Orphan

Esther mi v hlavě bourala veškerý zákony nervy drásajících okamžiků a neočekávaných zvratů. A mohl za to především tatík z rodiny, kterého si zahrál Peter Sarsgaard. Ten totiž za celej film svý vlastní manželce nedal vůbec nic za pravdu a pořád jí jenom kritizoval. Já sám se divím, že to Vera Farmiga vydržela, ale už jenom pro tenhle fakt, díky kterýmu vlastně film byl tak brutálně napnutej, mě to štvalo. I když to perfektně fungovalo. Další věc je, že jsem se těšil na Rodena a on si tam zahrál jenom na chvíli jednoho estonského doktora. Tak, zaplaťpánbůh za to, ale má na víc, to je jasný. Přesto je Orphan snad jeden z nejvíc ne, hnusných, ale nervy drásajících filmů, co jsem snad kdy viděl. Půl hodiny před koncem jsem si neuvěřitelně přál, aby byl konec, ale to bych zase přišel o tu hromadu zvratů, co se tam nakonecukázala. Dobře natočeno, od malé Isaebelly Fuhrman perfektně zahráno. Klobouk dolů. Pět nemůžu dát, protože mi při sledování bylo odporně, žaludek se mi svíjel v křečích a já se málem udusil, když jsem si uvědomil, že jsem v několika scénách přestal dejchat. (05.08.2011)

To byla zase jednou hra na moje nervy, panečku. Přitom to začalo tak nenápadně a poklidně (teda nepočítám-li hned tu první scénu), idylka, hodná chytrá holčička Esther, sympatičtí rodiče i sourozenci, až se mi nechtělo věřit, že se to fakt nějak zkazí. A ono jo! Esther se během půl hodiny promění z docela roztomilé holčiny na mrchu, které byste nejradši vrazili krumpáč mezi oči, a psychoteror může začít. Mimojiné mě na filmu zaujalo, jak se zde vytváří napětí - režisér často a opakovaně budí dojem, že přijde nějaká lekačka / mrazivá scéna / zvrat - a ačkoli to doopravdy splní málokdy, pro udržení a zvětšení divákovy pozornosti to dělá mamutí službu. Na Jaumea Collet-Serrau, jenž má na kontě průměrný House of Wax, je tento vyzrálý psychologický horor takřka neuvěřitelným překvapením a velkým příslibem do budoucna. Horror movie of the year (09.10.2009)

Tenhle film mne hodně zaujal v tom ohledu, že když se děj rozbíhal a ta malá potvora začala osnovat všechny možné plány, říkal jsem si, že je to buď ptákovina na n-tou, nebo si tvůrci naopak skutečně něco nastudovali z psychiatrie, psychologie a lidské anatomie ... Každopádně téměř až do konce jsem si říkal, že buď to vše svedou na to, že holka má IQ nejmíň 150, což je sice téměř nemožné, ale jen téměř a nebo to svedou na pravděpodobnější, ale obecně zřejmě málo známou skutečnost ... A skutečně, měl jsem pravdu, bylo to tak, jak mi to připadlo ... Samozřejmě nebudu prozrazovat víc. Každopádně film chytne a nepustí, pomalejší tempo nevadí, herecké výkony špičkové, veškeré momenty a plány té malé mrchy výborně vymyšlené a na diváka připravené, z psychologického hlediska naprostá špička ... zejména téměř naprosté zničení ženy, která si holku adoptuje ... atd. Výborná záležitost, ani ne tak horror, jako spíš thriller. Rozhodně líbilo. (27.01.2010)

Solidně drsný thriller o manipulaci, který se nebojí překračovat hranice neškodné americké žánrovky (nekompromisně odpravovat postavy, které by normálně přežily), s výbornou dětskou představitelkou a správně úchylnou šokující pointou. A body má i za to, že si v něm má oblíbenkyně Vera Farmiga konečně připsala pořádnou roli. Něco ale musím strhnout za klasický stupidní konec s dokola vstávajícím domněle mrtvým vrahem. (07.02.2010)

V rovine schémy a príbehu nie veľmi originálne, réžijne však takmer bezchybné, čo od Jaumeho Colleta - Serru čakal zrejme málokto a herecky o nič horšie. Hlavne vďaka mladučkej Isabelle Fuhrman a jej dokonalému vteleniu sa do pomerne náročnej role. Pointa naviac dokáže sympaticky prekvapiť a pritom vyvolať mierne mrazenie. Jedno z prekvapení roka. (09.10.2009)