu před jeho očima, až po přidání vlastní ruky k morbidnímu dílu. Přiznám se však, že by zřejmě ani tento prequel neměl takovou sílu (tedy hlavně příběh), kdyby zde nehrál Brett Rickaby. Psychicky narušený únosce a vrah, byl v jeho podání téměř ideální postavou pro dobrý slasher. Dívky a ženy pro něj neznamenaly nic víc, než dobytek určený k porážce a udobření jeho vnitřního démona. Díky tomu získala atmosféra ten správný punc ponurosti a samotný scénář byl lépe stravitelný, než tomu bylo v jeho prvotině. Když k tomu připočítáme i výrazně vylepšenou kvalitu kamery a krvavých scén, bylo téměř vyhráno. Cestu k úplnému vítězství však přibrzďovalo několik hluchých a zbytečně nudných pasáží. Což byla velká škoda.60% ()
Mám rád tyhle typy ale trošku sem poztrácel strach a to obrovské napětí no ale co dodat i když mi trošku vadily některé neukázané scény ale přesto zajímavý děj na horror. ()
Rozhodně dobrý krvavý thriller, který se až na výjimky drží na hladině snesitelnosti. Ne, že by tady nebyly hnusné záběry, krev a morbidní způsoby smrti, ale celé je to natočené v duchu, který je ve filmech na dnešní dobu dle mého ještě přijatelný. Scény, které na mě byly "moc" jsou tu cca dvě. Režisér do té doby pro mne neznámý tedy získává mou pozornost a rozhodně budu sledovat jeho další pokusy. Krvavé filmy tohoto typu zrovna nemusím, ale tady mne zaujalo několik aspektů (Únos chlapce, jehož nemoc mu nedovoluje cítit bolest a jeho tzv. výchova psychopatem. Dívka, která ztratila rodiče, rozplétá tajemství vražd aj.). Navíc skvělou Alexandru Daddario nelze přehlédnout a to nejen díky jejímu sexy vzhledu a záběrům na její bujné poprsí pod trikem bez podprsenky :-). Pak mne napadá pouze otázka, jestli takové vzrušivé obrazy neovlivňují mé celkové hodnocení :-D. A dále, i když v dnešní době to asi nemá cenu, by mne celkem zajímalo, kdo malému chlapci v roli Martina vysvětlí, co ve filmu vyváděl. Film počítám není přístupný dětem pod 12 let, ale to, že tam zhruba devítileté dítě předvádí takový masakr asi filmařům moc nevadí...To jen taková úvaha na závěr. ()
Strašně průhlednej a nudnej horor s nezajímavým psychopatem, minimálním gore, bez napětí a nulovou atmosférou. za mnoho nestáli aniherci, pokud nepočítám přírodou obdařenou Alexandru Daddario. Kdyby se se svlíkla, tak přidam pár bodů nahoru, ale bohužel. 15% ()
Ďalšia tupá vyvražďovačka. Proste nemám slov. Za natočenie filmu ako je tento, by som dával väzenie. ()
Určitě to mohlo být lepší. Záporák mě vůbec neoslovil. Samotný příběh je už lepší, včetně závěru, i když napravovat by se stálo něco dalo. ()
Špatný příběh, kupa nelogičností a nesympatické, špatně jednající postavy a k tomu 103 minut. Velké zklamání. ()
Iba zbytočne dlhé, psychologicky zbytočne načrtnuté. Ináč by to bola čistokrvná zbesilosť, nepotrebujúca nejaký širší podtext. Verím, že v základoch to tak aj bolo, ale akosi sa podarilo natočiť nejaký ten materiál ( po možných nápadoch na pľace ) navyše. ()
Keď som zbadal nože úhľadne poukladané na mäsiarskom stole a v prestrihu ženu zavesenú na háku, zľakol som sa, že pôjde o ďalšiu tuctovú gore-zakáľačku. Grafického zobrazenia násilia v Bereavement-e však nie je viac než je nutné. Ani páchateľ nevyzerá ako úplný imbecil, ktorý sa vyžíva v krvi - je to chlapík zo strednej triedy. Stevan Mena ťahá príbeh v dvoch líniach: osud uneseného chlapca a rodinné problémy mladej baby, ktorá chodí behávať do polí. Aj celý film v podstate plynie v joggingovom tempe, gradáciu nemá takmer žiadnu, ale narastá závažnosť zločinu... A je len otázkou času, kedy sa spomenuté dve línie príbehu pretnú. Záver bol taký, že sa dal predvídať, ale po bitke je každý generál. S. Mena to mohol ukončiť aj jednoznačne. Chápem ho, čo chcel povedať, že predurčenie človeka je nezvratné, najmä ak prežil ťažké detstvo a ovplyvnila ho "zlá" výchova. Túto myšlienku však mohol podať aj tvorivejšie (nie takto sterilne) a začať napríklad emóciami vo vzťahu bežkyne a uneseného. Nápady má veľmi dobré! ()
