Reklama

Reklama

VOD (1)

To, co bylo v roce 1968 zamýšleno jako pokojný protest proti sjezdu demokratů, se změnilo ve vlnu násilí a střetů s policií. Organizátoři protestů, včetně Abbieho Hoffmana, Jerryho Rubina, Toma Haydena a Bobbyho Sealea, byli obviněni z podněcování nepokojů a soudní proces, který následoval, je jedním z nejznámějších vůbec. (Netflix)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (400)

Claw 

všechny recenze uživatele

„Chicagský tribunál“ je film, který se u mě po zhlédnutí okamžitě katapultoval mezi nejlepší filmy roku 2020. Film mě zaujal proto, že ho napsal i režíroval velice uznávaný a šikovný scénárista Aaron Sorkin, kterému tahle látka naprosto sedí a proto, že jde opět o další silný osobní příběh vycházející ze skutečných událostí z roku 1968, kdy údajně plánovaný protest několika demokratů a velké skupiny lidí vyeskaloval později do soudního procesu, do usvědčení a opravdu do něčeho co si pravděpodobně ti všichni zúčastnění ani nepředstavovali. V samotném středu téhle demonstrace byla sedmička zúčastněných. Od toho je ten originální název „The Trial of the Chicago 7“. Chicagská sedmička – těch sedm usvědčených – je v dnešní Americe takový pojem, něco, na co se odkazuje ve velkém a něco, co se stalo jakousi živoucí legendou. Pokud by si někdo náhodou myslel, že tento film je jenom další nastínění nějakých historických událostí, něco, co pochopí jen ten, kdo se orientuje v historii, koho zajímá soudní proces či něco podobného, tak se extrémně plete. Já sám vím o politice naprostý kulový. O téhle konkrétní události jsem slyšel jen z doslechu, takže jsem neznal žádné podrobnosti. Vlastně jsem ani netušil co přesně tam zanítilo ten rozpor a už vůbec jsem neměl páru, jak tohle všechno dopadlo a přesto, že mě toto téma tak trochu míjí, že mě moc nezajímá, tak ten film si mě naprosto získal. Aaron Sorkin už v minulosti díky psaní scénářů dokázal, že i relativně komorní ne úplně záživná témata dokáže díky své dravé podobě a formátu předat divákovi tak, jak bych prostě vůbec nečekal. Téma filmu fakt není něco, co by vás mělo extra bavit, ale Sorkin umí to téma na ploše dvou hodin neuvěřitelně dravě svěže a zajímavým způsobem podat. Musím pochválit skvělý casting toho gigantického obsazení. Všichni podávají neuvěřitelné výkony a každá postava si to krade pro sebe. Díky tomu, že chicagská sedmička nemá na všechno úplně stejné názory, tak tu mezi nimi vzniká hodně zábavná dynamika. Film je navržen a vykonstruován tak, že nemá úplně přímočarou linku, vždycky je prokládán nějakými flashbacky a vedlejšími příběhy, přesto to všechno drží pospolu velice tuhým lepidlem a já jsem zíral na to, jak to dohromady dává dokonalý smysl. „Chicagský tribunál“ je zkrátka dobře na jedničku s hvězdičkou vystavěn. Nemohl jsem uvěřit, jak ve mě toto téma dokáže vyvolat tolik emocí, kdy se dokážu usmívat, kdy se dokážu doslova smát, nebo kroutit hlavou nad tím, co tam ty postavy dělají, obzvlášť když vím, že je to podle reality, ale pak okamžitě přepnu do strachu, nějaké lítosti či nepochopení. Je to kolotoč emocí a já musím tleskat, protože tohle se jen tak nevidí. Film doporučuji naprosto všem. /90% + FILM ROKU/ ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Netflixovské žhavé želízko v ohni je adept na nejlepší film roku i žhavý kandidát na oscary a já mu fandím! Aaron Sorkin servíruje vypjatý skandální soudní proces o demonstraci v Chicágu, kde v ulicích tekla krev a je z toho jeden z nejlepších soudních dramat posledních pár let? Určitě! Herecky naprosto prvotřídní a každý z herců zde dostane šanci zazářit ( Sacha Baron Cohen, Yahya Abdul-Mateen II, Michael Keaton, Eddie Redmayne a Mark Rylance jsou bezvadní). Film má tísnivou a velmi dusnou atmosféru, je emocionálně nabitý, pěkně vygradovaný a při soudních přestřelkách se mi zatajoval dech. Velmi dobrý film v úplně každém ohledu, nemám co vytknout. Příběh*****, Akce>Ne, Humor***, Násilí**, Zábavnost*****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí****. 9/10. ()

