Náhradníci

Vynikající nápad, který je utlučen do téměř katatonického stavu scenáristickou leností. Paradoxně to má alespoň ten vedlejší efekt, že když už se samotnému fungování společnosti nevěnují tvůrci, může tak činit divák, (otázka za všechny - dovolila by společnost, aby Náhradníci nevypadali jako jejich majitelé? - možná tehdy, pokud by se tím na veřejnosti eliminovala homosexualita a jiné rasistické fobie - jedna z možných teorií, film se k ničemu podobnému bohužel nevyjadřuje). Willis drží a táhne, dámám to proklatě sluší, Mostow šlape na plyn v rámci možností a sem tam na diváka pomrkne nějaký milý detail (třeba plakát na opravdu brutální fotbal). Každý s trochou fantazie bude ale brečet nad tím potenciálem a bude zmaten z toho, co nám vlastně tvůrci chtěli říct. Že je špatné "mít Náhradníky, díky kterým přicházíme o lidskost, i když nejsou rasové rozdíly a nemoci"? Nebo že je v pořádku "bojovat za lidskost, pokud člověk vypadá jak obyvatel prasečáku"? Škoda, přeškoda. Z potencionální sci-fi roku se stala vizuálně vymazlenejší epizoda Krajních mezí se zmateným poselstvím. (08.10.2009)

Blade Rubber aneb poruchový Mostow definitivně zkratoval.. Plytká sociální sonda o robotcích ze zeleného želé a dekubitech jejich asociálních operátorů - to vše nastříkáno barevným lakem komerčního balastu, co jen stěží zakryje tu nudu k uzoufání a scénář na úrovni besídky mateřské školy. Navíc Willis, jehož dermacolový náhradník s blond parukou spíše připomínal postarší plod buku, tu podal asi nejotřesnější výkon své dosavadní kariéry. Jestli on nakonec za sebe neposlal na plac taky náhradníka.. A nebo má toho svého s podobou A.Kutchera v ložnici Demi Moore? (26.09.2011)

Tu si Náhradníci berou trochu od Matrixe, tu z jiných sci-fi, tu jsou předzvěstí Počátku ad. V podstatě jde o to, že dnešní, mílovými kroky kupředu mířící společnost neustále rozvíjí a exhibuje možnosti prodloužení života, ideálně až k jeho nekonečnosti na základě nejrůznějších genetických výzkumů (a následně užitých technologií) a využití kybernetiky, resp. robotiky v každodenním lidském životě. Náhradníci jsou ale jen chabým paskvilem tohoto trendu a ukazují, že USA je země neomezených možností, ve které žijí velmi omezení (ne prostorově) lidé a že za všechno může vždy člověk, který to všechno začal. Nebo snad ne? Zkuste si přečíst některé texty o tekutosti/tekuté modernitě od Zygmunta Baumana a třeba dnešní svět lépe pochopíte. (31.05.2011)

Od začátku mi přišel Bruce Willis hrozně hnusnej. Na to, že jsem ho ve filmu nějakou dobu neviděl jsem se divil, že má EMO patku jak zpěvák kapely 30 Seconds To Mars. Jenže pak mi to došlo, že ten s patkou je náhradník toho klasickýho. No a jakmile dorazí ten klasickej, rozpoutá na filmovém plátně peklo, které je skoro podobné jako ve Smrtonosné Pasti. Prostě si to Bruce opět užívá a já mám radost, že konečně vidím SKUTEČNÉHO akčního hrdinu, který hláškuje, drsně čumí a je z něj cejtit ta pravá akce osmdesátých let. Škoda jen trapný půlhodiny a Bruceova náhradníka. (30.12.2009)

Přišlo mi to ještě horší než Já kokot s Willem Smithem. Škrábal jsem u toho brambory a začal jsem se bavit tim, že jsem se snažil vytvořit co nejdelší nepřerušenou šlupku, protože dění na obrazovce mě nezajímalo. Prostě Blade runner je jenom jeden. 40% (31.10.2010)