Prvoplánové, neatmosferické a dokonce i v rámci žánru stupidní. Ale od Jessicy Biel v Texaském masakru motorovou pilou je Alexandra Daddario asi nejpříjemnějším soustem k zavraždění. ()
Absolutní ztráta času!!! Nudná, utahaná, trapná krávovina s nulovou atmosférou! Ufff, tohle už nikdy!! ()
Ze začátku jsem myslel, že se budu ale brutálně nudit a že budu jenom civět na kozy hlavní hrdinky. To jsem sice dělal, ale nějak za půlkou se film rozjel do perfektních otáček, nemilosrdného vraždění všech sympatických i nesympatických postav a hlavně celkem šokujícího závěru, který by některé slabší povahy nemusely vydýchat. Nakonec spokojenost. ()
No zo začiatku to bol taký zívajúci horor, ale postupne to gradovalo, až školkopovinné chlapča sa ukázal ako správny horor man. ()
Duchaprázdný slasher bez sebemenšího emocionálního vzrušení, ale řemeslně dobře zvládnutý. Dost předvídatelný, až na konec, který jde sice proti proudu happyendů, ale z logického hlediska mi přišel až moc přitažený za šedou kůru. Atmosféricky mdlá nuda, navíc záporák je v podstatě připosranej ubožák bez charismatu trpící syndromem Normana Batese, akorát s tim rozdílem, že z otcovy strany. Michael Biehn je tu bohužel jen jako lákavý jméno v titulcích, protože jeho postavě koule uřizli ještě, než ho obsadili. "TEORIE NAŠEHO EMOCIONÁLNÍHO VÝVOJE SE DĚLÍ NA DVA HLAVNÍ MYŠLENKOVÉ PROUDY. BUĎ JSME PRODUKTY NAŠÍ GENETIKY, S PŘEDEM DANÝMI DISPOZICEMI CHOVÁNÍ OD NAŠICH RODIČŮ, NEBO JSME PRODUKTEM NAŠEHO PROSTŘEDÍ. EVOLUCIONÁŘŠTÍ BIOLOGOVÉ VĚŘÍ, ŽE NAŠE ZDĚDĚNÉ GENY JSOU TO, CO URČUJE NÁŠ VÝVOJ. JEJICH OPONENTI ARGUMENTUJÍ TÍM, ŽE NAŠE INDIVIDUALITA JE PŘÍMO OVLIVNĚNÁ VZORCI CHOVÁNÍ, KTERÉ VIDÍME A SLYŠÍME KAŽDÝ DEN. JINÝMI SLOVY, DÍTĚ VYCHOVANÉ V MILUJÍCÍM PROSTŘEDÍ, BUDE REAGOVAT VELICE JINAK, NEŽ DÍTĚ VYCHOVANÉ VE STRACHU NEBO NENÁVISTI. NAŠE DĚTI JSOU OBRAZEM NÁS SAMÝCH, NAŠICH VÍR, IDEOLOGIÍ, NAŠEHO VĚDOMÍ..." ()
To jsem si zase jedou připadal jak na Prozacu. Tento film (prý horror) by nezachránilo ani 3D s tím, že by ta krev cákala rovnou do mojí postele. Atmosféra na nule a Mena (btw. podle některých záběrů asi stejný nadrženec jako verbal) navíc ani neví, kdy skončit. A ta hvězda? Na začátku jsem si zrovna říkal, proč jsou všechny ty horrory tak neoriginální, že ti dobří nakonec vždycky přežijí (happyend). To pak přece není žádné umění, neboří-li se nějaká ta tabu. No a hle..... ()
Zlomyslný se mi vůbec nelíbilo,taková dementní píčovina,ale Bereavement už bylo o dost vyspělejší.Sice se vůbec nedozvíme,proč to hovado vlastně zabíjelo,asi nějaká averze vůči taťkovi,ale jinak spousty mrtvol,i hutná atmoška (občas),a v neposlední řadě dost šťavnatá buchtička v hlavní roli.Jen toho odporu vůči tomu kokotovi mohlo bejt víc.50%. ()
Hrozná zbytečnost. Vždyť se tam vůbec nic nedělo. Od první do poslední minuty tam nebylo nic šokujícího. V první polovině už jsem si říkala: ,,Tak a teď už se to bude rozjíždět." A tato myšlenka mi pozůstala celých 100 minut. 100 minut neblahé nudy, absolutně nevýrazných herců, ( jediné, co nebylo nevýrazné byl nafouklý hrudník hlavní hrdinky ) nudného záporáka a ještě nudnějšího Martina. Celé mi to přišlo úplně bezduché a zdálo se mi, jako bych nad projekcí strávila snad celou noc. Na doporučení bych tu nic nenašla. ()
Oproti předchozímu dílu, který byl spíše slasherového žánru, zde paranoidně-schyzofrního vražedníka vidíme, a postupně přicházíme příběhu na kloub. Sedmnáctiletá holka po smrti rodičů se přistěhuje ke strykovi a tetce. Režisér si ji zřejmě vybral kvůli jejím velkým plícím:)...Holčina umí fajně běhat. Běhá i kolem bývalých jatek...kurňa co se z toho může vyvinout? ()
Že vraj, " behám dlhé trate." No takým štýlom jej to muselo pekne dlho trvať. ()