Reklama

Pethushka 

všechny recenze uživatele

Herecky obsazené tak dobře, že bych si to klidně hned teď pustila znovu. A kupodivu to celé vede můj ne zrovna oblíbený Cohen. Ať už šlo o momenty, kdy vtipkoval nebo byl vážný, naprosto jsem uvěřila, že přesně takový člověk tenkrát existoval. Scénář po kompletním zhlédnutí hodnotím jako podařený, ale asi nebudu jediná, kdo se ze začátku nechytal. Jakmile se otevřela soudní síň, začal silný, chvílemi smutný, chvílemi zábavný proces, v němž už zmiňované herecké kapacity předváděly krásnou, občas až srdcervoucí podívanou. Stejně mám ale pocit, že šlo ty jejich výkony pro diváka "poskládat" ještě o kousek lépe. Silné 4* ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film asi neni zamyslen jako dokumentarni. Tvurci si moc nedelali hlavu s historickou presnosti. Take to pusobi neusporadane. Z expozice filmu budete vědět, že ideologická východiska, taktika i cíle obviněných se různí. Všechny ale pojí nesouhlas s vládou. U soudu mají příležitost vyjádřit svá politická přesvědčení. A stejně jako předchozí Sorkinovi hrdinové. ani členové "chicagské osmičky" nemají problém artikulovat své myšlenky. Navíc nic neposlouchají raději než sami sebe. Protivníkem, který jim umožňuje zas a znovu dokazovat rétorickou zdatnost, je rasistický soudce Julius Hoffman (Frank Langella), zosobňující systém, proti němuž demonstrující vystupují. Budovu soudu opouštíme díky flashbackům. Retrospektivy se liší tonálně i tematicky. Zpravidla ale odkrývají rozličné projevy nerovného rozložení moci, ať jde o rasové předsudky, třídní rozdíly, nebo zneužívání policejních pravomocí. Nelze přehlédnout okaté odkazy k současným nepokojům v ulicích amerických měst, třeba v podobě policistů sundavajících si odznaky před zákrokem.Postupné odkrývání informací nám sice pomáhá vytvořit si ucelenější představu o demonstrantech, ale nevede k odhalení překvapivých skutečností, které by průběh soudního řízení zvrátily. Od začátku je zřejmé, že filmař stojí na straně protestujících a za nečestné považuje jednání vlády. Oproti režijně suverénnějšímu Davidu Fincherovi nebo Dannymu Boyleovi nevypráví Aaron Sorkin tak, jako by skládal jednotlivé dílky puzzle. Jenom předkládá další argumenty podřízené jedné a té samé tezi. Zejména díky pingpongově rychlým slovním výměnám nicméně vyprávění nestagnuje. Minimálně postava Richarda Schultze (Joseph Gordon-Levitt) navíc prochází jistým vývojem. Mladý žalobce, scénu od scény projevující čím dál více sympatií s obviněnými, rozšiřuje Sorkinovu početnou galerii nedokonalých mužů, kteří za pět minut dvanáct pochopí, že morální principy stojí nad profesními zásadami. Přes pestrost hereckých výkonů a rozmanitost idejí, k nimž se hlásí, jako by hrdinové promlouvali jedním hlasem. Mají podobnou dikci i smysl pro humor. V jejich emotivních proslovech, v nichž místo nuancí hrají prim efektní zkratky, splývá, kdo je marxista a kdo skaut. Ve výsledku neříkají nic, s čím by se většina diváků bez ohledu na politické přesvědčení nedokázala ztotožnit. Sorkin na základě vlastního přesvědčení proměnil protagonisty v mírumilovné centristy, kteří stojí na správné straně dějin a činí správná rozhodnutí ve správnou chvíli. Kdo z diváků by nepochopil, že tato chvíle ve filmu právě nastala, poradí mu návodná hudba, střih na detail tváře či jiný doklad nepříliš sebevědomé režie a málo důmyslné dramaturgie. Dynamické střihy z postavy na postavu sice udržují pozornost a bezeslovná scéna umlčení Bobbyho Seala patří k vrcholům filmu, jinak ale Chicagský tribunál mnoho vizuálních podnětů nenabízí. Neinspirativní je v něm práce se světlem, prostorem i rozmístěním herců. Sorkinův film působí jako levné televizní drama. Zvlášť scény z demonstrací připomínají spíš venkovní karneval. Na hollywoodské poměry skromný rozpočet 35 milionů dolarů ale nese i své ovoce. Brutalitu policie namísto inscenovaných momentů zpřítomňují černobílé dobové záběry, obohacující film o prvek autenticity, který strojené dialogy postrádají. K navození dobové atmosféry Sorkin nevyužívá žádných retro filtrů ani ostentativně neupozorňuje na dobový design. Oproti zvyklosti také nezapojuje dobové songy. Vystačí si s původní hudbou. Snáz se díky tomu můžeme napojit na postavy. () (méně) (více)

