Chicagský tribunál

Netflixovské žhavé želízko v ohni je adept na nejlepší film roku i žhavý kandidát na oscary a já mu fandím! Aaron Sorkin servíruje vypjatý skandální soudní proces o demonstraci v Chicágu, kde v ulicích tekla krev a je z toho jeden z nejlepších soudních dramat posledních pár let? Určitě! Herecky naprosto prvotřídní a každý z herců zde dostane šanci zazářit ( Sacha Baron Cohen, Yahya Abdul-Mateen II, Michael Keaton, Eddie Redmayne a Mark Rylance jsou bezvadní). Film má tísnivou a velmi dusnou atmosféru, je emocionálně nabitý, pěkně vygradovaný a při soudních přestřelkách se mi zatajoval dech. Velmi dobrý film v úplně každém ohledu, nemám co vytknout. Příběh*****, Akce>Ne, Humor***, Násilí**, Zábavnost*****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí****. 9/10. (16.10.2020)

Solídna súdna “fajtovačka” no pokiaľ má snímok s takouto tématikou preraziť naplno, musí ponúknuť viac ako len príbeh. Emócia je totižto v takomto prípade rozhodujúcim faktorom, ktorý rozhodne či ide o mimoriadny zážitok alebo “iba” o dobrý film. Môžte teda hádať, ako samotný “Trial .. “ vníma moja osoba .. (25.10.2020)

Celý čas som hľadal tie dôvody, pre ktoré mnohí označujú tento film filmom roka. Nenašiel som ich. Dlhá vykecávačka v súdnej sieni, ktorá len tak náhodou vyšla pred prezidentskými voľbami a čistou náhodou pasuje do kariet demokratom, BLM, protestom proti polícii a neomarxistom. Ani silný zážitok, ani nejakú stopu v duši z posolstva tento príbeh vo mne nezanechal. (17.10.2020)

Předně mi připadá na sorkinovský projekt pozoruhodné, že konstrukce celku je v tomto případě jednoznačně nadřazena konstrukci konkrétních dialogů, které celku slouží. ___ Aby přitom tento celek o mnoha liniích a vrstvách udržel pohromadě, zvolil Sorkin schéma detektivky. Kauzálně propojené vyprávění tak probíhá v postupně odhalované minulosti, zatímco soudní přítomnost je překvapivě eliptická, postavená především na paralelách, na určitém katalogu postojů a na střídání dvou typů scén (soudních a mimosoudních). Jako hlavní sjednocující linie, která to nakonec svazuje dohromady, mu pak slouží časově nezařazený stand up jedné z postav. ___ Upřímně řečeno, mnohem CHICAGSKÝ TRIBUNÁL mnohem více funguje právě jako kompozičně impozantní filmařská hra než jako síť postupně se propojujících životních i hodnotových perspektiv a politicko-filosofický film o demokracii, spravedlnosti a názorové pluralitě při sdílených principech, jimiž by rovněž chtěl být. (Za mistrovské dílo v obou těchto ohledech považuji LINCOLNA, podle mě nejlepší Spielbergův film od půlky devadesátých let. Jsem ale u nás dost možná jediný, kdo si to myslí.) ___ Vlastně by se dalo říct, že jistou významovou banálnost těch načrtnutých disputací či prezentovaných tezí "zachraňují" herci, kteří i na docela malém prostoru vytvoří silné figury (zejm. Keaton) - a i zprvu trochu nešikovné paralely díky nim nakonec zaklapnou (zejm. v přímé paralele Cohen vs. Redmayne a v nepřímé Rylance vs. Levitt). Oproti tomu obecně chválený Langella je sice typicky langellovsky démonický, ale v tom uměřeném pojetí působí už trochu jako - jistě, impozantní - karikatura, víceméně jako o něco méně růžová Umbridgeová v Potterovi. ___ Ačkoli tedy nakonec Sorkinův film hodnotím pěti hvězdičkami, protože ta konstrukce je strhující a mám pro Sorkinovy hry slabost, srovnání se Spielbergem či Fincherem mi přijdou dost neadekvátní. To je vidět hlavně na inscenování těch klíčových klimaktických scén (zejm. v hodině filmu), kde si namísto postupného budování prostorově, časově a kauzálně vrchlící akce dost pomáhá vypravěčským komentářem a vřazováním archivních záběrů. ___ Oproti tomu vypravěčsky elegantní je úvodní předávání si "slova" mezi liniemi jednotlivých postav. Činí tak pomocí dialogových háčků, kdy se nedokončené věty v jedné linii jako by dopovídávaly v první replice té bezprostředně následující... s určitým posunem důrazu a interpretačního rámce. Řečeno slovníkem časopisu Cahiers du Cinéma v 50. letech, pořád jde ze všeho nejvíc o (parádní) scenáristický film… který si scenárista i zrežíroval. Mohl se přitom spolehnout na herce, který odvádějí pozornost od relativně mechanické práce s inscenováním natolik suverénně, že z této spolupráce nakonec vzešel jeden z nejpozoruhodnějších snímků roku. (22.10.2020)

Mám rád drámy zo súdnej siene a tak som si myslel, že táto novinka bude úplná pecka, keďže sa tu chválou nešetrí. No začal som pozerať a nič moc teda, skoro ma mrle zožrali. Dialógy zväčša založené na politike a polícii. Nič pre mňa. Na druhú stranu ale uznávam, že filmovú kvalitu to malo, hlavne kamera bola super. A herci boli tiež vybraní veľmi šikovne. Priemer. 60/100 (18.01.2021)