Disco

Francouzský Dominique Abel hraje v pohodových filmech, i když Emmanuelle Béart tou Fionu Gordon tak úplně nebyla. Michel Legrand se tentokrát příliš neunavil, většinu hudebního doprovodu obstaraly osmdesátkové šlágry. A koukám, že mám velké štěstí, protože mně Dubosc sympatický je, takže jsem si mohla film užít se vším všudy. (25.01.2014)

Partia uz zostarnutych panov sa rozhodne opat oprasit svoje Disco oblecenie, topanky a vyrazit na tanecny parket vo velkom style. Hlavnou odmenou je cesta do Australie pre dve osoby. Po tejto vyhre nesmierne zatuzi nas hlavny hrdina a donuti svojich starych partakov tancovat, motivacia je velka, predstava dvoch tyzdnov prazdnin so svojim synom je lakava. Reziserskej taktovky sa ujal Fabien Onteniente. Jeho predchadzajuca tvorba nieje nicim vynimocna, pre cloveka co nepozna francuzsku kinematografiu je jeho meno cudzi pojem. Nieje vsak ziadny zaciatocnik o com nas presvedcil aj v tomto filme. Jednoznacne najsilnejsou strankou tohoto filmu je hudba. Perfektne zostilizovane a pustane v spravnych davkach ani nie vela a ani moc malo. Ten pre koho su 80-te roky srdcovkou si pride na svoje. Viem o com hovorim. Dej nieje nicim vynimocny, ak sa nechate strhnut hudbou tak filmom preplavate bez toho, ze by vas film nudil, ovsem ak nepatrite k divakom co maju radi hudbu a odpudzuje vas pohlad na 50-tnikov natiahnutych v lesklych oblekoch, vlniacich sa na parkete, radsej si tento film odpustite. lebo ho aj tak vypnete. V zavere filmu sa nedeju ziadne zvraty, linia je dana a toho sa vsetci aj drzia. Slusny film, s dobrou hudbou na pozretie a sem tam to zasmiatie staci. (01.04.2009)

Nic závratného, ani nic odpadového. Zkrátka klidná "komedie", ve které ale bohužel dojde humor dřív, než nějaký začne. Franck se snaží vytáhnou flusanec až z paty, vždy se mu ale někde okolo hrudníku zastaví a dál ani ťuk. Občas (skoro nikdy) jen slabá slina ukápne, ale protože jablko nepadá daleko od stromu, vždy se najde nějaký blbec, který se na to jen podívá a pokývne hlavou. Film potenciál má, ale měli by herci vložit trochu své vlastní štávy a né jen to, co jim pan scénarista naservíruje. (14.01.2010)

„Kdybychom byli pořád šťastní, zapomněli bychom, co vlastně štěstí je.” - Režisér Fabien Onteniente se ve svém snímku Disco pokusil o takové nostalgické ohlédnutí za legendárním americkým muzikálem Horečka sobotní noci. Děj filmu se sice dá snadno předvídat, ale kdo si chce udělat výlet do světa diskoték 70. a 80. let, určitě si přijde na své. Já jsem se tedy po většinu času docela příjemně bavila. Nehledě na to, že bylo fajn si zase jednou zavzpomínat na šílené taneční kreace, které v tehdejší době frčely. (65%) (07.01.2023)

Průměrná komedie s mnoha přidanými hodnotami. První - Emanuelle Béart, jenže to je přidaná hodnota u každého filmu, ve kterém se objeví. Druhá - výborně zvolené písničky, staré diskotékové šlágry. Třetí - pár opravdu povedených hlášek. Čtvrtá - umění Francouzů (podobně jako Češi) střílet si sami ze sebe prostřednictvím zápletky se stávkou v přístavu. Pátá - Gérard Dépardieu v roli zkrachovalého cirkusáka je fakt skvělý. Šestá - Frank Dubosc, ačkoli mi není příliš sympatický, se mi do téhle role ideálně hodil, výborně doplňován Samuelem Le Bihanem. Sedmá - proč by se musely všechny komedie s hudebním nádechem odehrávat jen v atraktivním prostředí Saint-Tropez, Cannes, Fréjus apod.? Velká pochvala pro tvůrce za Le Havre, průmyslové, nijak opěvované město, ve kterém však žije spousta lidí, kteří se také chtějí bavit! Osmá - z Disca čiší dobrá nálada, nemohu si pomoci. (26.10.2009)