Cappuccino 

všechny recenze uživatele

Výborne natočená súdna dráma so skvelým hereckým obsadením a vysoko kvalitným scenárom, ktorá aj vďaka záživným prestrihom na protesty ani na chvíľu nenudila. Aaron Sorkin dokázal z relatívne náročnej politicko-súdnej témy nakrútiť film, ktorý si užije azda každý. Je plynulý, v žiadnej časti sa nezasekáva a napriek väčšiemu množstvu postáv si v ňom divák dokáže pomerne ľahko spraviť prehľad. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (13)

  • Filmovalo sa v októbri 2019, predovšetkým v Chicagu a New Jersey. (MikaelSVK)
  • Ve filmu vidíme scénu, ve které David Dellinger (John Carroll Lynch) praští soudního zástupce. Tato scéna je vykonstruovaná a mnoho lidí včetně jeho dcer pobouřila. Dellinger byl jedním z nejznámějších pacifistů v zemi. (Clik)
  • Scéna na konci filmu, kdy čte Tom Hayden (Eddie Redmayne) jména amerických vojáků, kteří zemřeli během soudního procesu, není pravdivá. Ve skutečnosti četl jména David Dellinger (John Carroll Lynch) v dřívější fázi procesu, než byl umlčen soudcem. A čtena byla jména jak amerických, tak vietnamských obětí války. (Clik)

Související novinky

Nominace na Oscara zveřejněny

Nominace na Oscara zveřejněny

15.03.2021

Dnes ve 13:15 místního času začal přímý přenos vyhlašování kompletních nominací pro 93. ročník Cen americké Akademie filmového umění a věd, během nějž manželský pár Priyanka Chopra Jonas a Nick Jonas… (více)

Byly uděleny Zlaté glóby

Byly uděleny Zlaté glóby

01.03.2021

V noci z neděle na pondělí proběhl 78. ročník udílení cen Zlatý glóbus a celý ceremoniál se z důvodu pandemie odehrával ve velmi úsporném duchu s minimem přítomných diváků a ze dvou lokací najednou.… (více)

Netflix ovládl nominace na Zlaté glóby

Netflix ovládl nominace na Zlaté glóby

03.02.2021

Dnes odpoledne byl zveřejněn kompletní seznam nominací pro 78. ročník Zlatých glóbů. A stále výrazněji se ukazuje, že streamovací služby v těchto oceněních upevňují svou pozici. Netflix si letos… (více)

Reklama

Reklama