Mučedníci

Rozhodně jeden z nejambicióznějších a nejzajímavějších hororů uplynulé dekády. Napoprvé nepříjemný a intenzivní zážitek, po formální stránce téměř dokonalý- od dráždivého gore a hutné atmosféře v první polovině až po krystalicky čistý psychický teror v půlce druhé. Film se viditelně snaží jít do hloubky a šokovat svým nepředvídatelným příběhem, což sice vytváří docela velký kontrast se všudypřítomnou a někdy až zbytečnou brutalitou (i když nejbrutálnější horor historie fakt NE), ale alespoň to dodává dění na plátně mnohem celistvější kostru, kterou na jednu stranu debilní, na druhou však výborná závěrečná pointa ještě utuží. Přiznám se, že v průběhu filmu se mi honila hlavou všechna možná hodnocení, a musel jsem se jít vyspat, abych si všechno v hlavě rozležel. Martyrs jsou náročným snímkem, na první pohled natočeným jen na efekt a pro peníze, ovšem uvnitř daleko vyspělejším než drtivá většina moderních exploitation hororů. Co tím ale bylo opravdu zamýšleno, to ví asi pouze Pascal Laugier. 60% (11.05.2013)

Tohle není ledajaká násilnost, ale fikce pro ty nejotrlejší. Po této stránce - brutality, násilí, syrovosti, kontroverze - si myslím v pohodě převálcuje filmy jako INSIDE, HAUTE TENSION nebo DEVIL'S REJECTS, či dokonce snímky typu ANGST. Naprosto nepředvídatelný děj, od začátku do konce odpudivý a beznadějný feeling, prakticky bez odlehčení. V první půlce sosněte krvavé psycho v jedné francouzské domácnosti, v druhé buďte svědky totálního, systematického rozkladu lidské osobnosti. Těžko vám z toho bude hej. Nějak na větvi tedy zase nejsem, konkrétní mínus ze sebe ale nejsem schopen dostat. Možná mi tam chyběl nějaký pravý náboj, něco, co by se mnou vážně hnulo (ne, ani závěrečná pointa), a chybí také malinko větší soulad obou, docela rozdílných polovin. MARTYRS není zázrakem, ale působivou, nekompromisní a zajímavou podívanou. Což bohatě stačí. (06.03.2009)

Prvá polovica je určená pre masochistov, druhá pre sadistov, takže veľa ľudí sa v tom nájde. Zručné nakrútenie dokáže navnadiť na dopozeranie i zvyšok diváctva. Snaha o presah sa vydarila za predpokladu, že nešlo o nejaké nazeranie za oponu smrti, pretože v tomto zmysle sa veľa nedozvieme. Len, že pravda často neznesiteľne bolí, ale to prevratné poznanie nie je. Smrteľne vážne tváre matrixovských dohliadačov v čiernom a ich prednesy pôsobia oďťažito. Skutoční otrokári sa totiž na účet týraných skôr dobre bavia. Vyplýva to z posolstva, aké vyšlo mne: ľudstvo je prevažne pokusným laboratóriom v rukách úzkej skupinky majiteľov sveta, skúmajúcich z nadhľadu výsledné efekty systematicky servírovanej tortúry (mučenia) ducha i tela (ponúkané informácie, priemyselne dodávaná strava, chemikálie v životnom prostredí), tak aby po analýze mohli primiešať ešte správnejšie ingrediencie na udržanie permanetného ohlupovania. Anomálie sú bedlivo sledované a vyhodnocované, rafinovane zbavované vlastného presvedčenia a zvlečené z kože poskytnutím primeraných hmotných výhod - to jest prechodu do iného, zdanlivo zabezpečeného sveta. (18.01.2013)

Tak nevím... čuňárna současné fancouzské brutální vlny, a nebo zamyšlení nad agresí, kterou si v sobě neseme? Posmrtný život mi přijde jen jako zástěrka k tomu, aby bylo možné umučit člověka k smrti. Chvílemi jsem si říkal, že ve světě se taková zvěrstva dějí, co tu člověk pobývá. Navenek spořádáná rodinka má pod domem moderní mučírnu...tematicky nic nového, ale nutí k uvědomění si, že zdání klame a lidská bestialita nezná hranic. U filmu asi málokdo omdlí, jelikož dnešní divák je zvyklý dívat se na zprávy, které mu zprostředkují smrt v přímém přenosu....a zde jde jen o triky. Možná si ale leckdo uvědomí, tak jako tomu bývalo u Andaluského psa, že na filmové násilí se díváme mnohdy s odporem, zato skutečné - ve zprávách či na internetu- nechá řadu z nás chladnými. (15.11.2010)

BACHA! SAMEJ RÁDOBY SPOILER! Mylene Jampanoï, bezva, dlouho jsem jí neviděla, stáhnu to... Takže povinnej úvod, title a snídaně v jedné typické rodince, asi hlavní hrdinové, říkám si, ale tradá, uběhne jen chvilka a už se válej v krvi. Takhle je tam brokovnicí vyválela právě Mylene, načež si zavolá ještě jednu kámošku a začnou se půl hodiny bezmyšlenkovitě producírovat po domě, ve kterém je sem tam pronásleduje béčkovej silent hill, kterýho se Mylene hrozně bojí. Čtyry sejme brokovnicí a jeden šmejd jí nedá spát, dost postavený na hlavu, říkám si zase v zápalu nudy, přičemž už si to asi říká i Mylene a raději se sama odkrouhne, aby v tom už nemusela hrát. Takže zůstává kámoška, která nejspíš za tu třičtvrtěhodinku zapoměla, že existuje i něco jiného, než tenhle dům, takže místo toho, aby z něj vypadla, producíruje se po něm dál. Realitní makléři by zní měli radost a taky že jo, najednou se tam objeví parta divnejch týpků, jenže se zbraněma, takže prodej baráků je asi zajímat nebude. Ne ne, to, co je zajímá, je ta holka a já si začínám dělat naděje, že konec filmu bude konečně zábavný. No ani prd, holku daj na řetěz, zadarmo jí ostříhaj na Shannyn Sossamon a začnou jí krmit kašičkou, která jí moc nejede, uběhne pár minut, holka je začne nudit, ostříhaj jí teda alá Cecie De France v jiném francouzském hororu a furt jí jen jakože mučej a mučej a já zívám a zívám a říkám si, že Grotesque nebylo zas takový zlo. Banda pracháčů se rozhodla, že bude mučit lidi pro vědecké účely, já si půjdu raději pustit bandu pracháčů, co pro zábavné účely pořádá miliónové a jiné závody... (04.09.2011)